Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jasper a Bella Cullenovi? - 7. kapitola

21.01.2012 (12:45) • RosalieLove • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 2255×

7. kapitola

Jasper:

Domluvil jsem se s Bellou, že jí pomůžu. Šli jsme dolů a Edward přišel k Belle a zeptal se jí, jestli s ním někam může zajít. Bella řekla, že půjde, ale ne beze mě a na důkaz si dupla nožkou. Rozhodl jsem se, že Belle nepomůžu, Edward se to musí dozvědět.

„Tak jo, Izzi, já tu počkám, jdi s Edwardem,“ řekl jsem. Bella se na mě podívala Janiným pohledem. Ještěže je tu Edward, tím pádem se neskácím na zem v bolestech. Chňapl jsem Alice a vyběhl s ní do mého pokoje. Sedl jsem si na postel a obličej zabořil do dlaní. Začal jsem vyprávět, co vymyslela Bella. Ucítil jsem, jak mě Alice objala, tak jsem ji chytl a přetáhl si ji na klín.

„Jazzi, dobře si udělal, kdybys pomohl Belle, nemohli by být spolu.“

„Lásko, já jsem, ale neměl v plánu jí vůbec pomoct. Chtěl jsem to dělat já, protože jsem to chtěl přerušit, jakmile se Alec objeví. A teď to bude dělat Bella a udělá to. Pokazil jsem to.“

„Neboj, něco vymyslíme, teď na to nemysli.“ Alice mě dokázala vždy tak uklidnit a naladit, byla jako můj anděl. Jak jsem mohl někdy žít bez ní. Alice se ke mně naklonila a začala mě líbat. Položil jsem ji pomalinku na postel, tak aby se naše rty nerozpojily. Alice mi začala rozepínat knoflíky, jak rozepnula všechny, pomalu mi košili sundala. Na chvíli se zastavila a prohlížela si mou hruď. Pak jsem Alice sundal triko, ale už ne pomalu, vášeň ve mně rostla obrovskou rychlostí. Strhnul jsem jí i kalhoty a kousek po kousíčku jsem jí začal slíbávat cestičky směrem dolů. Zastavil mě lem podprsenky, chtěl jsem ho chytnout a taky škubnout, ale Alice mě zastavila. Sjela rukama na moje kalhoty a škubla. Až teď mi dovolila sundat jí podprsenku. Chytnul jsem a škubl.

„Ta se mi zrovna líbila!“ zakňučela. Umlčel jsem ji polibkem. Obkroužil jsem jí jazykem rty a jel jsem dolů, až na její ňadra. Každé jsem několikrát obkroužil a jel jsem níž. Alice mě zastavila. Strhla mi trenky a já jí kalhotky. Pohled na její obnažené tělo ve mně rozpoutal vlnu vášně. Zeptal jsem se Alice, jestli to chce, ta přikývla. Pomalu jsem do ní vnikl a začal se pohybovat. Alice mi omotala nohy kolem pasu. S narůstajícím vzrušením jsem začal zrychlovat. Alice pode mnou slastně vzdychala. Dosáhli jsme vrcholu ve stejnou chvíli. Svalil jsem se vedle Alice, políbil jsem ji a řekl jí ta dvě slova.

„Miluji tě, lásko,“ řekl jsem a políbil ji na čelo.

„Taky tě miluji, Jazzi,“ zamumlala a políbila mě. Chvíli jsme leželi, pak jsem se zvedl a začal se oblékat. Alice se na mě udiveně podívala.

„Copak to bude, mladá paní? Srnčí nebo medvědí?“ Alice se začala smát a poprosila o medvědí.
Šel jsem to dolů přichystat a za chvíli přicupitala Alice. Sedla si na linku a jenom mě pozorovala.
Mikrovlnka zahučela. Vytáhl jsem hrnky a jeden podal mé životní lásce. Jak jsme dopili, přišla ke mně, políbila mě a zeptala se: „Budeme koukat na film?“ Jen jsem přikývl. Alice něco běžela vybrat, když v tom se rozrazily dveře a v nich stál Edward. Jediné, co z něho vypadlo, bylo: „Bella utekla.“ Pak se zhroutil a začal vzlykat. Alice byla hned u něj a utěšovala ho. Najednou mi to došlo - moje sestra zmizela. Vyletěl jsem ven, zachytil jsem její stopu, ale na jednom místě se ztratila, Bella použila schopnost, nechtěla, aby ji někdo z nás našel. Stál jsem jako přikovaný, najednou mě někdo objal.

Byla to Jane. Vzlykala, taky nevěděla, kam Bella zmizela. Jane ji měla ráda jako sestru, musí to pro ni být stejné, jako pro mě. Začal jsem vzlykat spolu s Jane. Byl to hrozný pocit ztratit sestru. Odhodlal jsem se, že ji musím hledat. Daleko nešla, určitě je někde na skále nebo tak. Za chvíli přiběhl i Alec, že volali do Volterry. Aro prý poslal gardu, aby ji hledala. Hledal jsem ji celé tři dny, i s Edwardem a s Alice, ale nic jsme nenašli. Jane se vrátila do Volterry i se všemi ostatními. Byli jsme s Edwardem jako duše bez těla. Asi o týden později, měla Alice vidění. Jdou na nás Volturiovi. Úplně všichni. Jak nám to Aro mohl udělat. Nemohl jsem to teď říct Esmé a Carlisleovi. S Alice a Edwardem jsme se domluvili, že si zakryju zvuk srdce a Alice mě představí jako svého přítele, který byl několik let ve Volteřře, tak se zná s Arem. Vše vyšlo podle plánů. Dokonce mě nastěhovali k Alice do pokoje. Byl den bitvy a my jsme vyrazili na louku. To jsem ještě netušil, co vše se stane.

Bella:

Zamaskovala jsem svůj pach a utíkala do Volterry. Běžela jsem celou dobu v kuse, ani jedna zastávka. Celou cestu jsem brečela a vyčítala si, jak jsem mohla být tak necitlivá. Už jsem viděla brány volterrského sídla. Vletěla jsem tam jako ničivá voda. Proběhla jsem kolem všech upírů na chodbě. Heidi na mě volala, co se stalo. Vběhla jsem do sálu a přímo Arovi do náručí. Aro mě pohotově objal. Stáhla jsem si štít a ukázala mu, co vše se stalo. Ještě chvíli jsem byla u něho, pak zavolal Heidi a Renatu, ať mě vezmou k sobě do pokoje a zůstanou tu. Dva dny jsem chodila jako tělo bez duše. Najednou se rozrazily dveře a v nich stála Jane s Alecem. Hned, jak mě uviděli, tak se ke mně rozběhli. Jane objala mě a Alec nás obě. Byli jsme jako sourozenci, kteří bez sebe dlouho nevydrží. V té chvíli jsem se rozhodla. Zůstanu tu s nimi ve Volteře. My s Jane jsme vzlykaly u Aleca to šlo taky občas slyšet.

„Bello, tak jsme se báli, všichni tě hledali, nikdo nevěděl, kde jsi.“ Kdo mě hledal?

„Kdo všechno mě a Jane hledal?“

„Tvůj bráška, Alice, Edward a my. Pak Aro, poslal polovinu gardy. A ty jsi celou dobu ve Volteře.“ Edward, on mě hledal Edward? Rozbrečela jsem se, ale štěstím. Asi mi odpustil.

O 4 dny později:

„Bello, Bello! Vstávej, rozumíš. Aro, on chce jít na Cullenovy za to, co ti udělali. Jaspera vezmou domů, ale zbytek prý zničí!“ To ne, to nemůžu dovolit. Aro asi viděl, že jsou to moji rodiče. To ne. Vyletěla jsem z postele, natáhla oblečení a plášť. Alec po mně skočil.

„Bello, takhle to udělat nesmíš, Aro by to udělal, sice jindy, ale udělal. Musíš se tam objevit a pohrozit mu.

