Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jedinečná 2. díl

arena3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jedinečná 2. dílZdravím všechny! Je tu 2. díl k mé povídce. Co upírce Isabelle vtrhlo do cesty? Bude v pořádku nebo se jí něco stane? To se dozvíte ve 2. dílu! Děkuji mockrát za pomoc od misppule! :) Přeji hezké čtení a byla bych ráda za komentáře. Vaše Meggie ;)

17.05.2010 (10:45) • Meggie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1787×

Nic jsem nechápala. Byla jsem tak blízko té pumy, ale do cesty se přiřítil vlk obrovských rozměrů. Jistě to byl vlkodlak. S ohromnou rychlostí se pokusil po mně skočit, ale já byla rychlejší a okamžitě jsem skočila po stromě, který byl o 10 metrů dál. Pokoušel se o stejnou věc asi ještě desetkrát, naštěstí se mu to ani jednou nepovedlo. Já pořád skákala ze strany na stranu a nechápala jeho reakce. Nyní to bylo ale jiné. Při dalším skoku na zem již pode mnou nebyla měkká tráva, ale jakoby se zničehonic objevil obří kámen. Nepřipravila jsem se na takový dopad, a tak jsem padala k zemi. I když jsem věděla, že se zahojím rychle, tak mě bolelo celé tělo a nejvíce hlava, kterou jsem si nyní držela ve své dlani a pozorovala při tom vlkodlaka. Byla jsem připravená, že to se mnou rychle ukončí – využije situace, ale nechápavě jsem se na něho dívala. Rozběhl se směrem do vysokého křoví. Nevěděla jsem, co se bude dít a stále jsem se krčila k zemi s dlaní na hlavě, která mi stále hučela. Teď se stalo něco nečekaného, vysoký muž s černými krátkými vlasy a opálenou kůží se ke mně blížil jen v kraťasech. Došlo mi, že to byl ten vlkodlak, který se nyní přeměnil do své lidské podoby. Vůbec jsem nevěděla, jak se zachovat. Byl ode mě pouhé 2 metry daleko.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě se zvláštním pohledem ve tváři.

Dělá si legraci?! Vůbec nevím, co mám dělat!

„Jsem Paul. Omlouvám se, chtěl jsem si jen pohrát,“ řekl a na obličeji se mu roztáhl úsměv.

„Tak to by už stačilo!“ Byla jsem tak rozčílená! Okamžitě jsem vstala a chtěla se rozběhnout. On mě ale zastavil a mluvil dál.

„Jak se jmenuješ? Jen by mě zajímalo,“ řekl s tajemným pohledem, „jaké jsou upíří ženy.“

Tak tohle přehnal! Asi se doslova zbláznil!

„Na to zapomeň, pse!“ teď  jsem už zuřila. Byla jsem tak naštvaná! On se ke mně přiblížil a já jeho reakce vůbec nechápala. Mohla jsem se ihned sebrat a utéct, ale něco mě zajímalo. Proč to udělal? V tu chvíli udělal něco, za co bych ho nejradši zabila! Vzal mi obličej do svých dlaní a jednoduše mě políbil! Okamžitě jsem zareagovala a dala mu takovou facku, až se zatřásl. Jaká to drzost! Nyní to udělal zas a dokonce si mě rukou přitáhl těsně na jeho tělo. I když jsem byla tak silná, nedokázala jsem se od něj odtrhnout. Okamžitě jsem mu začala polibky oplácet, rukama jsem mu zajela do jeho uhlově černých vlasů a přitáhla si ho surově k mému tělu. V té chvíli mě kamsi odnášel v náručí. Nebyl tak křehký a zranitelný jako obyčejný člověk. Dál jsme se poddávali té obrovské agonii…

Tak jsem se už dlouho necítila. Potřebovala jsem to. Ještě nevyšlo slunce a on stále spal. Dá se říct, že na polovičního člověka byl docela i roztomilý.

Nechápu to. Vůbec nic z předešlé noci nechápu! Jak jsem jen mohla! Sestra o mně má jistě strach.

Opatrně jsem se dostávala z postele, ve které mě svíraly jeho svalnaté ruce.

Ufff! Aspoň, že jsem se vymotala odsud.

Byl to velmi malý domeček, snažila jsem se najít koupelnu. Po chvíli jsem ji našla a vysprchovala se. Zabalila jsem se do ručníku a šla zpět do ložnice pro své oblečení. Rychle jsem se oblékla a vlasy stáhla do volného culíku. Když jsem opět uviděla jeho tvář, uvědomila jsem si, že bych se měla ihned vypařit. Rozeběhla jsem se z domu po mýtině a směřovala si to k Meggie.

Doma jsem byla asi za 10 minut rychlého běhu. Stále byla tma a tak jsem věděla s jistotou, že všichni lidé spí. Přicházela jsem ke vstupním dveřím a na verandě seděla Meggie.

„Iss! Proboha! Kde jsi byla?“ mluvila zoufalým a starostlivým hlasem. Bylo vidět, že si o mně dělala starosti.

„Promiň, komplikace,“ řekla jsem klidným a prosebným hlasem.

„Dobře,“ vzdychla, „ale příště mi dej o sobě vědět! Nestalo se ti nic?“

„Nestalo, všechno je v pořádku.“ Popravdě, ano, stalo se toho hodně. Dívala se na mě zkoumavým pohledem, jako by mi nevěřila.

„V sobotu v Seattlu otevírají nový klub. Jde tam celá škola,“ řekla nadšeně, „tak jsem si myslela, že bychom si měly pořídit něco nového na sebe.“

„Samozřejmě.“ I když mě nákupy nikdy moc nelákaly, bylo by dobré si někam vyrazit. Byla jsem už vykoupaná, ale potřebovala jsem se převléknout a celkově upravit, než půjdu do školy. Dnes jsem měla náladu se na sobě pořádně vyřádit. Oblékla jsem si riflovou minisukni, bílé tričko s modrým svetrem a páskované lodičky na vysokém podpatku. Vlasy jsem si natočila do nedbalých vln a make-up osvěžila plnými růžovými rty. Musím uznat, že mi to dnes vážně slušelo. Jako vždy, když jsme vycházely z auta, všichni na nás zírali. Jak jinak. Dnes byl pro celou školu velký den D, jelikož měli do školy dorazit noví spolužáci. Já z toho až tak vykolejená nebyla, ale pro ostatní to byla velká událost. První hodinu jsem měla španělštinu, bohužel bez mé sestry. Děsná nuda…

Pomalu jsem šla po chodbě směrem ke třídě. Najednou jsem cítila pach, který neznám. Upíří pach! Ale Meggie to nebyla. Bylo to cítit z učebny španělštiny, ke které jsem se přibližovala. Vůbec jsem to nechápala.

Jak je to možné? Upír v plné třídě lidí? Dost kruté nasvačit se tímhle způsobem.

3. díl

 

Autor: Meggie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jedinečná 2. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře