Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jedinečná 5. díl

26.05.2010 (16:45) • Meggie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2072×

Dnes nastal, velký den D. Strašně moc jsem se těšila na vír velkoměsta a také nejen na to! Bylo ráno a všichni 3 jsme si zašly na krátký lov před velkou akcí. Uhasily jsme svou žízeň a vyrážely zpět k domu. Alice se rozhodla, že půjde domů a přiveze bratrům oblečení, které koupila a přijede hned za námi se připravit. Krátce jsme se s ní rozloučily a šly se posadit do společenské místnosti.

„Těšíš se?“ zeptala jsem se sestry se šibalským úsměvem ve tváři.

„Jak jinak,“ mrkla na mě. „A co ty a Edward?“

„Co by mělo být?!“ Moc jsem její otázku nepochopila.

„No, když vidím, jak se na tebe tak zvláštně dívá…“ nedokončila větu.

„Je pravda, že se mi líbí, až moc, ale nejsem si jistá, jak to mezi námi vůbec bude či je,“ odpověděla jsem jí.

„Dobře,“ řekla, „ale myslím si, že je pro tebe ten správný.“

„Vážně?“ hleděla jsem na ni s úžasem.

„Ano, ale možná jediné, co by mi na něm trochu vadilo, je to, jaký je on velký sukničkář,“ ušklíbla se.

„Samozřejmě, vzhledem ke mně je to docela zábava, ale ve vztahu to není až tak dobré,“ uznala jsem.

Meggie se šla zatím vykoupat a já se šla posadit do mé velké prostorné ložnice, která byla vymalována do světlého odstínu modré. Málokdy jsem měla čas na chvíli relaxu, tak jsem využila příležitosti a posadila jsem se do tureckého sedu a do uší si nasadila sluchátka od ipodu a zaposlouchala se do mé oblíbené hudby. Když se to vezme, tak hudba mého „mládí“ spočívala v rock’n’rollu 60. let, ale já jsem šla s dobou. Milovala jsem mnoho žánrů hudby a vždy jsem vše brala podle nálady. V 90. letech Nirvana, někdy U2, Kings of Leon nebo Paramore. Stačí si jen vybrat.

Z mého fantazírování o hudbě mě vyrušil příchod Alice ke mně do pokoje.

„Můžu?“ zeptala se s úsměvem jako pětileté dítě.

„Jistě,“ opáčila jsem a úsměv jí oplatila.

„Zanedlouho vyrážíme, měly bychom se dát do práce.“

„To souhlasím, potřebuji tvou pomoc, nevím totiž, co s vlasy,“ zamračila jsem se a podívala se na teď dosti rozcuchané dlouhé kadeře.

„O vše se postarám,“ řekla s klidným hlasem a mrkla na mě.

Co mají dnes všichni s tím mrkáním? No nic… Dnes si chci večer pořádně užít  a nikdo i nic mi v tom nezabrání!

Čas ubíhal velmi rychle a mezitím jsme se všichni prostřídaly v koupelně. Zabalená v ručníku jsem seděla na pohovce a Megg s Alice si mě vzaly na starost. Meggie mi lakovala nehty na rudě červenou a Alice si pohrávala s mými vlasy. Make-up jsem si nechala na starost já sama. Chtěla jsem dnes vypadat o něco jinak než ve všední dny. Začala jsem si líčit oči v odstínu temně černé barvy, která se v přechodu vystínovala do ztracena. Vypadalo to vážně úžasně. Alice odvedla velmi skvělou práci – mé dlouhé vlasy mi natočila do extrémně bohaté hřívy plné kudrnatých pramenů, které se vlnily až k mému pasu. Zatím co se Meggie s Alice upravovaly, já jsem se šla navléci do těch hříšných šatů. Byly vážně extrémně úzké – stěží by se do toho oblékla běžná dívka, ale já chtěla tento večer pořádně okořenit. Už mi stačily poslední úpravy. Nasadila jsem si vysoké černé lodičky, poupravila jsem make-up a stoupla si před zrcadlo k holkám. Jen zíraly – na víc se nezmohly.

„Iss,“ řekla Alice, „tak tímhle doslova vyrazíš Edwardovi dech!“.

„To zaručeně,“ opáčila Meggie.

