Je zde 1. kapitola mé povídky Jiný život.
Pojednává o dívce, která už nechce žít ve Volteře a chce zkusit něco jiného. Podaří se jí to? Jak se vyrovná s jiným prostředím? To se dozvíte, když si přečtete tuhle povídku.
Příjemné čtení a zanechte, prosím, komentář. Děkuji, Alisha Volturi
23.05.2012 (17:15) • AlishaVolturi • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1931×
Jmenuji se Alisha Volturi a jsem dcerou Ara. Tedy, biologickou dcerou. Aro mě splodil s jednou lidskou ženou, která krátce po porodu zemřela. Pro něj to byla jen další bezvýznamná oběť. A tady už je můj příběh.
Od ostatních upírů se odlišuji tím, že piji zvířecí krev. Ano, slyšíte dobře. Mně lidská krev nic neříká, příčí se mi zabíjet nevinné lidi. Arovi, tedy mému otci, chvíli trvalo, než se s tím smířil, ale nakonec mě nechal tak. Jsem tedy jediný upír ve Volteře, který se živí zvířecí krví.
Je mi sedmnáct let, jsem štíhlé postavy a mám dlouhé černé vlasy. Ráda čtu, jsem vlastně pořád zahrabaná v knihovně. Tady nemám moc kamarádů. Tedy, vlastně žádné. Kamarádí se mnou jen kvůli mému daru. Umím ovládat počasí, mně osobně je jedno, jestli svítí slunce, nebo prší, jelikož se má kůže na slunci netřpytí. Ale ostatní na tom nejsou tak dobře jako já. Musím tedy počasí měnit, aby nedošlo k prozrazení naší existence. Život ve Volteře mě nudí, nejradši bych odsud vypadla. No, zkusím se zeptat svého otce.
„Tati?“ zeptám se, když zaklepu na dveře pracovny a vejdu dovnitř.
„Copak potřebuješ, dcerunko?“ Odfrknu si, jako by to nevěděl. Už dva roky se ho nechodím ptát na nic jiného.
„Potřebuju odsud pryč, chci vypadnout,“ řeknu už poněkolikáté tuhle odpověď.
„Dobrá,“ prohlásí a mně málem spadne čelist na zem, ale cítím, že v tom bude nějaké ale.
„Ale budeš se mi hlásit a slíbíš, že mě přijedeš navštívit.“
„Dobře,“ přikývnu.
„Kam chceš vlastně jet?“ zeptá se.
„No, víš, přemýšlela jsem a rozhodla se jet do Forks,“ odpovím a čekám, co on na to. Teď už přece nemůže couvnout, ale co když ano?
„Takže Forks? Dobrá, běž si sbalit, zítra tu budeš mít letenku.“
„Děkuju!“ vykřiknu a vrhnu se mu kolem krku
„Běž, než si to rozmyslím,“ řekne a skloní hlavu nad nějakými lejstry.
Vyřítím se z pracovny a mířím do svého pokoje. Nemůžu tomu uvěřit, on mě pustil, opravdu mě pustil. Cestou míjím Aleca a Jane.
„Ahoj, co ta dobrá nálada?“
„Na nějakou dobu odsud odjíždím,“ řeknu s úsměvem a pozoruji, jak se ten jejich vytrácí z tváří. Nečekám na odpověď a bez ohlédnutí pokračuji svou cestou. Bodejť by jim z tváře nezmizel. Teď se budou muset skrývat, pousměji se v duchu.
V pokoji si vezmu svůj kufr a začnu si balit, ono si toho moc neberu, ve Forks určitě budou nějaké obchody.
Po dobalení si lehnu na postel a přemýšlím. Mám trochu strach. Jak jsem slyšela od svého otce, ve Forks žije rodina Cullenů. Co bude, když zjistí, kdo jsem? Budou se mě stranit? Pevně doufám, že ne. Ze začátku budu mít štít a falešnou identitu. A pak? No, a pak se uvidí. Lehnu si na postel a po chvíli usnu, no jo, vždyť jsem koneckonců poloupír.
Další den se probudím, vykonám ranní očistu, převléknu se a odskočím si do lesa ulovit pár srnek. Když se vrátím, vezmu si tašku a jdu se rozloučit se svým otcem.
„Ahoj a dávej na sebe pozor,“ neodpustí si otcovskou radu.
„Budu,“ odvětím a beru si letenku, kterou mi podává.
Ještě mu zamávám a pak už jdu k bráně vedoucí ven z hradu. Nasedám do svého autíčka, nastartuji, naposledy se ohlédnu, a pak už vyrazím vstříc novému životu.
Autor: AlishaVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jiný život - 1. kapitola:
Neber si to, prosím, špatně. Povídky z Volterského prostředí vážně, vážně miluju, ale tohle se mi nelíbí, opravdu je to celé takové laxní... skoro nic pořádně nepopisuješ, upřímně se mi to vůbec nečte dobře... nápad docela dobrý, ale svým stylem psaní jsi to totálně pohřbila ...
P.S. opravdu to nemyslím zle a to poslední co bych chtěla je někoho urazit
Takže... nakonec jsem se k tomu dostala. Ale vážně... mám stále stejné výtky. Spěcháš v ději, příběh nemá v podstatě logické odůvodnění a všechno je to takové... nereálné. A začít představováním hlavní hrdinky ve všem? To jako fakt? Nejhorší možný začátek, prostě odříkat jako básničku nejlépe celý dosavadní život, fakta o postavě a vůbec...
Tatínek, který dosud jí nechtěl pustit z domu jí najednou nechá odjet na jiný kontinent a jeho malá holčička si vybere zapadlé věčně zachmuřené městečko pro svůj domov, byť v podstatě nevěří, že bude vycházet s jeho obyvateli.
Alec a Jane jsou tam jen tak na okrasu, takové to křoví, sochy, které naprosto nezapadají do svých charakterů.
Ehm... myslím, že to stačí, jelikož mě nebudeš mít s takovou ráda.
krasne! Šup ďalšiu!
Krásné
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!