Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem upír - začátek nebo konec??- 28. a 29. kapitola

17.09.2009 (20:15) • Bohdana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 658×

28.     kapitola – A co Mike?

Podívala jsem se na Bellu a řekla jsem: ,,Ani nevíš, jak ráda tě vidím. Strašně se omlouvám, že jsem utekla, mrzí mě to.“

Bella je řekla: ,,Neomlouvej se, někdo nám volal, tak jsme přijeli. Kde je Mike?“ Nevěděla jsem co odpovědět, ale řekla jsem: ,,Zůstal ve Volteře, líbí se mu tam, už mě nepotřebuje.“

Alice řekla: ,,Potřebuje tě a moc. Když tě Jane pustila, tak už jí Mike nebyl k ničemu, řekla Arovi, že už ho tady nechce. Aro řekl, ať slíbí, že nikomu nic neřekne a pak ho pustí. Jenže Jane se bojí, že jsi pořád ve Volteře a když tě Mike uvidí, řekne to Arovi a ona bude mít problémy. Chce ho zničit.“

Bella jen řekla: ,,Půjdeš s námi? Pomůžeš nám?“ Bylo mi Mika líto, ale sám řekl, že mě nepotřebuje, zapomněla jsem na něj, odpověděla jsem: ,,Ne, může si za to sám.“

Emmett řekl: ,, Tak pojďme, pomůžeme mu sami.“ Bella pokývala hlavou. Všichni se rozběhli k branám, Bella se na mě naposled podívala. Já jsem řekla, že ne a všichni utíkali dál.

Seděla jsem v autě, nechtěla jsem tam jít, ale začínalo mě sžírat svědomí. Mike sice řekl, abych na něj zapomněla, abych se nepletla do jeho věcí, ale on potřebuje zachránit, navíc se za ním vydala moje rodina, kterým se taky může něco stát. Já ale nepovolím budu doufat, že se nikomu nic nestane.

Vydržela jsem takhle jen hodinu, potom jsem se rozběhla, připravena zachránit svou rodinu.

Vběhla jsem do místnosti a viděla jsem, jak Felix a Demetri drží Edwarda a Emmetta, ani jsem nevěděla kde je Rosalie a Jasper, ale nebyl čas se ptát. Uprostřed místnosti stála Bella a Alice, běžela jsem k nim, cítila jsem, že mě Bella zaštítila. Bella řekla: ,,Jsem tak ráda, že jsi tady. Nikomu moc neubližuj, jen se snaž dostat do tamté místnosti, je v ní Mike, Rose a Jasper.“ Bella ukázala na místnost a rozběhli jsme se.

Bella si vzala na starost Felixe i Demetriho, Alice Jane, Ara a Aleca a já ostatní, co mi bránili dostat se k místnost. Když jsem vykopla dveře, Edward a Emmett mi pomohli osvobodit Rose, Mika a Jaspera. Potom jsme všichni pomohli Alici s Jane Alecem a Arem a utekli jsme.

Venku jsme nastoupili do aut a nejvyšší rychlostí ujížděli pryč.

Až později jsem si všimla, že jsem v autě s Edwardem, Bellou, Alicí a Mikem. Alice řekla: ,, Fajn, dobrý, můžeme zpomalit, jsme v bezpečí.“ Všichni jsme si oddechli. Bella mi řekla:,, Jess, jsem ráda, že jsi přišla, nevím, jak by jsme si tam bez tebe počali.“ Usmála jsem se.

Mike se na mě otočil a řekl: ,,Jess, já se tak omlouvám, byl jsem blb, fakt, moc se omlouvám, zkus to se mnou znova.“

Nevím sice přesně co tím myslel, ale co kdyby rovnou chození.Dalo mi práci nevzpomenout si na Jacoba, nechtěla jsem teď Mikovi nic slibovat i když nevím, jak to teď bude s Jacobem. Řekla jsem: ,,Můžeme být přátelé, dokážu ti odpustit, ale bude mi to chvíli trvat.“ Mike řekl: ,,Nechci být jen kamarád, chci být víc.“

Nechtěla jsem mu vysvětlovat, že ho prostě už nemiluju, vím, že by to nepochopil a tak jsem řekla: ,, Budeme maximálně kamarádi, jak mi slíbíš, že zase neutečeš. Nemyslím, jako k jiným upírům, ale abys neutekl ze vztahu, abys mě neopustil.“

Mike řekl: ,,Už jsem nad tím přemýšlel a vím, že mi jinak neuvěříš. Chtěl jsem to udělat později, ale. Jess, vezmeš si mě?“ Mike se na mě obrátil a chytil oběma rukama mé.

Zamrkala jsem očima, abych se ujistila, že náhodou nespím, ale bohužel Mike se na mě pořád díval tím pohledem, jako řekni prosím ano.

29.     kapitola – Závan minulosti

Pořád se na mě koukal, chtěla jsem aby cuknul pohledem, už jsem jeho pohled nemohla déle vydržet, musela jsem něco říct.

Nadechla jsem se a řekla jsem: ,,Miku, já, nechci se vázat.“ Nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.

Mike se na mě podíval a řekl: ,,Jess, ale proč? Nemáš přece nikoho jiného a proč nechceš být se mnou, nemysli si, že si nepamatuju, co bylo ve Volteře.“

Jasně, Voltera naprosto změnila můj život. Řekla jsem: ,,Miku, ne, necháme to tak, ano?“ Mike odpověděl: ,,Prozatím, ty uvidíš a budeš mě ještě prosit.“ Otočili jsme se k sobě zády a zbytek cesty už jsme na sebe nepromluvili.

Když jsme přijeli domů, uviděla jsem, jak Renesmé sedí na pohovce s Jacobem. Naše oči se setkali. Díku tomu, že Rose se na Renesmé rozkřičela, že bude trvat věčnost než se toho pachu zbaví, jsem Jacobovi pošeptala: ,,Dneska v deset večer se setkáme u hranic.“ Jake řekl: ,,Jasně, už se těším.“ A odešel.

Bylo půl desáté, řekla jsem: ,,Půjdu na lov, vrátím se až ráno.“ Vyrazila jsem k hranicím.

Po cestě jsem si přece jenom ulovila pár srnek. Pobyt ve Volteře byl příliš dlouhý. Došla jsem  hranicím, Jacob tam na mě už čekal.

Přišla jsem blíž a řekla jsem: ,,Nevím, jak se zeptat, ale jak to s námi odteď bude?“ Jacob se na mě podíval a řekl: ,,Nevím, jak ti co nejvýstižněji odpovědět, snad jen takhle.“ Velmi dlouze mě políbil a dodal: ,,Strašně jsi mi chyběla.“ Usmála jsem se a směřovali jsme do hotelu.

Z hotelu jsem se vracela sama, Jacob si musel něco zařídit ve městě.

Šla jsem po ulici a zahlídla jsem Angelu.  Chtěla jsem se ještě schovat, ale už jsem to nestihla Angela zakřičela: ,,Jess!“

Angela ke mně přiběhla a objala mě. Řekla: ,,Ani nevíš, jak se mi stýkalo. Pojď s mnou.“ Šly jsem spolu do kavárny.

Chvilku jsme si povídali a potom Angela řekla: ,Jess, víš, nedávno jsem se rozešla se svým klukem a napadlo mě, že bych mohla jít studovat. Jak se přesně jmenuje ta tvoje škola ve Francii?“ Sakra, že se mě zeptá zrovna na tohle mě nenapadlo.

Zalhala jsem: ,,Angelo, nezlob se, ale já jsem tam už dávno skončila a nechci se k tomu vůbec vracet. To co jsem tam prožila, brr, nechci se k tomu vracet, promiň.“ Doufala jsem jenom, že je mě na to jméno nezeptá, neznám totiž jedinou Francouzkou školu.

Angela řekla: ,,Pomiň, stejně jsem tam chtěla jenom protože jsi tam i ty. Teď mi to dává rozum, protože mi někdo říkal, že tě často vídá u domu Cullenů, ale proč bydlíš zrovna tam?“ Páni, ta holka ví všechno.

Řekla jsem:,, Víš, když jsem se vrátila, hledala jsem podnájem. Nechtěla jsem zpátky domů, protože se tam nastěhovala moje sestra a já jí prostě moc nemusím, nemohla jsem nic najít a potom jsem potkala Bellu, povídaly jsme si a potom mi nabídla bydlet u nich. Vyšlo to nejlevněji. Původně jsem si ale chtěla něco vydělat a nastěhovat se do svého, ale dost jsme se všichni spřátelili a potom se mi už nikam nechtělo a když si nikdo nestěžoval, tak proč se stěhovat?“

Angela pokýval hlavou a vyzvídala dál: ,, Hele a co Mike, někde jsem slyšela, že odjel za tebou, je to pravda?“ Od kdy je z Angely ta, co poslouchá drby??

Řekla jsem: ,,Jo, to je pravda a potom jsem se společně nastěhovali k Cullenům.“ Angela řekla: ,,Takže jste pořád spolu? To je úžasný! Jak se vám daří?“

Napadlo mě, že když řeknu, že mě požádal o ruku, vytáhnu z ní něco, co bych mohla použít proti němu, proti svatbě, třeba s kým chodil řekla jsem: ,,No, požádal mě o ruku.“ Angela se na mě podívala a řekla: ,,Musíš mě pozvat na svatbu, pomůžu s přípravami a“

Skočila jsem jí do řeči, řekla jsem: ,,Víš, ani to nebyla oficiální žádost, nedal mi prsten, jenom to tak padlo, spíš jako nápad.“

Angela pokývala hlavou, ale nevypadala, že to chápe. Řekla: ,,Jess, já si myslím, že tak do dvou dnů máš prsten. Když za tebou odjel do Francie a je pořád s tebou.“

Usmála jsem se a Angela řekla: ,,Už budu muset jít, nemohla bych tě zítra navštívit?“ Nepřišlo mi to jako špatný nápad a tak jsem řekla: ,, Musím se zeptat ostatních, zavolám ti.“ Angela mi nadiktovala svoje číslo, zaplatila a rychle odešla.

Co já budu dělat, to by mě zajímalo.

Autor: Bohdana, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jsem upír - začátek nebo konec??- 28. a 29. kapitola: