Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ještě jedna do tuctu II - 5. kapitola

06.11.2010 (07:30) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1591×

Pohled Embryho

„Mami, co se děje?“ zašeptala otázku Melinda.

„To nic,“ odpověděla ji Caytlin. „Tady, vezmi Erika a běžte spolu s Joshem dovnitř, ano?“ Podala jí Erika, který stále tiše fňukal.

„Ale…,“ chtěla něco namítnout Melinda.

„Běž, prosím,“ poprosil jsem ji. Poslechla mě a spolu s neochotně se tvářejícím Joshem zmizela uvnitř. Caytlin si stoupla vedle a chytla mě za ruku.

„Už nemáme o čem mluvit, Same,“ řekl jsem přísně.

„Proměň se do vlčí podoby a já ti vše objasním,“ navrhl Sam.

„Už nejsem v tvé smečce a navíc před svou ženou nemám tajemství,“ oznámil jsem a Caytlin mi vděčně stiskla ruku.

„Tak dobrá! Tak to tedy řeknu před ní,“ řekl s opovržením. „Také se jí to týká.“

„Díky,“ dodal jsem zhnuseně. „Ale možná do toho má co mluvit celá smečka, ne?“ provokoval jsem. „A kde je vůbec Jacob?“

„Jacob a Leah odmítli přijít, ale jak vidíš ostatní se ke mně připojili,“ ukázal na ostatní Sam.

Bylo jich tam dohromady osm. Sam a po jeho boku věrně vrčeli Paul a Jared. V pozadí se krčeli ti tři nejnovější přírůstky ve smečce. Moc jsem je neznal, neboť jsem měl jiné věci na starost než se seznamovat s nejnovějšími členy smečky. Pak ještě dva. Hledal jsem v těch vlkodlačích tvářích Quilovu. Pak jsem ji našel. Díval se na mě smutnýma očima. Vedle něj stál Seth se stejným utrápeným výrazem.

„Ale všichni s tebou očividně nesouhlasí,“ uchechtl jsem se. Sam se otočil na Quila a Setha a zamračil se na ně. Ti ustoupili o krok. Quil z rozkazu alfy a Seth se podřídil.

„Pokud se mnou chceš mluvit, tak ať to všichni slyší a vidí v lidské podobě.“

„Proč?“ nechápal Sam.

„Nechci, aby dále děsili mou rodinu,“ řekl jsem rozhodně. Za moment tu přede mnou stálo osm mladých mužů. Svalnatých, vyspělých, snědých a krátkovlasých. Všichni měli na rameni tetovaní. Stejné tetování, které jsem měl i já.

„Tak o co jde, Same?“

Pohled Caytlin

Ti vlkodlaci si to umějí naplánovat. Přijdou teď, když nám unesli děti. Ale tohle se musí vyřešit jednou provždy. Deptal mě Samův pohled, který říkal, vyhrál jsem. Ale obdivovala jsem Embryho, jak se postavil za svou rodinu. Jak statečný je. Tuhle jeho stránku jsem nadevše milovala. Byl to zkrátka můj Embry.

„Jde o to, že chceme vědět, zda sis nerozmyslel mou… totiž, naší nabídku. Vzpomínáš? Rodina nebo smečka?“ zeptal se Sam s nebezpečnými plamínky v očích.

„Vzpomínám a nerozmyslel,“ odpověděl Embry tak přesvědčivě, že by to nikdo nezpochybnil. Usmála jsem se nad tím sama pro sebe.

„V tom případě je nám líto, co teď uděláme,“ usmál se Sam vítězoslavně.

„Co tím myslíš?“ zeptala jsem se místo Embryho.

„Pochop, Embry. Tvé děti bychom ještě skousli. Jsou přeci jedněmi z nás, i když je máš v té vlastní rodinné smečce. Ale tvá žena k nám nepatří. Stejně jako ty pijavice Cullenovi. Proto pokud s námi teď neodejdeš, zabijeme tvou ženu,“ dal ultimátum Sam.

Cítila jsem, jak se Embry samou zlostí začal třást. Držela jsem ho pevně za ruku jako signál, aby se uklidnil.

„Otiskl jsem se, to by jsi měl respektovat!“ zařval Embry.

„Ale to se nikdy stát nemělo!“ oplatil mu řev Sam.

„Mám pro tebe novinku, miloval jsem ji ještě dříve než přišel otisk! Kdybych se neotiskl, stejně bych s ní byl!“ zakřičel na Sama Embry.

„Zvolil sis tedy,“ svěsil hlavu Sam a udělal krok dopředu.

Ačkoliv byli vlkodlaci několik metrů od nás, přesto jsem cítila strach. Ačkoliv byli ještě v lidské podobě, srdce mi bušilo jako o závod. Neměla jsem strach ze smrti. Aspoň ne z té vlastní. Co když pak půjde po dětech nebo po Embrym?

Pohled Embryho

„Dotkni se jí a já tě zabiju!“ vyhrožoval jsem zlostně.

Nával vzteku, který se ve mně zvedl, nebyl ještě nikdy tak silný jako nyní. Chce si dovolit ublížit mé ženě! Mé ženě! Můj vlastní bratr! Klidně ho zabiju, hlavně když bude Caytlin a děti v pořádku. Položil bych za ně život.

„S tímhle, Same, nesouhlasím,“ promluvil znenadání Seth a stoupl si přímo mezi nás. „Pokud chceš zabít Caytlin, Embryho nebo jejich děti, zabij i mě,“ řekl odvážně Seth a stoupl si těsně před Caytlin a mě.

„Sethe, tohle nemusíš…,“ začal jsem.

„Já vím. Ale chci. Caytlin je jako má sestra a ty jako můj bratr. A ještě ke všemu miluji vaší dceru Melissu,“ usmál se Seth.

„Co?“ zeptala se Caytlin překvapeně.

„Promiň, zapomněl jsem ti to říct. Otiskl se,“ usmál jsem se omluvně.

„Nikoho lepšího by pro sebe snad ani najít nemohla,“ usmála se vřele Caytlin na Setha.

„Sethe, vrať se zpátky!“ zavelel Sam.

„Já ale nejsem v tvé smečce, vzpomínáš?“ uchechtl se Seth. „A můžeš si být jistý, že s tímhle vším nebude ani Jacob a ani má sestra souhlasit.“

„Ani já s tím nesouhlasím,“ vystoupil z řady můj nejlepší kamarád Quil.

„Vrať se!“ zakřičel na něj Sam.

„Ne, Same! Nevrátím! Tohle ti nedovolím udělat! Ne mému nejlepšímu příteli a jeho rodině,“ oznámil a přešel k nám na stranu a mrkl na mě.

„A jen tak pro informaci. Tvoje alfa moc už na mě neplatí. Už nejsem v tvé smečce.“

„Jak si dovoluješ!“ křičel Sam na Quila.

„Dovoluju? Jak ty si dovoluješ chtít zabít Caytlin! Ona vždycky byla na naší straně! Bojovala by za nás a ty teď tohle!“ křičel Quil.

„Souhlasím s Quilem,“ přidal se Seth. „Caytlin je skvělá a nikdy nám nedala důvod zabít ji!“

„Ale dala!“ vykřikl Sam, že to muselo být slyšet široko daleko. „Je to upírka! Pijavice!“ připomněl Sam.

„Ale ne úplná! Prošla změnou,“ připomněl Embry.

Sam prskal na všechny strany, pak se otočil k ostatním a pokynul jim k přeměně. Ti uposlechli. Pak se obrátil zpátky k nám.

„Ještě jsme neskončili,“ zašeptal. Pak se proměnil a spolu se smečkou uháněl pryč.

„Quile, Sethe!“ vykřikl jsem radostně, když smečka zmizela. „Jste tak skvělí. Jak vám jen poděkuji. Mám chuť vám dát pusu!“ křičel jsem radostí.

„Tu jim dám já,“ usmála se Caytlin a vlepila jim na tvář každému po jedné puse.

„Nemuseli jste to dělat,“ připomněl jsem.

„Jsi náš přítel. Udělali bychom pro tebe cokoliv,“ zazubil se Quil.

„Jo!“ přidal se Seth. „Víš, Sam parádně ujel, brácho! Asi se zcvoknul nebo tak něco,“ smál se Seth.

„Všimli jsme si,“ usmála se Caytlin.

Takže teď je to takhle. Sam chce Caytlininu smrt a nevěřím, že se vzdá bej boje. Nejspíše se už brzy budou muset vlkodlaci postavit proti vlkodlakům. Pět vlkodlaků proti šesti! Možná nemáme přesilu, ale jsme lepší v mnoha ohledech. Ale teď je na řadě něco jiného. A to záchrana našich dětí. Jsou totiž v nebezpečí!

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ještě jedna do tuctu II - 5. kapitola: