Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jako obraz v zrcadle - 1. kapitola a Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jako obraz v zrcadle - 1. kapitola a PrologPo dlouhém čase opět začínám psát kapitolovku. Edward Bellu opustil a dodržel svůj "slib". Nevrátil se. Odstěhoval se s celou rodinou a už o ní od té doby neslyšel. Aličiny vize se začaly od jejich odjezdu zatemňovat a po krátké době už neviděla nic z Belliny budoucnosti. Celá rodina toto odloučení nesla špatně, ale Edward byl neoblomný, odmítal se vrátit a porušit tak svůj "slib". Odolával dlouhé roky, ale v den 20. "výročí" jejich odchodu to vzdal. A tak se celá rodina nadšeně vrací do Forks. V Edwardovi se mísí pocity štěstí, strachu a očekávání. Jenže dvacet let je opravdu dlouhá doba. Co všechno se změnilo? Možná víc, než čekali.
Prosím napište do komentářů svůj názor :)

20.12.2009 (14:00) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 3437×

Psáno z pohledu Edwarda

Prolog:

Když jsem jí spatřil, svět se zastavil. Stála zády ke mně, jako by čekala, až k ní přijdu. Na tento okamžik jsem čekal tak dlouho. Moje ledové srdce pookřálo. Jako ve snu jsem udělal první krok, ale ihned jsem se opět zastavil. Alice, která na rozdíl ode mě dokázala logicky uvažovat, mi podsouvala myšlenky, které se mi vůbec nelíbily. Nelíbily se mi, ale když jsem se nad nimi zamyslel, zjistil jsem, že má pravdu. Dívka, jako by chtěla potvrdit Aličinu teorii, se pootočila naším směrem. V němém úžasu jsem zíral na její krásnou tvář.

 

***

1. kapitola

To, co byste chtěli na vždy zapomenout, nikdy z vaší hlavy nezmizí. Stále to tam je a čím víc se snažíte na to nemyslet, tím víc se vám to vtírá do podvědomí a nedá vám to pokoj. Možná jsem ale zapomenout nikdy nechtěl. To období, které jsem s ní strávil, bylo nejkrásnější v mém životě. Miloval jsem ji. A stále ji miluju. Odešel jsem, abych ji uchránil. Abych jí dovolil žít v normálním světě. Dokázal jsem jí opustit a zmizet. Pak se ale objevil malej skřítek s obrem a všechno moje úporné snažení zkazili.

„Edwarde, brzdi!“ křikla vyděšeně Alice.

Okamžitě jsem sešlápl brzdu a zastavil asi centimetr od stěny baráku. Ten skřítek, o kterém jsem mluvil, byla Alice. Alice a k jejímu snažení přispěl Emmett.

„Můžeš se už konečně vrátit do reality?“ sykla naštvaně, urovnala si sukni a vyskočila z auta. Jakmile se však rozhlédla okolo, rty se jí roztáhly do širokého úsměvu. Vzápětí už vyndavala z auta obrovské kufry plné oblečení a plně zaměstnávala všechny okolo. S povzdechem jsem vylezl z auta. Kolem mě se s nenápadností slona v převlíkací kabince potichu proplížil Emmett. Nedostal se však ani ke dveřím a do zátylku dostal dvojitou ránu kufrem – od Rose a Alice. Zavrčel, ale pak raději sebral kufry a snažil se projít dveřmi.

Přestal jsem sledovat Emmettovo úporné snažení dostat se dovnitř a pohlédl nahoru. Přede mnou se tyčil náš dům. Přesněji - náš dům ve Forks. Za těch dvacet let, co jsme tu nebyli, se téměř nic nezměnilo. Pouze les v okolí byl zarostlejší a kdysi sněhobílá fasáda nebyla za přerostlými keři téměř vidět.

Věděl jsem, že to co dělám, je špatně. Slíbil jsem jí, že už se nikdy nevrátím. Nikdy. To jsem však teď porušil. Už jsem to prostě ale nemohl dál snášet. Můj odchod od ní měl neblahý dopad na celou rodinu. Alice si našla nový koníček – nakupovala drahé šaty pro Bellu a dávala mi tak jasně najevo, že se jednou vrátit prostě musíme. Za těch dvacet let tak bohatě vybavila nejméně dvě obrovské šatny. Esme byla opět nešťastná, že jsem sám a Carlisle vystudoval kvůli mně psychologii. Bohužel ani jeho časté hodiny mi nepomohly odrazit se ode dna. Emmett si zase neodpustil časté vzpomínky a myšlenky na ni. Včera, v den toho nešťastného dvacátého výročí našeho odchodu, vyvěsil po celém domě stovky kalendářů se zakroužkovaným datem a velkou dvacítkou.  Když už i Rose v myšlenkách přiznala, že by Bellu klidně zase jednou viděla, vzdal jsem to.

Když jsem tu tak stál a vzpomínal na ni, tělem mi projel zvláštní pocit. Ačkoliv jsem porušil svůj slib – vrátil se, toužil jsem po tom, opět ji spatřit. Ujistit se, že je v pořádku. Znovu vidět její tvář, její úsměv, vidět jí zakopnout. Vidět, jak se červená…

Tentokrát jeden přesně mířený kufr sejmul mě. Zlostně jsem se otočil a mrštil jím směrem, odkud přiletěl. Doletěl až Alici k nohám, kde se otevřel a všechen obsah se vysypal do mokré trávy. Alice mě probodla vražedným pohledem a Jasper udělal raději tři kroky stranou. Rychle jsem popadl nejbližší kufr a vběhl do domu dřív, než po mě stihla skočit a zahrabat mě pár desítek metrů pod zem.

 

 

Jen co jsme vynosili všechny kufry do domu, nenápadně jsem zmizel. Bylo už kolem osmé, ale musel jsem ji vidět ještě dnes. Rozběhl jsem se lesem a znovu probíhal těmi místy, jako kdysi. Cestu jsem znal nazpaměť. Když jsem uviděl obrys domu, na tváři se mi objevil úsměv. Ten však zmizel stejně rychle, jako dům a já zaryl nosem do mechu. Vedle mě se ozval škodolibý smích.

„Emmette! Co tady sakra děláš?!“ zavrčel jsem.

Chvilku mu trvalo, než se utišil a pak s vážným výrazem odpověděl: „Přišel jsem varovat svého bratra.“

Protočil jsem oči a pokračoval k domu. Emmett mě však okamžitě zastavil, postavil se mi do cesty a vážně zvedl ukazováček. „Je ti jasné, že už jí je… Kolik jí vlastně teď je?“

„Třicet osm. Nech mě jít.“ strčil jsem do něj. Marně.

„Třicet osm! To už jsou jenom tři roky do čtyřicítky! A třináct let do padesátky! Dovedeš si to představit? Vždyť už by to mohla být tvoje matka!“ při té myšlence se zašklebil.

„Emmette, varuju tě, uhni. Na tvoje kecy nemám náladu.“

„Ženy po čtyřicítce prý začínají tloustnout! Mají častěji migrény! A co teprve přechod! A menopauza! Všechno jsem ti to nastudoval, můžeš se na to podívat.“ aktivně mi podal Příručku pro ženy po čtyřicítce.

„Emmette, nesnaž se mi to rozmlouvat! Vždyť jsi sám chtěl, abychom se vrátili!“

Emmett pokrčil rameny. „Já jenom abys byl v obraze.“

Jeho hlava byla plná dalších a dalších rad a myšlenek a tak jsem mu věnoval ještě jeden varovný pohled a vydal se rychle k Belle. Emmett se za mnou tiše táhl jako stín. V jejím okně se ještě svítilo, což mi opět vykouzlilo úsměv na tváři. Doběhl jsem až pod okno a pak bez váhání, nebo toho, že bych si ověřil myšlenky lidí v domě, jsem skočil na okenní parapet. Jen co se mi naskytl pohled do pokoje, zjistil jsem, že něco není v pořádku. Uvnitř stála asi osmnáctiletá, blonďatá dívčina, pouze ve spodním prádle a nakrucovala se před zrcadlem. Než jsem se stihl vzpamatovat a skočit dolů, ohlédla se a domem se ozval pronikavý výkřik. Ihned jsem opustil parapet a ne zrovna moc elegantně dopadl do trávy. S vyděšeným výrazem a obrovským flekem na zádech, jsem sledoval řehtajícího se Emmetta, jak ukazuje na domovní zvonek.

 

Pan a paní Kellyovi

 

Až teď jsem si projel myšlenky všech lidí v domě a Bellu jsem tam opravdu nenašel. Raději jsem popadl Emmetta a rychle ho odtáhl do lesa dřív, než z domu stačil vyběhnout dcerušky tatíček.

„Měls vidět, jak ses tvářil, když jsi padal z toho okna.“ chechtal se mi.

Celou cestu jsem pouze skřípal zuby a snažil se ignorovat jeho smích. Doslova jsem ho odtáhl až domů. Před dveřmi jsem ho zastavil a výhružně se na něj podíval.

„Emmette, ani slovo, rozumíš?!“

Než mi však stačil odpovědět, rozrazily se dveře a v nich stála vykulená Alice.

„Tys špehoval Lily Kellyovou?!“ vypískla hlasitě a v zápětí tu byla celá rodina. Pro Emmetta to byl další podnět k neovladatelnému smíchu a pro mě k zahrabání se pod zem. Všichni na mě zírali v němé hrůze a jejich myšlenky přímo křičely. Pouze Carlisle taktně odešel. Později jsem však zjistil, že si šel pouze pro svoji knihu psychologie – Příručka III. – Beznadějné případy.

Všechny moc prosím o komentáře :)

 

 

Shrnutí *** 2. kapitola

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jako obraz v zrcadle - 1. kapitola a Prolog:

 1
4. Alice1C
11.09.2016 [19:58]

Alice1CSkvělé slovní obraty a spojení. Slzy vyjímečně nejsou smuteční. A kufry házené po "pánech". A tečka na závěr byla Carlisleova psychologie Emoticon Emoticon Emoticon

3. Esther
13.08.2011 [11:15]

EstherPříručka III - Beznadějné případy Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. kikuska
11.06.2011 [14:54]

toto je skvelý nápad a ešte len prvá kapitola prečítaná a už sa smejem proste super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. MatikEsmeCullen
31.05.2011 [7:55]

Tak to začína zaujímavo .... Idem rýchlo ďalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře