Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jediné přání - 5. kapitola

Denali


Jediné přání - 5. kapitolaDalší kapitola. Samozřejmě je kapitola z pohledu Edwarda. Doufám, že se bude líbit.
Bellu čeká seznámení s Esmé a Carlislem. Jak to dopadne?

… život má plno nástrah a jedna z nich je láska…

„Nebreč, Bello, ničíš mě tím,“ řekl jsem a otíral jí slzy, které jí tekly po tváři.

Začal jsem s ní lehce houpat, to ji po chvíli uklidnilo. Byl jsem šťastný, že se Belle nic vážného nestalo.

Bella mi usnula v náruči. Opatrně jsem si lehl, abych ji neprobudil, a přitáhl jsi ji na hruď.

Byla nádherná a já jsem se na ni nemohl vynadívat. Lehce jsem ji hladil po ruce, kterou měla schovanou pod dekou. Takhle bych se na ni mohl dívat celou věčnost.

Ráno jsem se probudila a strašně mě bolela hlava. Opatrně jsem si sáhla na hlavu, okamžitě jsem sykla bolestí. Hlavu jsem měla obmotanou obvazem a hned se mi rozsvítilo o minulém dni. Rychle jsem si obvaz sundala a začala šátrat kolem sebe, ale nic. Copak tu Edward nezůstal přes noc?

Opatrně jsem vstala a šla ke schodům. Neudělala jsem ani krok a okolo pasu se mi omotaly ledové ruce.

„Už jsi vzhůru, akorát čas na snídani,“ řekl a hned mě políbil na čelo.

„Bohužel, ale moje hlava jenom třeští.“

„To tak nenecháme. Pojedeme za Carlislem,“ řekl a vzal mě do náruče. V kuchyni mě posadil na židli a sedl si vedle mě.

„Co mám k snídani?“ zeptala jsem se zvědavě, když jsem ucítila skořici. Podal mi vidličku a já nabrala kousek jídla.

„Ochutnej a uvidíš.“ S těmi slovy jsem strčila vidličku do pusy. Byla to sladká chuť s vůní skořice.

„To jsou lívance, že?“

„Přesně tak, ale jsou to lívance s kapkou lásky,“ usmál se.

Dojedla jsem tu vynikající snídani a chtěla odnést talíř, když mi zmizel z rukou. Než jsem si uvědomila, co se stalo, uslyšela jsem tekoucí vodu. Edward hned umyl nádobí.

„Jdi se obléct, v pokoji máš nové oblečení od Alice,“ řekl a já ho poslechla.

Na křesle leželo oblečení, jak řekl Edward.

Bože, ta Alice.

Oblékla jsem si legíny a nazula conversky. Navlékla jsem se do košile a začala ji zapínat. Zalamentovala jsem. Nevyšly mi knoflíky, takže jsem košili znovu rozepnula. Najednou jsem ucítila na svém krku ledově chladný dech.

„Co tu vyvádíš?“

„Co by, nemůžu zapnout košili,“ řekla jsem.

Edward odstrčil moje ruce, otočil si mě k sobě a začal mi od zdola zapínat knoflíky.

U každého knoflíčku jsem cítila letmý dotyk jeho rtů. Takhle postupoval pořád nahoru, až se dostal k mým rtům. Oplatila jsem mu polibek a potom se odtáhla.

„Tak jedeme,“ vzdychla jsem.

Vzal mě za ruku a sešli jsme schody a mířili do auta.

Edward mi pomohl na místo spolujezdce a já při jízdě byla zase ve svých myšlenkách.

Jak asi vypadá jeho rodina? Jeho sourozence už znám, ale nikdy jsem si nepředstavovala, jak asi vypadají. A co Edward? Vždyť o něm vím pouze, že má zlaté oči, protože je upíří vegetarián. Rozhodla jsem se ho zeptat.

„Edwarde?“

„Copak je, lásko?“ zeptal se.

„Když jsem se tě ptala, jak vypadáš, řekl jsi mi pouze barvu očí. Prosím, řekni mi ještě něco. Já si tě nedokážu představit,“ prosila jsem ho.

„Moje vlasy mají barvu bronzu a všem lidem okolo připadám překrásný,“ řekl a už nepromluvil.

„Už jsme tady,“ řekl, když mi otevíral dveře. Chytla jsem se jeho ruky a opatrně vylezla z auta.

Přemýšlela jsem, jak vypadá jejich dům. Jediné, co mi Edward řekl, že je prý obrovský.

Edward mě táhl dovnitř, kde už čekala Alice, aby se mohla se mnou přivítat. Edward mezitím někam odešel.

„Ahoj, Bello,“ zajásala, když mě uviděla. Nejspíš jsem jí udělala radost, že jsem si vzala oblečení, které mi ona připravila.

„Ahoj, Alice,“ usmála jsem se na ni.

„Bello, někdy spolu vyrazíme na nákupy. Oblečení, který máš v šatníku, bylo úděsné,“ řekla a táhla mě nejspíš do obýváku.

Posadila mě na gauč vedle Emmetta, ten si neodpustil menší poznámečku na moji hlavu.

„Ehm, Bello, tohle je Esmé a Carlisle,“ řekl Edward, který se objevil vedle mě.

Zvedla jsem ruku do vzduchu a čekala jestli mi s ní někdo potřese. Chytla mě za ni malá ledová ručka.

„Vítej u nás, Bello,“ řekla nejspíš Esmé.

„Těší mě,“ odpověděla jsem jí.

Esmé mě pustila a místo její malé ručky mě chytla silná ruka.

„Taky mě těší, Bello. Bohužel jsi včera byla v bezvědomí, takže jsem se ti nemohl představit, říkej mi Carlisle,“ dořekl a pustil moji ruku.

Lehce jsem se usmála.

„Když dovolíš, kouknu se ti ještě na tu hlavu,“ řekl mi Carlisle.

„Jistě,“ odpověděla jsem mu.

„Edwarde, vezmi, prosím, Bellu nahoru,“ řekl Carlisle.

Zvedly mě silné ledové ruce a nesly mě někam nahoru.

„Kam to jdeme?“ zeptala jsem se Edwarda.

„Do Carlisleovy pracovny, má tam různá zařízení jako v nemocnici.“

Vešel do jeho pracovny a tam mě posadil na židli. Poté přišel i Carlisle.

„Bello, pamatuješ si, co se ti včera stalo?“ zeptal se mě.

„Upadla jsem, když jsem vylezla ze sprchy a praštila se o sprchový kout,“ řekla jsem jednoduše.

„Dobrá, nemusíš se bát, žádné následky to mít nebude. Budeš v pořádku, až se ti to zahojí,“ řekl a začal mi pomalu dezinfikovat ranky na hlavě.

 


 

<-/->

Jako obvykle děkuji za vaše komentáře. :D



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jediné přání - 5. kapitola:

 1
1. Nika
01.07.2011 [4:49]

Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!