Taak, konečná stanice pro všechny, co čtou tuhle povídku... Nejsem zastánce předlouhých povídek a jsem ráda, že už končí... Protože něco končí a něco zase začíná. Teď se budu už plně věnovat Evil Angel a tímto se (slavnostně) loučím s mou úplně první povídkou JŽN
08.09.2009 (16:30) • Izzy0fan • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3265×
ŠŤASTNĚ AŽ NA VĚKY ANEB EPILOG JE TU...
Vyprávím já (nezaujatý pozorovatel...)
O 1 rok později...
„Už musím jít, opravdu...“ řekl Edward s pomalu se blížil k autu.
„Počkej!“ zavolala na něj Isabella. Edward se vylekal.
„Co se děje? Jsi v pořádku? Nebolí tě něco?“ vyptával se.
„Ani ses nerozloučil...“ Edwardovi se ulevilo. Usmál se, políbil svou přítelkyni, pohladil její bříško a odjel do školy.
Isabella viditelně posmutněla.
Když se dozvěděla o jejím těhotenství, Edward se rozhodl zůstat s ní doma, ale všichni ho přemlouvali, aby to nedělal a Isabella si to od té chvíle vyčítala každým dnem... stýskalo se jí. Ano, stačí jen jedno slovo a vše bude jinak, ale vždyť už se blíží konec školního roku a navíc už jen pár týdnů a konečně bude vidět na podlahu... (Narážka na její velké bříško... :-D)
Nikdo nevěděl (ani Alice) jestli budou mít holčičku, či chlapečka, a proto Alice zřídila dokonale univerzální pokojík... každý předmět měl jak modrou, tak i růžovou barvu.
Všichni doma šíleli, Isabella si už připadala jako v blázinci... bylo to samé: Je ti dobře? Nemáš hlad? Mám tě snést nahoru/dolů?
Za pár týdnů je čekalo překvapení... už to nebyl jen Edward & Bella, ale Edward, Bella & dva malé balíčky v jejich náručí. Ano, nakonec se ten Alicin nápad vyplatil... malá Emily i Alex měli krásný pokojík...
O další 1 rok později
Edward s Bellou seděli ve vzájemném objeví na pohovce před krbem a dívali se na své dva drobečky... Rostly jako normální děti, takže jim zanedlouho bude jeden rok.
Edward se sklonil k Isabelle a něco jí zašeptal do ucha. Ona naprosto zkoprněla. Stále se dívala do plápolajícího ohně a pak se pousmála a řekla jen „Ano“...
Ve stejnou dobu, ale na jiném místě seděla mladá dívka na pařezu a dívala se někam do prázdna. Poté zvedla telefon a s maskou pokerového hráče vytáčela telefonní číslo.
Z telefonu se ozval rozzlobený hlas.
„Co chceš, Alice?“ dívku sedící na pařezu tímto tónem hlasu vůbec nerozladil, ba naopak. Její tvář právě zdobil široký úsměv.
„Gratuluji, můžu jim to říct?“ Prosím, prosím, prosím!!!“ žadonila.
Z telefonu se ozval dívčí hlas:
„Jistě, že jim to můžeš říct, také počítám s tvou plnou účastí...“ tomu se všichni zasmáli. Dívka sedící na pařezu se zvedla, zaklapla telefon a na celý les zařvala:
„BUDE SVATBA!“
THE END
Autor: Izzy0fan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jeden život nestačí - Epilog:
Najlepsia najkrajsia milujem
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!