Další kapitola. Nejdřív je z pohledu Belly a potom je z pohledu Edwarda. Co se Belle stane? Nechte se překvapit a čtěte. :D
03.10.2010 (09:15) • Han • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3396×
… život má plno nástrah a jedna z nich je láska …
„A co děláš, když nespíš?“
„No, poslední dobou chodím za tebou.“
„Co? Ale proč?“ zeptala jsem se.
„No, zkrátka fascinuje mě, když spíš,“ řekl a otřel se mi rty o ucho.
„Aha. Zůstaneš tu i dneska?“ zeptala jsem se s nadějí, že řekne ano.
„Když si to přeješ,“ řekl a políbil mě.
Byla jsem strašně šťastná, v životě jsem se takhle necítila.
Zakručelo mi v břiše.
„Nejspíš bys chtěla něco k jídlu, že?“ zeptal se mě Edward.
„Čteš mi myšlenky,“ zasmála jsem se.
„Vždyť víš, že tobě je číst nemůžu.“
„Jo, vím to. Tak mi udělej večeři a já se jdu osprchovat,“poprosila jsem ho.
Opatrně jsem vyšla schody nahoru a šla do pokoje. Tam jsem si vzala oblečení na spaní a hygienu.
Vyčistila jsem si zuby a potom jsem si vlezla do sprchy. Voda byla příjemná, krásně teplá. Umyla jsem si hlavu svým oblíbeným šamponem s vůní jahod.
Zabalila jsem se do ručníku a hledala boty. Nemohla jsem je najít, a tak jsem vylezla oběma nohama ze sprchy. Bohužel mi ujela noha a já padala k zemi. Ozvala se rána, jak se moje hlava bouchla o sprchový kout.
Ležela jsem nehybně na zemi. Poslední, co jsi pamatuji, byly ledové ruce, které mě zvedaly.
Pohled Edwarda:
Byl jsem šťastný, že Bella opětuje moji lásku.
Když jsme byli u ní doma, hlasitě jí zakručelo v břiše.
„Nejspíš bys chtěla něco k jídlu, že?“
„Čteš mi myšlenky,“ zasmála se.
„Vždyť víš, že tobě je číst nemůžu.“
„Jo, vím to. Tak mi udělej večeři a já se jdu osprchovat,“ řekla a mířila nahoru.
Připravil jsem si všechny indegrience a pustil se do míchaných vajíček. Po chvíli jsem uslyšel velkou ránu.
První, na co jsem myslel, byla Bella. Rychlostí blesku jsem vyběhl schody a vtrhl do koupelny.
Bella ležela na zemi jen v ručníku a v jejích kaštanových vlasech byla krev.
„Bello, jsi v pořádku? Co se stalo?“ ptal jsem se, ale marně. Na nic neodpověděla.
Na věšáčku visel červený župan, hned jsem jí ho navlékl. Z kapsy jsem vytáhl mobil a vytočil číslo.
„Carlisle, vezu ti Bellu. Uklouzla a praštila se do temena.“
„Dobře, budu připraven.“
Na nic jsem nečekal a vyrazil do nemocnice.
Bella byla pořád v bezvědomí. Vtrhl jsem bez zaklepání ke Carlislovi.
„Co se jí stalo?“ ptal se pohotově.
„Nevím přesně, ale asi upadla a praštila se o sprchový kout.“
Carlisle opatrně setřel zaschlou krev, kterou měla na vlasech.
„Nevypadá to tak zle. Otřes mozku to rozhodně nebude. Jenom jí to vydezinfikuji a ovážu.“
Jak řekl, tak udělal.
Odešel jsem z nemocnice se slovy, že Bella bude v pořádku. Odvezl jsem ji.
Položil jsem ji na postel a šel rychle uklidit kuchyň.
Najednou jsem ze shora uslyšel kroky. Hned jsem tam vyrazil a uviděl Bellu.
Vstala, aby se mohla převléknout. Měla na sobě modré triko a kraťasy. Byla nádherná.
„Proč neležíš, lásko?“ zeptal jsem se.
„Edwarde, co se stalo?“
„Ty jsi to nepamatuješ?“ odpověděl jsem jí otázkou.
„Já nevím. Přivezl jsi mě domů z nějakého parku a potom jsem šla do sprchy.“
„A dál?“
„No, dál už nevím,“ řekla a oči se jí zalily slzami. Hned jsem stál u ní a objímal ji.
„Nebreč, Bello, ničíš mě tím,“ řekl jsem a otíral ji slzy, které jí tekly po tváři.
Začal jsem s ní lehce houpat, to ji po chvíli uklidnilo. Byl jsem šťastný, že se Belle nic vážného nestalo.
Bella mi usnula v náruči. Opatrně jsem si lehl, abych ji neprobudil a přitáhl jsi ji na hruď.
Byla nádherná a já jsem se na ni nemohl vynadívat. Lehce jsem ji hladil po ruce, kterou měla schovanou pod dekou. Takhle bych se na ni mohl dívat celou věčnost.
Děkuji za všechny komentáře, které mi tu necháváte.
Autor: Han (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jediné přání - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!