Podívala jsem se na sebe pořádně a nemohla jsem ze sebe oči spustit. Jsem to vůbec já? Teď jsem si připadala jak nějaká top modelka. Možná že i víc než jen to! Byla jsem vážně krásná. Málokdy to o sobě dokážu říct, ale bylo to vážně překrásné. Ty vlasy, ta tvář, to tělo… Jestli neodrovnám všechny muže v klubu, tak jsou asi slepí.

Byly jsme domluvené, že pojedeme do Seattlu Aliciným Porschem. Bylo opravdu rychlé a já se těšila, až spatřím Edwardův pohled. To ho jistě odrovná! Cesta trvala jen krátkou chvíli a my jsme nyní parkovaly u klubu. Bylo tu vážně moc aut a Alice nám řekla, že na nás její bratři čekají už uvnitř. Vystoupila jsem opravdu opatrně – v těch šatech se vážně těžko kontroluji. Přicházely jsme ke klubu a už se na nás začali dívat možná i desítky mužů. Připadala jsem si vážně sexy. Hudba otřásala celým klubem a všichni se uvnitř už velmi dobře bavili. My jsme si zatím sedly k baru a koupily si nějaký drink, aby se neřeklo. Nemám ráda žádné lidské tekutiny či potravu, ale jediné, co bych mohla vypít je snad jen vodka. Je o něco výraznější než jiné lidské chutě a  to jediné se mi na tom líbí. Nalila jsem do sebe 3 panáky za sebou a všichni se divili, že to se mnou moc nedělá – ještě aby jo. Viděly jste snad někdy opilého upíra? Asi těžko.

V tu chvíli jsem ho zahlédla. Stál přímo na druhé straně klubu u sedacích boxů. Rozhodla jsem se začít akci a vydala jsem se za ním. Má chůze byla brilantní, lehce jsem střídala levou nohu s pravou a nasadila svůdnou tvář směřující k němu. On jako by oslepl. Zahlédl mě a okamžitě reagoval. Vypadal přesně tak, jakože se nemůže udržet nevrhnout se na mě. Tomu jsem se trochu zasmát musela. Teď jsem od něj byla na metr daleko.

„Ahoj,“ řekla jsem tichým hlasem.

„Ahoj, Isabello,“ odpověděl a ve tváři měl pořád ten stejný výraz.

„Půjdeme si zatančit?“ zeptala jsem se.

„Pro tebe všechno,“ řekl a usmál se.

Tančily jsme jako jeden. Bylo to vážně úžasné! On byl vážně dobrý tanečník a já se snažila ho stále svádět. Tančila jsem s ním a on tančil se mnou. Bylo to jako hra. Měla jsem takovou chuť se po něm vrhnout, ale udržovala jsem se. Myslím si, že i on měl stejný problém jako já. Celou tu dobu při tanci mi šeptal do ucha sladká slova a bylo to vážně úžasné. Líbilo se mi, že žádné pocity neskrýval a tak jsme byli k sobě vážně upřímní. Po chvíli jsme si šli sednout a já seděla hned u něj.

„Líbí se ti tady?“ řekl  a usmál se. Pořád se po mě díval zkoumavým  pohledem v jeho dokonalé tváři.

„Líbí se mi jakékoliv místo, ve kterém budeš ty,“ odpověděla jsem a okamžitě ho políbila. Jistě nebyl překvapený a polibky mi začínal oplácet. Byl opřený o sedačku a já si mezitím na něj sedla a chytla si jeho obličej do svých rukou. Nevyčnívali jsme z davu, jelikož jednotlivé boxy byly dál od parketu. On si mě chytl u pasu a přitahoval si mě ještě blíž na jeho tělo. Nedalo se to už vydržet. Tolik jsme se chtěli. V téhle chvíli nás něco přerušilo.

„Ehm, ehm,“ odkašlal si Emmett se smíchem, který se držel ruku v ruce s Meggie.

„Iss, jak se vám líbí klub?“ zeptala se Alice nás obou.

„Jo, je supr.“ Byla to taková ta trapná chvilka, ale Emmett se stále dusil smíchy.

„Emmette, potřebuješ snad něco?!“ pokáral ho Edward  a Emmett okamžitě přestal, ale koutky mu stále cukaly. Musela jsem se tomu taky trochu pozasmát, ani jsem moc nevěděla, co mám začít dělat, ale na Alice bylo jasně vidět, že je ráda za to, že se k sobě s Edwardem tolik máme. Stále jsem na něm seděla a nevěděla, co mám dělat. Podívala jsem se na Edwarda a on mi věnoval zas jeho pohled.

„Nevím jak vy, ale my bychom už šli,“ řekl a ihned mi dal ruku a už jsme stály na nohou. Jeho reakce jsem až tak nepostřehla, ale nyní jsme odcházeli z klubu.

„Ahoj,“ zavolala jsem za sebou a viděla stále Emmettův smíchy umírající výraz. Ten Emmett! Nyní jsme již byli na silnici před klubem a já po něm strašně moc toužila. Při naší chůzi jsem ho stále líbala a on líbal mě. Vzal si mě do náruče a běžel se mnou obrovskou rychlostí, jak jen mohl. Stačilo jen pár minut a byli jsme u něj v pokoji. Postavil mě na zem a mě v tu chvíli popadl chtíč. Byl jistě stejně vzrušený jako já a díval se mi hluboce do očí tak na 3 centimetry vzdálený ode mě. Hned jsem se po něm vrhla, strhla jsem z něho košili a on ze mě jedním tahem šaty. Svalila jsem ho na jeho postel, sedla si na něj a stále ho líbala. On mě držel v pase a viděla jsem, že mě chce stejně jako já jeho. V tento moment se to stalo. Byl tak něžný, ale zároveň tolik vášnivý. Nevím ani, jestli jsem někdy zažila něco takového s někým jiným, ale teď jsem si byla jistá, že ne. Byli jsme jako jeden. Připadalo mi, že naše těla byla jako 2 dílky puzzlí – přesně jsme do sebe zapadali. Patřili jsme k sobě. Když do mě pronikl, bylo to něco nádherného. Nikdy dřív jsem nezažila tolik rozkoše než s ním. Ani nevím, jak dlouho to vše trvalo, ale jelikož jsme se nemohli unavit, nechtěli jsme přestat. On mě svýma rukama stále hladil po celém těle a já ho líbala tak neskutečně. Bylo to nenahraditelné. Poté jsme odpočívaly a ležely jeden na druhém. Já opřená o jeho vypracovanou hruď a on mě svíral ve svých rukou a  po zádech mi kreslil prstem obrázky. Nevěděla jsem, jak vše cítí i on. Byla to pro něj jen pouhá hra? Doufám, že ne. Podívala jsem se na něj a všimla si, že mě celou dobu pozoruje.

„Musím se ti s něčím přiznat,“ řekl s lehkým úsměvem.

„Poslouchám,“ odpověděla jsem tiše.

„Když jsem tě poprvé ve třídě spatřil, probudila si ve mně pocity, které jsem už dlouho necítil.“

„Jaké pocity?“ Byla jsem vážně zvědavá.

„Když tě spatřím, nespustím z tebe oči. Když slyším tvůj hlas, je to ta nejkrásnější píseň, jakou jsem kdy slyšel. Tvoje tvář by se nevyrovnala ani jedné z upírek na celém světě. Tvé tělo, tvář, vlasy. Všechno mě k tobě tolik přitahuje, a když vidím v tvé přítomnosti někoho jiného z kluků, můžu se v tu chvíli zbláznit!“ řekl a ke konci vše umlčel. Jen jsem na něj zírala pomalu s otevřenou pusou. Poté povídal dál.

„Miluji tě, Isabello,“ řekl a chytl mi mou dlaň  do své. „Miluji na tobě každou část tvého těla, tvé duše,“ dopověděl a čekal na mě, co mu odpovím.

„Popravdě, Edwarde, nebyla jsem si svými city natolik jistá, ale teď vím vše dosti jasně,“ zahleděla jsem se mu do očí.

„Miluji tě víc, než si myslíš,“ usmála jsem se. „Miluji tě víc, než je těleso přitahováno k zemi. Myslela jsem si, že to nebudeš cítit stejně, ale…“ V tento okamžik mi přerušil má slova a políbil mě tak horoucně, že se mi až motala hlava. Nechala jsem se s ním unášet  v obrovské euforii a byla jsem šťastná. Šťastná jako nikdy dřív. Není to snad jak v pohádce? Není to až tak moc lehké? Zůstane tohle navěky? Nejsem si jistá ničím, ale vím jistě, že chci zůstat po jeho boku po celou dobu mé existence…

Líbil se Vám tenhle díl? Nechte komentář! :) Byla bych moc ráda, kdybyste nechaly pár komentářů, jelikož mě to pak víc nakopne při psaní dalších dílů. Děkuji předem, Vaše Meggie ;)

Autor: Meggie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jedinečná 5. díl: