Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jmenuji se Ashriela: 2. kapitola – Noční můra

Laurent


Jmenuji se Ashriela: 2. kapitola – Noční můraTři iluze. Jak si Aro přál, bude mu ukázáno to nejhorší, co Ashriela dokáže. Ale ani jedna z nejnadanějších si nesmí dovolit tolik. Jediná iluze stačila a zajistila Ashriele jeden z nejhorších trestů. Jane přichází na scénu znovu, a tentokrát nemusí tajit svou nenávist k Ashriele.

V. 1. kapitola:

„Všiml jsem si, že tě neuvítali zrovna vlídně. Ale o to tu nejde. Chtěl jsem poznat působení tvojí moci v praxi. Vyvoláváš silné iluze na dálku, můžeš ošálit mysl. Co konkrétně vidí oběť?“ Podíval se na mne a já se nadechla, vysvětlení bude dlouhé.
„To, co chci, aby viděla. Když si nepřeji být viděna, nevidí mě. Někdy vůbec, někdy jsem zahalená mlhou. Podle toho, jak silně se soustředím. Když chci, aby si myslela, že je jinde, myslí si to.“ Chtěla jsem pokračovat, ale on zvedl ruku na znamení, abych byla potichu.
„Zkus to, ať vím, jak to působí v praxi.“ Silně jsem se soustředila a přemýšlela, jak dokážu, že jsem blíž, než si myslí. Ukážu mu tři iluze po sobě.



 

 

Zasmála jsem se jeho klidnému výrazu a rozprostřela kolem sebe silnou mlhu. Ale on mě nesmí vidět vůbec. Klidně jsem se zastřela závojem neviditelnosti.
„Předem se omlouvám.“ Přeběhla jsem k němu. Při řeči jsem mu dýchala do tváře. „Jsem tak blízko a ty mě nemůžeš vidět. Jak zlé, že? Jak nepříjemné.“ Rozeběhla jsem se a zastavila těsně za ním. „Klidně bych tě mohla zabít, a ty bys neměl možnost se bránit.“ Znovu jsem přešla před něj a klidně mu vrazila facku. „Klidně bych mohla utéct a ty bys mě ani neviděl, ani neslyšel.“
„Tvá schopnost tě neopravňuje být drzá, Ashrielo! Kde jsi?“ Aro zuřivě zavrčel. Pár kroků jsem ustoupila a ukázala se.
„Já se omluvila. Dokonce předem.“ Usmála jsem se a on viditelně věděl.
„Tenhle talent a tvůj prořízlý jazýček spolu nesedí. Co víc umíš?“
„Mohu ukázat každému nejhorší noční můry. Mohu každého přesvědčit o nemožném. Jsem smrtonosná zbraň.“ Chlad přímo čišel z mého hlasu. „Znám tvou noční můru. Volterra nesmí být poražena. Připrav se na prudkou ránu, na prohru a smrt, Aro.“
Klidně jsem si přála jediné.

 

Poražená Volterra, hořící trosky. Aro je poslední, kdo přežil. V plamenech je vše. Každý kousek látky i nábytku, celé město. Okolo něho hoří všechna těla. Marcus, Caius, Jane, Alec, Demetri, Sulpicie. A pak se v plamenech kousek od něj objevila mlhavá silueta jeho sestry.
„Dydime.“ Aro měl oči rozšířené strachem. „Je mi líto. Já tě zabil. Ovšem, to díky odchodu několika nejvěrnějších, kteří se báli o svůj život a zemřeli, když se dozvěděli o tvé smrti. To díky tomu Volterra padla.“
Zlověstně jsem se zasmála a postavila se za něj. Dýchala jsem mu na zátylek.
„I takto mohou skončit ti, kteří si slibovali příliš mnoho, Aro.“

Ukončila jsem vidinu. Aro si úlevně vydechl, když viděl, že stojíme v místnosti a Volterra je v pořádku.
„Jsi mocnější, než jsem myslel, Ashrielo.“ Aro se na mě díval se zvláštní směsicí emocí, vepsanou ve tváři. „Tvá zrada je ta, která by mohla znamenat zkázu. Jsi ztělesněná smrt.“
Rozeznala jsem jenom některé jeho emoce. Strach, nábožná úcta, ale i zlost. Usmála jsem se.
„Má zrada nehrozí, Aro. Ale ukážu ti ještě jednu iluzi. Iluzi, která se nikdy nestane, a přesto z ní máš v hloubi duše strach. Tvá družka nemusí být vždy tvá.“ Aro se na mě podíval se vztekem, ale i se strachem. Já musela bojovat s nedostatkem informací. Nevím, jak vypadá Sulpiciin pokoj. Takže musím zajistit neurčitou, a tedy nemyslnou iluzi. Ale intuice říkala něco jiného. Moje fantazie vykreslila zdobnou širokou postel a obrovský pokoj.

V měkkých dekách a polštářích ležela Arova manželka, zakrytá jedinou dekou, a to jenom částečně. Po jedné ruce měla částečně zakrytého Caia, který ji právě líbal. Na druhé straně se dožadoval její pozornosti Marcus.

„Dost, Ashrielo!“ přikázal Aro pevným hlasem. „Tato iluze je příliš drzá od někoho, jako jsi ty. Jane!“
Připravila jsem se na bolest. S touhle iluzí jsem překročila hranici slušnosti, ale to jsem si měla uvědomit dřív.
„Pane?“ Překvapilo mne, jak rychle se tu Jane ukázala. Asi dostala zprávu od Aleca a čekala jenom na zavolání.
„Vím, že jsi poslouchala. Víš, co máš dělat, drahá?“ Jane jenom mírně kývla a zaměřila se na mě. Rychle jsem vymýšlela něco nového, abych ji ošálila.


3. kapitola – Kde je bezpečno, když tady ne?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jmenuji se Ashriela: 2. kapitola – Noční můra:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!