Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jasper a Alice 7.část

Chlupatá láska, Akkisek


Jasper a Alice 7.částTady je další díl mé povídky o Alice a Jasperovi. Bojím, se, že vás budu muset zklamat, ale tímto dílem se pomalu blížíme ke konci. Ale nemusíte se bát, protože Jasper a Alice je nevyčerpatelné téma, takže je možné, že začnu něco dalšího. Napřed ale musím dokončit vše, co jsem začala, protože když toho mám víc, mám v tom strašný nepořádek. Přeji pěkné čtení a prosím o komentáře. Přivítám i kritiku. :-)

 

7.NOVÝ DOMOV

Celé dny jsem čekala na příchod něčeho důležitého. Byl čas na lov, ale já jsem se nemohla nechat rozptylovat. Nechtěla jsem Jaspera nechat jít samotného, ale jakmile jsem začala protestovat, pohladil mě po tváři, políbil na rty a všechny starosti jako by najednou odpluli někam daleko ode mě. Jako by problémy, který zužovaly mou mysl, šly mimo mě. Neubránila jsem se uklidňujícím emocím, které na mě seslal, takže to dopadlo tak, že jsem zůstala sama v hotelovém pokoji.

Zatímco jsem uklízela obývací pokoj, abych rozptýlila nervozitu a nepokoj, tak se to stalo. Přišla jasná vize. Dávala mi přesně najevo, co se bude dít. Bohužel, ale nevěstila nic dobrého. Okamžitě jsem zahodila mokrý hadr někam na zem a vyrazila ze dveří. Běžela jsem jako o život a doufala, že si mě nikdo nevšimne. Jakmile jsem dorazila na kraj lesa, věděla jsem, že už je pozdě. Přesto jsem běžela dál. Konečně jsem ho našla. Stál u jednoho z mnoha stromů rostoucích na malé mýtince v hlubokém lese. Přišla jsem opatrně blíž a položila mu ruku na rameno. Když se Jasper otočil, naskytl se mi pohled do jeho očí, které byly zbarvené do ruda, tak jako lidská krev, která pro něj byla až příliš lákavou. Smutně se zadíval na kořeny velkého stromu. Pochopila jsem, kam zakopal tělo a pevně ho objala. „Odpusť mi to." Prosil se stopami smutku v hlase. Znovu zklamal sám sebe. Vina mi začernila svědomí. Uvědomila jsem si, že život toho člověka nemusel být zmařen, kdybych tu byla s ním. Zavřela jsem oči. „Není co odpouštět. Měla jsem tu být." Zakroutil hlavou. „Nesmysl. Nemůžeš všechno zachránit, Alice. Vím, že bys chtěla, ale to nejde, lásko." Políbil mě na čelo a potom mě pomalu vedl ven z lesa. Chtěla jsem pomoct jeho náladě, ale věděla jsem, že by to bylo marné.

Znovu jsem se musela soustředit na své vize a o Jasperově selhání jsme více nemluvili. Nechala jsem ho být, když šel do ložnice a zavřel za sebou dveře. Neměla jsem mu to zlé. Právě naopak. Věděla jsem, že to je přesně to, co potřebuje. Na měkké pohovce jsem nebyla ničím rušená, takže jsem se mohla plně soustředit. Jediné co mě vždy ráno vytrhlo z hlubokého soustředění, byla pokojová služba, od které jsem vždy jen s úsměvem převzala čisté ručníky a zdvořile odmítla vše, co mi nabídla. Dny plynuly a Jasper se ani neukázal. Nechtěla jsem ho rušit, ale trápil mě jeho smutek. Mohlo to trvat asi týden, než konečně přišlo to, na co jsem čekala.

Po zhlédnutí dlouho očekávané vize, která mi přinesla dokonalou náladu, jsem vstala a pomalu se přiblížila k ložnici. Zaklepala jsem a na Jasperův pokyn jsem vstoupila do místnosti. Za okny zářil měsíc a Jasper stál v rohu místnosti, v obličeji ztrápený výraz, ruce složené na prsou. Přišla jsem k němu blíž a pevně ho objala. Sklonil se, aby mě mohl políbit na krk. Potěšil mě jeho přístup, ale měli jsme důležitější věci na práci. „Odjíždí do Manchesteru." Zašeptala jsem mu hrdě do ucha.

Na malý okamžik se odtáhl a podíval se mi do očí. „Kdy ses..." Pousmála jsem se. „Před chvílí." Pohladil mě po tváři. „Tak to bych si měl sbalit." Řekl vesele, vyhoupl si mě do náručí a po chvíli jsme se ocitli před dveřmi hotelového pokoje. „Co to děláš?" Ptala jsem se zmateně. „Všechno co potřebuju, už mám sbaleno, ty ne?" V jeho tváři už nebyl ani nejmenší náznak trápení či smutku. Políbila jsem ho a jemným gestem jsem mu dala najevo, aby mě pustil. „To nejdůležitější ano, ale ještě mi chybí pár drobností." Potom jsem se vrátila zpět do pokoje, kde jsem nám do dvou velkých tašek sbalila to nejnutnější, vzala jsem klíčky od auta a vydala se zpět za Jazzem. Okamžitě mi vzal všechny tašky a chytil mě za ruku. Společně jsme se vydali na cestu k našemu budoucímu domovu.

Měla jsem strach, že nás nepřijmou. Nevěděla jsem, co nás čeká. V mých vizích jsem je znala, jako milou přívětivou rodinu, ale nemohla jsem si být stoprocentně jistá jejich reakcí. Jakmile jsme se však rozhodli, jejich chování bylo v mé hlavě vykresleno nadmíru láskyplně a přátelsky. Těšila jsem se na svou novou rodinu jako malé dítě a když jsme po týdnu konečně našli jejich nový dům, byla jsem si jistá tím, že to zvládneme. Bylo mi jasné, že dokud si s Jasperem budeme stát bok po boku, žádná překážka nás nezastaví.

Nervózně jsme se zastavili před prahem překrásného domu. S Jasperem jsme si vyměnili tázavé pohledy a já jsem přikývla. Potom jsem natáhla ruku a třikrát jsem jemně zaklepala na lesklé mahagonové dveře.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jasper a Alice 7.část:

 1
3. reed
10.10.2016 [22:37]

no a dál :D
Emoticon

2. reed
10.10.2016 [22:37]

no a dál :D

1. emam
24.07.2013 [21:57]

emam Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!