Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem ta, kterou tají 3. kapitola

27.12.2009 (15:45) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2343×

Alice

„Proč jsme ji tam nechali?“ vyjela jsem na něj.

„Mě to bolí úplně stejně jako tebe, ale neměl jsem jiné možnosti!“ vykřikl.

„Měl! Mohl jsi ji vzít a odejít. Ty seš blbeček. Myslela jsem si, že ji miluješ!“ vrátila jsem mu to.

„Právě, že ji miluji. Tohle je v jejím zájmu,“ oznámil mi.

„Cože?“ ptala jsem se mírně vykolejená.

„Aro měl v plánu nás všechny zabít, ale Bella ho upoutala a v ten okamžik bylo jasno. My půjdeme, ale ona ne,“ řekl mi Edward s klidem v hlase.

„Proč jsi tak klidný?“ zeptala jsem se po delší odmlce.

„Já nejsem vůbec klidný! Chci se tam vrátit a odvést ji, ale nemůžu. Ta bezmoc mě zabíjí,“ svěřil se mi a já jen kývla. Neměla jsem slov.

„Pojedeme za rodinou a něco vymyslíme,“ oznámila jsem mu a on kývl. Naštěstí slunce již nesvítilo a my se mohli po ulicích normálně pohybovat. Na letišti jsem koupila letenky na Aljašku, kde momentálně bydlíme.

„Aljaška? Vy jste se snad zbláznili!“ vyjel na mě Edward.

„Jiná možnost nebyla a navíc Tanya je v pohodě,“ upozornila jsem ho.

„Samozřejmě, protože tam nejsem. Já vás zabiju!“ oznámil mi.

„Nezabiješ, na to nemáš,“ provokovala jsem ho.

„Ok, vzdávám se,“ řekl upřímně a já kývla. Po chvilce jsme již šli do letadla. Hned si nás všimla letuška, ale Edward ji taktně odmítal. Přesto mu stihla dát svůj telefon. Let trval krátkou dobu, tedy pro upíra. Na letišti na nás čekal Jasper.

„Ahoj lásko!“ zavolal na mě, když mě uviděl.

„Jaspere, chyběl jsi mi,“ řekla jsem popravdě.

„Ty mě taky. Kde je Bella?“ ptal se nás.

„Všechno vám vysvětlíme doma,“ řekla jsem mu a on kývl.

„Tak pojd´te,“ vybídl nás a šel k mercedesu. My jsme ho následovali.

„Můžu řídit?“ zeptal se Edward a Jasper jen kývl a spolu se mnou si sedl dozadu. Edward velkou rychlostí vyjel z letištního parkoviště a uháněl si to domů.

„Tanya se na tebe těší,“ řekl mu Jasper.

„Hm,“ odvětil Edward a dál se věnoval řízení a já s Jasperem, jsme se věnovali sami sobě. Za hodinu jsme již parkovali před domem. Společně jsme šli dovnitř.

„Jsme doma!“ vykřikla jsem a všichni se na nás usmáli, ale potom jim něco došlo.

„Kde je Bella?“ ptal se Emmett.

„Ve Volteře,“ řekla jsem mu a všichni se na nás udiveně koukali. Spíš by se dalo říct, že zírali.

„Vy jste nechali člověka u krvelačných upírů?“ zeptala se škokovaně Esme.

„Já ne, ale Edward ano,“ opověděla jsem ji a podívala se po Edwardovi, který nás, ale vůbec nevnímal. On zíral na Tanyu. Na tu mrchu!

„Edwarde, proč jsi nechal Bellu ve Volteře?“ zeptala se ho Esme.

„Je to jen obyčejný člověk, proč jsem ji sem měl tahat, lepší když jsi ji dají oni k večeři než aby my jsme se hlídali,“ řekl jí a Esme se spolu s ostatními zarazila.

„Ty si z nás děláš srandu?“ vykřikl Emmett.

„Ne, proč?“ ptal se ho udiveně Edward.

„Bella je tvoje přítelkyně a ne tahle coura!“ vykřikl naštvaně Emmett, ale to už byl Edward u něj.

„Neříkej o mojí lásce, že je coura!“ upozornil ho. Rose výhružně zavrčela, ale Edward jen kývl a zase se věnoval té mrše. Neunikl mi její úsměv. Ten říkal, mám to co jsem chtěla. By mě zajímalo, jak to, že Edward zapoměl na Bellu tak rychle? Tanyu odjakživa nesnášel a ted´ by jí začal i líbat nohy. Tady něco nehraje!

„Co byste řekli nákupům?“ navrhla jsem a Rose a Esme se v očích objevily jiskřičky.

„Je poznat, že je doma. Zase nás chce táhnout na nákupy,“ ozval se Emmett.

„Já tě původně brát nechtěla, ale ty sis o to řekl,“ sdělila jsem mu a on se na mě usmál.

„Sestřičko moje, že s tebou na ty nákupy nemusím, prosím. Pohlídám ti Jaspera,“ navrhl mi.

„Alůe já myslela, že Jasper jede nakupovat taky,“ oznámila jsem mu a sledovala výrazy na tváři svojí lásky.

„Alice, já půjdu s Emmettem na lov a vy si mezitím jed´te nakupovat,“ navrhl nám a my s Rose jsme kývli.

„Za 5 minut tady,“ řekla jsem Rose a šla k nám do pokoje. V rychlosti jsem prolétla sprchou a začala jsem si vybírat oblečení na nákupy. Po pár minutách jsem již scházela po schodech. U dveří na mě čekala Rose a Esme.

„Jasper říkal, že si máme vzít ten merecedes,“ oznámila mi Rose a já kývla. Vzala jsem si klíče, peněženku a mohli jsme vyrazit.

„Nevíš, co se to děje s Edwardem?“ zeptala se mě Rose, když jsme jeli po silnici.

„Netuším. V letadle a ve Volteře byl normální, ale změnil se, když uviděl Tanyu,“ řekla jsem jim.

„Ona, ale schopnosti nemá,“ namítla Esme.

„Pokud víme,“ doplnila ji Rose.

„Přesně tak,“ souhlasila Esme.

„No nic, ted´ se tím nebudem zaobírat, protože jdeme nakupovat,“ vykřikla jsem nadšeně a už jsem se hrnula z auta do obchod´áku.

„Tomuhle se říká závislost,“ zašeptala Rose k Esme.

„No tak, dělejte nebo nám ty nejlepší věci sebere někdo jinej a na nás pak zbyde to hnusný,“ upozornila jsem je a ony mě s povzdechem následovaly.

Emmett

„Nezdá se ti chování Edwarda zvláštní?“ ptal jsem se Jazze po lovu.

„Já nevím, nevyznám se v němu. Jeho pocity se neustále mění,“ řekl mi po chvilce.

„Chceš ještě lovit?“ zeptal jsem se ho.
„Jasně. Na co půjdeme ted´?“ zeptal se mě.

„Co bys řekl medvídkům?“ navrhl jsem a on s úsměvem kývl. Společně jsme vyběhli za dvojicí medvědů u potoka, každý jsme si chytili jednoho a ptom jsme se vdali zpět do domu.

Shrnutí Moje

Blog ClairdeLune Blog ClairdeLune

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jsem ta, kterou tají 3. kapitola: