Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem něžný, jsem krutý - jsem život - 6. kapitola

01.06.2009 (19:30) • Karmyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1779×

6. kapitola

 „Byla jsem ještě člověk, když jsem se sem přestěhovala. Ve škole jsem potkala Cullenovi a zamilovala se do Edwarda. Časem jsem zjistila, co je zač, ale přesto jsem chtěla být s ním navždy. Edward mě odmítal přeměnit a opustil mě, protože si myslel, že je pro mě hrozba a nebezpečí. Celá rodina se odstěhovala a já potkala Jacoba Blacka, mého nejlepšího přítele. Po nějaké době jsem zaznamenala, že se Jacob změnil, začal se mi vyhýbat. A já zjistila, že je vlkodlak. Je potomek kmene, který se měnil ve vlky, aby chránili své území před studenými - námi upíry. Jacob byl asi pátým členem smečky a postupně se přidávali další. Byly to ještě děti a nikdo z nich si nemohl vybrat, zda chce být vlkodlak nebo ne. Za nějaký čas se k ním přidala i Leah. Všichni byli udivení, protože se nikdy vlkodlakem nestala žena. Skoro nikdo nebyl rád, že Leah se stala vlkodlakem, protože všichni, kdo jsou proměnění ve vlka, tak mají spojenou mysl. Mohou si číst myšlenky na míle daleko. A Leah byla tou dobou zamilovaná do někdejšího vůdce smečky Sama, se kterým chodila do té doby, než se otiskl do jiné."

„Otiskl? Co to je?" zeptala jsem se Belly.

„To je jako, že ten dotyčný našel tu pravou. Leah byla zdrcená a když byla proměněna všichni slyšeli její smutek. Nejvíc ji trápila přítomnost Sama, musela s ním být, pracovat, slyšet jeho myšlenky, které směřovaly k té druhé dívce. Byla v hrozné situaci." Bella se odmlčela, bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.

„Co je? Jak to dopadlo?" zeptala jsem se, tohle přece nemohl být konec.

„Chceš slyšet pokračování mého příběhu?" zeptala se Bella a já přikývla.

„Nebudu to protahovat. Když Edward odešel, byla jsem úplně na dně. Zjistila jsem, že když dělám něco nebezpečného v podvědomí slyším jeho hlas, proto jsem se rozhodla skočit z útesu, kde skákali kluci. Ne proto, že jsem se chtěla zabít, ale prostě jsem si chtěla skočit. Ale Alice viděla jak skáču a Rosalie to řekla Edwardovi. Ten si myslel, že jsem mrtvá a odjel do Itálie, kde chtěl po Volturiových, aby ho zabili. Mezitím Alice přijela do Forks a vše mi řekla. Nasedly jsme na první letadlo směr Itálie. Edward měl v plánu v pravé poledne vylézt na náměstí plné lidí. My se na slunci třpytíme. Volturiovi by museli zasáhnout a zabít ho a to on chtěl. Já jsem naštěstí přišla včas a zastavila ho. Volturiovi zjistili, že jsem člověk a že vím o upířím světě. Víš, oni si zakládají na utajení upírů. Řekli Cullenovým, že mě musí proměnit nebo zabít, že si to přijdou zkontrolovat. Edward pořád odmítal mě proměnit, ale já tak naléhala, že si dal podmínku, a to že si ho mám vzít. Já nakonec souhlasila. Za pár měsíců byla svatba. Já měla šaty z doby začátku 20.stol. Celá svatba byla v tom stylu, odvíjela se od doby, kdy Edward žil jako člověk. Po svatbě jsme jeli na líbanky na ostrov Esme, kousek od Ria de Janira. Tam jsem otěhotněla. Všichni jsme byli překvapeni, protože upírky děti mít nemůžou, ale já ještě upír nebyla. Těhotná jsem byla něco přes měsíc. Renesme moc rychle rostla a pomalu mě zabíjela. Hned jak jsme zjistili, že jsem těhotná přijeli jsme do Forks. Vlkodlaci, kteří stále bránili území cítili v nenarozené Renesme hrozbu, a tak mě i ji chtěli zabít. Jacob se odpoutal od smečky a za ním následoval Seat a jeho sestra, tvoje matka Leah. Tak vznikly poprvé v historii La Push dvě smečky. Jacob se rozhodl mě bránit před původní smečkou a Leah s ním, i když mě a ostatní Cullenovi nesnášela. Dokonce mě jednou přišla seřvat, proč ubližuji Jacobovi." Vyprávěla dál Bella. Já jsem poslouchala se zájmem, úplně jsem se do toho příběhu ponořila.

„Pak jsem porodila Renesme, málem mě porod zabil, kdyby nebylo Edwarda, který mě přeměnil. Pak přišla hrozba od Volturiových, ale i tu jsme ustáli, tehdy na naši straně stály obě smečky vlkodlaků, které se usmířily a vzájemně spolupracovaly. Pak se tvoje matka rozhodla opustit La Push a Forks. Dostala se do Evropy, většinu času strávila ve vlčí podobě, když tě našla. Pak jsme o ní neměli zprávy, až před čtyřmi měsíci přišla za námi." V tom do pokoje vešel Carlisle a za ním zbytek rodiny. Carlisle mi podal obálku.

„Tohle nám tu nechala tvoje matka, kdyby se jí něco stalo, tak ti ji máme předat. Ten čas bohužel nastal," řekl Carlisle, když mi tu obálku podával. Byla jsem napjatá. Mamka něco tušila, tušila, že se něco stane. Pomalu jsem otevírala obálku, byl v něm dopis, letenky a řetízek s vlkem.

Milá Dest, holčičko moje.

Pokud čteš tento dopis, tak jsem jistě mrtvá a ty víš, kdo jsem byla. Promiň, ale nemohla jsem ti to říct, ani jsem nechtěla, bála jsem se, že tě to moc vyděsí. Chránila jsem tě před tímto světem. Nechtěla jsem ať o něm víš, ať žiješ jako normální člověk, protože ty normální člověk nejsi. Našla jsem tě před 10 lety v lese v Itálie. Víc ti říct takhle nemůžu, ale řekne ti to Aro Volturi. Vše ti vysvětlí, žije v Itálii ve Volteře. Cullenovi ti jistě o něm už řekli. Popros Carlisla, jestli by někdo s tebou nejel do Itálie, letenky máš v obálce. Řetízek je tvoje památka na mě, schovej si ho, ať ti mě připomíná, já sama jsem ho dostala od své matky.

 Miluji tě Destiny

Tvoje matka Leah

Začaly mi zase téct slzy. Svoji matku jsem milovala a miluji přesto, že mi něco tajila, a že není má biologická matka, ale vychovala mě. Jaké je to tajemství, které ještě nevím? Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se do všech tváří, které byly v místnosti. Všichni koukali na mě, asi čekali, co se bude dít, co je v dopise napsáno a já jen řekla: „Musím do Itálie."