Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jmenuji se Ashriela: 3. kapitola – Kde je bezpečno, když tady ne?

v


Jmenuji se Ashriela: 3. kapitola – Kde je bezpečno, když tady ne?Skutečně se nedá vyhnout trestu v podobě talentu Jane? Dá, ale potřebujete k tomu jednoho záhadného válečníka, trochu štěstí a hlavně chladnou hlavu. Ale nikdy nesmíte válečníka hledat, znamená to pro vás jenom další nebezpečí. Ale Ashriela se této zásady neumí držet.

EDIT: Článek neprošel korekcí.


„Bude to trochu bolet,“ řekla a slabě se usmála. Ten úsměv mě vyděsil, nebyla v něm ani stopa po radosti, pouze čirá nenávist.
Zkroutila jsem se na zemi v bolestných křečích, chtěla jsem křičet. Ale něco uvnitř mě říkalo, abych jim tu radost nedělala. Zaťala jsem zuby a držela. Zdálo se, že Jane by raději slyšela, jak moc to bolí. Na chodbě se ozvaly spěšné kroky.
„Jane! Jane, mise, Aro s tebou chce mluvit!“ Jane tiše zavrčela a zmizela v chodbě, zatímco já se zvedala a oprašovala si oblečení.

Venku na chodbě stál celkem mladý muž. Při proměně mu mohlo být okolo sedmnácti. Oči měl onyxově černé, ale já si ho dovedla představit s rudýma. Světlé vlasy byly černě podbarvené a kontrastovaly s křídovou kůží. Ale nejvíce mě zaujal fakt, že si okamžitě natáhl kápi do čela a otočil se. Rychlým krokem mizel v chodbě a já ho nedokázala zastavit.
Během několika vteřin jsem se vzpamatovala a spěšně šla za ním. Moje kroky jsem neslyšela ani já, ale on se otočil a stiskl mi zápěstí neuvěřitelnou silou. Zažila jsem svalnatější upíry s menším stiskem.
„Jestli chceš přežít, vyhýbej se mi. A rychle si najdi úkryt. Žádná mise se nechystá.“ Odstrčil mě a zase rychle zmizel.

Touhle záhadou jsem se zabývala dlouho. Pamatovala jsem si jeho pach, lákavý, ale zároveň mě na něm něco odpuzovalo. Jen tak jsem se procházela chodbami. Pro nezasvěceného to mohlo vypadat jako bezcílné bloumání, ale já hledala záhadného muže, který mi zachránil život.
„Co tady děláš? V téhle části hradu není bezpečno.“ Prudce jsem se otočila a za mnou stál on. Začala jsem zkoumat podlahu, došlo mi, že jsme v části, kde žili obyčejní válečníci. V části, kam někdo jako já nepatřil. A rozhodně jsem nesměla říct pravdu.
„Asi jsem se ztratila v myšlenkách a zatoulala se sem.“ Podívala jsem se mu zpříma do očí a čekala na jeho reakci. Ve tváři se mu mihl stín pochybnosti, ale potom se lehce pousmál.
„Mám cestu za Arem, půjdu s tebou.“

Šli jsme tiše chodbou a jeden druhého téměř ignorovali. Jenom občas jsem zvedla oči a podívala se na něj z profilu. U jedné boční chodby se chystal oddělit. Kývla jsem na pozdrav a šla k sobě.
„Počkej!“ Ohlédla jsem se přes rameno, dohnal mě. „Ani nevím, jak se jmenuješ. Kdybych ti zase musel zachraňovat kůži, chci aspoň vědět, komu ji zachraňuji.“
Chvíli jsem uvažovala o tom, že mu zalžu, ale nakonec jsem se zhluboka nadechla a přijala podávanou ruku.
„Ashriela.“
„Drake.“ Slabě se pousmál a mizel v chodbě. Já šla zamyšleně do svého pokoje. A nebyla bych to já, abych do někoho nevrazila.
„Zatraceně, dávej pozor, Ashrielo!“ Starý známý divoce zavrčel a propálil mě nenávistným pohledem.
„I ty bys mohl uhnout, když mě vidíš jít po chodbě, o to víc, že nevnímám, milý Alecu.“ Nešetřila jsem sarkasmem a andělsky se na něj usmála. Jeho reakce mě silně pobavila. Z hrudi se mu vydralo zuřivé vrčení.
„Uvědom si, že ty sis zadělala svými iluzemi na problém a rychle ztrácíš Arovu přízeň, nikdo tu nad tebou nedrží ochrannou ruku!“
„Nepotřebuji chránit, Alecu. Vystačím si sama.“ Za mnou se ozval hlas. Zněl jako bez života. Hlas, který jsem teď slyšet nepotřebovala.
„Děje se něco, Alecu?“ Bleskově jsem se ohlédla a za mnou stál Marcus.
„Nic, pane.“ Alec odpověděl věcně a s úctou. Já nasucho polkla.
„Hlídej si záda, maličká. A připrav se na obranu, ani tam, kde bys měla zůstávat, není bezpečno.“ Přísahala bych, že to byl Drakeův hlas, který se mi ozval těsně u ucha. Vzpamatovala jsem se, ale chodba už byla vylidněná, nikde nikdo a nové pachy taky žádné.
Zavřela jsem za sebou dveře pokoje. Úlevně jsem si oddechla, tohle bylo i na mě moc. Ale potom se mi z hrudi vydralo silné výhružné vrčení. V rohu místnosti stála temná postava s kápí do čela. Chápala jsem, co ten hlas v mé hlavě myslel. Ani tam, kde bych měla zůstávat, není bezpečno. Ani v mém pokoji není bezpečno.


4. kapitola – Zlo vyplouvá na povrch

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jmenuji se Ashriela: 3. kapitola – Kde je bezpečno, když tady ne?:

 1
1. gougle333
19.11.2012 [22:09]

moc pěkné Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!