Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jmenuji se Ashriela: 5. kapitola – Vybledlý inkoust


Jmenuji se Ashriela: 5. kapitola – Vybledlý inkoustCo když existuje kniha, která ví o pravém původu Drakea, a ta kniha je v Ashrielině pokoji? Ten, který jí mohl být druhem, se rázem stává jejím úhhlavním nepřítelem jen proto, že Ash zná pravdu. Hrozící nebezpečí, kterému se musí postavit, je ještě silnější než kdy dřív.


 

Kdyby moje srdce ještě bušilo, bilo by teď jako o závod. V tom krátkém polibku bylo všechno. Záleželo mu na mně, tím jsem si byla jistá. Ale byl tam i strach, zmatení a trocha nenávisti. Taková směsice pocitů musela být nesnesitelná.

Přísahala bych, že se u okna něco pohnulo, jakmile jsem za sebou zavřela dveře. Pomalu jsem přešla k oknu. Nic tam nebylo. Asi se mi to zdálo. Po poslední zkušenosti s Drakeovou „sestrou“ si nejsem jistá ničím. Otevřela jsem skříň a odsunula falešnou část stěny. Z úzké, ale hluboké poličky jsem vytáhla starou knihu v kožené vazbě. Možná bude vysvětlení v ní. Přejela jsem bříšky prstů po titulu vytlačeném do kůže.

Démoni podsvětí

Sedla jsem si do křesla v rohu místnosti a pročítala stránku za stránkou. Vždy bylo něco, co mi k němu nesedlo. Typický démon z podsvětí by neměl takhle ledovou kůži, pod ní by mu v žilách proudil žhavý oheň, byť by mu nebušilo srdce. Ďábel nevychází na povrch. Ignorovala jsem poznámku napsanou vybledlým inkoustem v růžku stránky a pátrala dál.

Někdo rozrazil dveře. Neviděla jsem mu do tváře. Popadl knihu a snažil se mi ji vyrvat. Škubla jsem. Povolil. Upadla jsem na zem. Dveře se přibouchly. Na zem se snášel osamělý list papíru. Staré ozdobné písmo na začátku hlásilo, že kapitola pojednává o Ďáblu. Byla to ta stránka s poznámkou v růžku. Pomalu jsem pročítala větu za větou. Téměř vše odpovídalo.

Ledová kůže. Srdce nebije. Rudé oči. Ne, to nesedí. Četla jsem dál. Sílu získává z lidské krve. Polkla jsem a přejela pohledem na další odstavec. Minulost.

Pověst praví, že si Ďábel vzal do podsvětí lidskou ženu. Zplodil s ní tři děti. Všechny proklel, neboť nechtěl, aby byly pod tíhou závazku stejně slabí jako on. U potomků se mísí znaky Ďábla a té ženy. Podle pověsti mají temné oči, ale převládají vlastnosti jejich otce.

První ze dvou synů je údajně již mrtvý. Jeho prokletí spočívalo v tom, že nesměl políbit ženu, kterou by doopravdy miloval, aniž by ji zabil.

Další byla dvojčata. Syn a dcera. Synovo prokletí dodnes není známé, ale dcera nikdy nedonosí dítě, aniž by to ji i potomka zabilo.

Je známo, že prvního ze synů zabila jedna z jeho lásek na jednu noc. Druhý ze synů zmizel a už se neobjevil, ale říká se, že byl spatřen ve společnosti upírů. Dcera je dodnes v podsvětí a po zničení otce sama vládne.

Zrak mi padl na poznámku v horním růžku stránky. Staré písmo, vybledlý inkoust. Byla to jména. Luštila jsem jméno za jménem.

Derek Mortem Alexander van de' Corvin
Agnes Dolor Dominae van de' Corvin
Drake Angelus Praedo van de' Corvin

Drake. Upustila jsem papír na zem. Drake. To ne. Rovnala jsem si v hlavě možnosti. Brzy zjistí, že znám pravdu. A pak to bude horší. Půjdu za ním. Hned.

Sledovala jsem slabou pachovou stopu, která mě dovedla až k jeho pokoji. Někdo mi dýchal na krk. Prudce jsem se otočila. Popadl mě za zápěstí a odstrčil ke zdi. V očích mu plál vztek.

„Kde je ta strana?“ rozkřikl se na mě a držel mě pod krkem zdviženou kousek nad zem. Hrubá síla. Druhou rukou něco hledal pod pláštěm. Zděšeně jsem ho pozorovala.

„Myslíš tu, kde je napsané tvé jméno?“ Ušklíbla jsem se.

„Drž hubu!“ zatáhl mě do jeho pokoje. Ze stolku sebral zapalovač.

„Drake Angelus Praedo van de‘ Corvin. Ďáblův syn. Dva sourozenci, sestra a bratr. Bratr je mrtvý,“ odříkávala jsem s ledovým klidem. Vztekle zavrčel.

„Do mého původu ti nic není!“ Líbezně jsem se usmála, ale z očí mi sršel hněv.

„Máš pravdu. Nic mi do toho není. Je to tvoje minulost a ty sám se rozhodni, jak s ní budeš nakládat. Navíc nemám důvod to o tobě rozhlašovat.“

„Nemůžu za to, kde jsem vyrostl. Tisíce let hodně naučí. Ale také díky nim hodně zapomeneš. Nikdo z nás nebyl jenom potomkem Ďábla. Ale co je tobě do toho?“

„Nic. Vůbec nic. Jenom nemám ráda, když mi někdo lže do očí. Obzvláště někdo, kdo lhát neumí.“ Vztekle zavrčel a zapalovač si dal do kapsy. Vyrazil proti mně, viditelně rozhodnutý mě zabít. Uhnula jsem a ještě mu stihla z kapsy nenápadně vzít zapalovač. Vztek ho ovládl.

„Vztek není dobrý rádce, Drakeu. To tě neučili?“ prohlásila jsem andělským hláskem a zamířila ke dveřím. „A mimochodem. Pěkný zapalovač.“ Vyndala jsem ho z kapsy a chvíli si s ním hrála cestou do svého pokoje. Drake za mnou mohl jenom vztekle skřípat zuby, když jsem jednou odešla na chodbu. Nemohl proti mně veřejně zaútočit.

Dveře se za mnou zase zavřely. Můj pokoj mi byl posledním útočištěm. Zase ten stín u okna. Ale tentokrát vyšel proti mně. Sálalo z něj něco, co se mi zdálo povědomé. Něco, co už jsem někdy viděla. Připadal mi slabý. Jako člověk.

„Buď opatrná. Drake zná magii, o které tobě se ani nesnilo. Dokáže tě zabít jediným pohybem, když bude mít příležitost.“

„Kdo jsi?“ zašeptala jsem. Nebyl to strach. Byla to posvátná úcta.

„Řekněme, že jsem tvůj strážný anděl. I když… To mi asi neuvěříš.“ Usmál se. Instinktivně jsem couvla.

„Kolik toho o něm víš?“ Stála jsem u dveří, obezřetně nahrbená.

„Jenom to, co víš ty. Má magie je podobná té jeho. Pokud ho chceš zabít…“ Nenechala jsem ho větu dokončit.

„Já ho nezabiju jenom pro to, čím je.“ Rozhodnost z mého hlasu jenom čišela.

„Jak myslíš. Ale volíš špatně.“

„Myslím, že dokážu sama určit, co je dobré a co špatné.“

Na to už nezareagoval. Zmizel jako pára nad hrncem. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou a sedla si do křesla, znovu studujíc tu jednu jedinou stránku.

 


6. kapitola – Nenávist je také vášeň



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jmenuji se Ashriela: 5. kapitola – Vybledlý inkoust:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!