„Ze všeho nejvíc se bojí, že tě ztratí a ty se postavíš proti němu. Udělej to.“ Jane měla výborný nápad.
Vzala jsem si plášť, nasadila kapuci a náhrdelník. Zakryla jsem svůj pach a tlukot srdce. Zamíchala jsem se někam do gardy. Jane podala hlášení, že spím. Aro zadal rozkaz a my jsme se vydali na cestu. Celou cestu jsem byla spojená s Jane, Alecem, Heidi, Renatou, Felixem a Demetrim. Domlouvali jsme se, jak to uděláme. Vbíhali jsme na louku, naproti nám stáli Cullenovi a… vlci? Bože, co to je? To jsem ještě neviděla. Děti noci? Ne, ty to být nemůžou, mění se v noci. Jasper s Edwardem stáli úplně vepředu. Jasper se jim chce postavit? Co ho to sakra napadlo. Jasper vystoupil ještě víc a pronesl: „Zklamal jsi mě, Aro, velice zklamal.“

„Jazzi, ale já tě přeci nechci zničit, ty půjdeš s námi, za tvojí sestrou.“ Všichni se zasekli, Jasper, Alice a Edward kvůli tomu, že jsem ve Volteře a zbytek kvůli oslovení Jazzi.

„Nemáš právo Bellu držet v té kobce, je svobodná, ihned ji pusť.“ Na tyhle kecy jsem neměla náladu, sice jsem přijela zachránit bratra a Cullenovy, ale nebude urážet můj domov a Ara za to, co neudělal, vůbec mě tam nedrží. Aro chtěl otevřít pusu, ale já jsem se rozběhla a postavila se k němu. Díval se na mě se zvědavostí, netlouklo mi srdce, nevěděl, kdo jsem. Sundala jsem si kápi. Kolem šlo slyšet šeptání, hlavně ze zadu, já jsem tu přece neměla být.
Otočila jsem se k Arovi. „Aro, jak si mohl? Nevíš, že bych tě pak už nechtěla nikdy vidět? Odešla bych a nenáviděla bych tě. Ale to až potom.“

„Ty.“ Otočila jsem se k Jazzovi.

„Jak si mohl urazit můj domov a křivdit Arovi za to, že mě drží ve Volteře? Já tam jsem, protože je to můj domov a mám tam svoji rodinu,“ skoro jsem křičela. Dala jsem povolení svojí skupině a ta se rozběhla za mnou. Otočili jsme se na Ara a všichni si nasadili kapuce. Postavili jsme se do útočné pozice a garda začala couvat. Bála se nás, my jsme byli nejnadanější a nejsilnější z celé Volterry.

„Aro, chcete zničit Cullenovy? Tak do toho, ale my je budeme bránit vlastními těly a dary a věř mi, proti nám nemáte nejmenší šanci. A já v tebe nechci ztratit důvěru a odejít od vás. Jen nechceme, abyste je zničili.“ Aro se na mě usmál, podíval se na Cullenovy a řekl: „Jenom díky nim jste živí, ale zničili jste mi rodinu. Gardo, zpátky.“ Otočili se a odcházeli.

„Za chvíli jsem doma, Aro,“ zavolala jsem. Aro se zasekl, nevěřícně se na mě podíval a šel zpátky do Volterry. Otočila jsem se na Cullenovy a řekla s tvrdou maskou, byla jsem jako Jane.

„Měli jste štěstí, nedělejte nic, čím byste Ara mohli vytočit, příště bychom tu nemuseli být.“ Otočili jsme se a kráčeli domů. Edward mě chytl za ruku, než jsem to stihla udělat já, ležel na zemi a svíjel se v bolestech. Dívala jsem se na něj.

„Bello, prosím, nech ho být,“ zařvala na mě Alice. Otočila jsem k ní hlavu a pouze řekla. „To nedělám já.“

„Jane, sakra, to už stačí, chceš ho zabít?!“zařvala jsem na Jane. Jane se usmála a řekla: „Ráda bych ho zabila, Bells.“ A přestala. Jane nemá ráda Cullenovy. Naklonila jsem se k Edwardovi a pošeptala mu, že se omlouvám, ale to na tom nic nemění. Když jsem se odkláněla, Edward vyskočil a políbil mě. Jeho nádherné, sladké rty se otíraly o mé. Byl to povznášející pocit, něco, co jsem dávno, tak moc milovala a stále miluji, se vrátilo. Nemohla jsem ho zastavit, tak moc jsem po něm toužila, když se odtáhl, tak mě objal.

„Bellinko, tak si mi chyběla. A nehraj si na krutou, nejde ti to, zbytek si vysvětlíme doma.“ V té chvíli, co mě Edward oslovil Bellinko, se Esmé zasekla a rozvzlykala. Že by jí došlo, kdo jsme…?

Autor: RosalieLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jasper a Bella Cullenovi? - 7. kapitola: