Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jacob trochu jinak - 2. díl

Jak se vidí


Jacob trochu jinak - 2. dílDalší díl JTJ. Tento díl je taky trochu nuda, ale už to není tak hrozné. V příštím díle už to bude o dost lepší. Jinak, teame Edward, tady není Edward ten dobrý. Má tady větší strach, že si Bella vybere Jacoba. Hezké čtení.
Uteče Bella, nebo ne?

Nemůžu ji tu napadnout. Je tu moc lidí. A Bella, ta Bella, kterou tak moc miluju. Co jsem se do ni otiskl. Ne, tak se prozradím, Bellu ale nedostane. Ne, Bellu, ne.
„Jacobe, uklidni se. Jdi domů,'' ozval se studený hlas. To mě mělo napadnout. Edward. Po tom, co jí udělal si sem nakráčí a mně říká, co mám dělat.
Do toho ti nic není! Já můžu být, kde chci," poslal jsem mu po myšlenkách. Pokrčil rameny a rychle vyskočil do okna. Rozhodl jsem se mu trochu znepříjemnit večer. Myslel jsem na různé věci. Pro něj nepříjemné různé věci. Jak Bella málem omdlela strachy, když jsem jí řekl o Viktorii. Nebo jak stála na louce, kde na ni Laurent zaútočil. Nebo přesněji. Jak se před tím zhroutila. Jak poprvé jela na motorce. Jak mi řekla, že jsem krásný. Jak jsem ji bral za ruku. Jak jsem ji skoro políbil. A jak  sebou trhala, když někdo řekl jeho jméno. Na kruhy pod očima. Na děsivé sny. Na to, jak křičela ze spaní. Jak málem umřela strachy, když jsem lezl k ní do okna. Jak mě prosila, abych od ní neodcházel. A naposled jsem si nechal Samovi vzpomínky na tu noc, kdy od ní odešel.
„Jacobe, nech toho. Mně večer neotrávíš. Já se s ní objímám, zatím co ty tvrdneš venku!" štěkl po mně. Bohužel moc potichu na to, aby se Bella probudila. A ona si myslí, jak je dobrý. Tu hru umím hrát taky. Zavyl jsem, byl to zvuk plný bolesti. Tohle bylo dost nahlas, aby se Bella vzbudila. Vzbudila a viděla jejího krvežíznivce stát u okna. Vyl jsem dál. Chtěl jsem si být jistý, že mě slyšela.
„Edwarde! Co mu to děláš? Nech ho!" pištěla Bella. Můj plán se zdařil. Možná jsem byl až moc drzý - kdyby se Bella dozvěděla, co jsem provedl. Slyšel jsem, jak vstala. Pak se pět minut potýkala s tím, kde má bundu. Pak vyšla ven. Nedokázal jsem potlačit škodolibou radost. Kdybych nehrál smutného včlka štěstím bych se rozštěkal.
„Jaku..." řekla. Sklonil jsem se. Chvíli na mě koukala jako by mi přeskočilo. Pak si na mě vyskočila. A já se s výsměšnými myšlenkami hnal do La Push. Poslední co jsem slyšel, bylo vzteklé - až nepříčetné - vrčení.

Běžel jsem lesem. Bella, která seděla u mě na zádech, vypadala, že si běh taky užívá. Držela se mých rudohnědých chlupů, které mi rostly na krku. Pokaždé, když jsem trochu zpomalil, se jednou rukou pustila a začala mě drbat za ušima. Přišlo mi to vtipné.
„Jaku, jsi rychlý," pronesla radostně. A to jsem běžel pomalu. Dokázal jsem běžet rychlostí světla. Bál jsem se, že by mi upadla. To by bylo. Bella by se mnou byla pár minut a hned by byla zraněná. Už jsem si představoval tu pijavici, jak prohlašuje, že jsem ‚příliš nebezpečný'.
„Mohli bychom rychleji?" zeptala se šeptem Bella. Cítil jsem, jak se předklonila, aby mě chytila rukama kolem krku. Přidal jsem. Letěl jsem jako raketa. Dokázal bych zesměšnit i Leah. To by ale nebyla Lea, aby se nepřipomněla a nezkazila mi tak nejhezčí hlídku na světě.
„No, myslím, že nezesměšnil... A seš jako dostihovej kůň. Bella řekne přidej a ty přidáš. Bella řekne zpomal a ty zpomalíš. Na konec tě tu stejně nechá a pojede za tou pijavicí a na tebe si pak ani nevzpomene," pomyslela si kysele. Tak mě to překvapilo, že jsem vypadl z tempa. Pak jsem si pomalu uvědomil, že je to pravda. Krvežíznivec se neměl čeho bát. Udělal roztomilou pijavičku a Bella mu padla kolem krku. Měl jsem takový vztek, že jsem úplně zapomněl, že mám Bellu na zádech. A navíc jsme byli skoro v Kanadě - v šoku jsem zapomněl hlídat, kde je La Push. Otočil jsem to a běžel jsem do La Push.

Po cestě jsme narazili na potůček hluboko v lese. Řekl jsem si, že bychom si mohli odpočinout - ne že bych to já potřeboval, ale Bellu už museli pěkně bolet ruce. Navíc jsem se odhodlal, říct jí, aby si to konečně rozmyslela. V tlaku jsem žít nemohl. Bylo to něco jako - bojuj do posledních sil nebo upadni do zapomnění.
Klekl jsem si a tím jsem Belle naznačil, že by ze mě měla seskočit. Hned jak to udělala, jsem odběhl kousek dál do lesa.

„Same, dáme si na chvíli pauzu. Jdu do lidské podoby," pomyslel jsem si. Hned jak jsem si to domyslel, jsem se proměnil, aby mi to Sam nemohl zakázat. Jakmile jsem byl v lidské podobě, oblíkl jsem si kalhoty - měl jsem je přivázané na noze - a vyšel jsem za Bellou. Vypadala, že má na krajíčku. Takhle žalostně naposledy vypadala, když byl krvežíznivec v tahu. Teď se pro změnu rozbrečela ona. Nebyl to brek bolesti či smutku. Byl to pláč lítosti.

Tak," pomyslel jsem si. „Ta lítost mluví za vše. Neměla v plánu se se mnou dál vídat."

Přišla ke mně a objala mě. Nevěděl jsem, co to do ní vjelo. Možná jsem to přeci jen viděl moc černě.
„Jacobe, je mi to hrozně líto..." šeptla. A možná málo černě.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jacob trochu jinak - 2. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!