Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jedinečná 1. díl

Já tě vidím tečka com - Akkisek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jedinečná 1. dílIsabella je upírkou již přes 40 let a se svou sestrou Meggie chodí do školy a žije s ní v malém městečku Forks. Její život je velmi klidný a bez násilí, ale co když se stane něco jinak?! Podle Vašich reakcí uvidím, jestli to rozvést na další kapitoly. Hezké čtení přeje Meggie :)

16.05.2010 (15:15) • Meggie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1898×

Dnes bylo opět zataženo, jak jinak. Ve městečku Forks se stává málokdy, že je slunečno. Pro mě a Meggie to byla velká výhoda. Ona je jako moje starší sestra. Jistě, brala jsem ji tak. Objevila mě svíjející se v bolestech v ulicích San Francisca v roce 1964. Tehdy jsem vůbec nevěděla, co se se mnou vlastně děje. Pálilo mě celé tělo a pohlcovalo nekonečným ohněm, stával se ze mě upír. Meggie se mně ujala a pomohla mi překonat a ovládnout se nad lidským pachem aniž bych se živila jejich krví. Svou žízeň jsme pohlcovali zvířaty.

Společně se sestrou jsme nyní vycházely z domu a nasedaly do sestřiny nablýskané černé Audi. Byly jsme na sebe velmi zvyklé. Už si ani nedokážu představit život bez ní. V tu chvíli jsem jí věnovala zamyšlený pohled.

„Nad čím přemýšlíš?” zeptala se mě a pobaveně se usmívala.

„To je už jedno. Myslíš, že dnes půjdeme na lov? Pro mě to je urgentní.” Nasadila zamyšlený obličej.

„Možná bychom mohly. Uvidíme.”

 

Nyní jsme už přijížděly ke škole a jako vždy se všichni otáčeli. Nikdy mě to nepřestávalo bavit. Ty omámené obličeje chlapců a závistivé pohledy dívek. Je jasné, že jsme my dvě s Meggie byly středem vší pozornosti. I když se nerada chválím, tak jsme byly opravdu okouzlující. Já s mými dlouhými tmavými hnědými vlasy s odlesky červené, bílá kůže, perfektní postava a má sestra se stejným vzhledem až na její roztomilé kratší zrzavé vlasy, které jí perfektně ladily s karamelovým pohledem v našich očích. Bylo to velmi vtipné. Řekla jsem si, že si trochu pohraji. Prošla jsem kolem jednoho z kluků, pohodila vlasy a krásně se usmála.

„Dobré ráno, Miku.”

„D-D-Dobré ráno... Bello!” Můj spolužák s blonďatými vlasy a s očima jako azurové moře byl teď zcela zhypnotizován a já s Megg jsme se velmi přemáhaly, abychom nevybuchly smíchy.

Ve škole jsme se většinou velmi nudily. Všechno jsme znaly téměř nazpaměť. Měly jsme také již několik vysokoškolských diplomů. Přicházely jsme do třídy a sedaly si společně do lavice.

„Holky! Holky!” přiběhla jedna ze spolužaček zběsile do třídy.

„Co se děje Jessico?” zeptaly se ji ostatní dívky.

„Obrovská novinka! Tento týden dorazí noví spolužáci k nám na školu!” dívka celá bez sebe se tvářila velmi vzrušeně a čekala na reakci svých kamarádek.

„Vážně? No to je úžasný!”

Nikdy jsem to tolik nechápala, ale akceptovala jsem, že v tomto malém městečku se vážně nic neděje. Žádný ruch velkoměsta, žádné statisíce obyvatel. Zde jsem si připadala jak na vesnici a navíc jsem milovala neklid - to ale přinášelo oběti.

„Co budeme dnes dělat po škole, Bello?” zeptala se mě Megg s tázavým pohledem ve tváři.

„Já dnes musím na lov, ale ty asi nechceš, že?” viděla jsem její smutný obličej.

„Ano, já nemám tu potřebu, tak běž a uvidíme se večer doma.”

„Dobře,” přitakala jsem.

 

Čas utíkal dnes velmi rychle a já se rozloučila s Megg u parkoviště a vyrazila pomalu po svých. Dnes jsem si chtěla užít ten čerstvý vzduch, tak jsem šla lidskou rychlostí po malé silnici a mířila si to k lesu. Když jsem byla blízko lesa, už mě vábily ty vůně. Zaposlouchala jsem se a uslyšela tlukot srdce, jistě to byl jelen. Aspoň něco na zahnání té neúnosné žízně. Ve chvíli jsem se rozeběhla upíří rychlostí a okamžitě skočila po jelenovi. Ten už jen slabě cukal, ale pod mým sevřením by těžko utekl. Vysáté tělo jsem odhodila do měkké trávy a zaposlouchala se do mých výborných smyslů dál. Slyšela jsem něco mnohem lepší. Je to puma! Její pomalé našlapování tlapek mě přinutilo se okamžitě vydat za ním. Běžela jsem dokonale. V takové tichosti a s obrovskou rychlostí by mě člověk zpozoroval velmi těžko. Od pumy mě nyní dělilo pár sekund a tak jsem se připravila po ní skočit. Něco mi ale vtrhlo do cesty...

 

2. díl

 

Autor: Meggie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jedinečná 1. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře