Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsi moje Hvězda na nebi! 16. část - S pravdou ven! I

5.panika + Monickaa-Jacob + Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jsi moje Hvězda na nebi! 16. část - S pravdou ven! IAhojky, tak tu máte další díleček. V tomhle díle Mike poví Tamaře celou pravdu o jeho tajemství. No celou, přece sem vám to sem nemohla dát všechno najednou, tak že je to na dvě části. Tu druhou část mám zatím vymyšlenou jenom v hlavě=) Moc, moc děkuju za komentáře. Přeju příjemné počteníčko.

21.07.2009 (20:30) • LuCc • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 829×

 

 16. část – S pravdou ven! I.

 

 

Mike

 

Stojím tu s ní a jsem nehorázně šťasten. Choulí se mi v náručí a ani si neuvědomuje jak mi změnila život. Už si nedovedu představit žít bez ní. Je součástí mého života. Nikdo nikdy mě neudělal tak šťastným jako ona za poslední necelé dva měsíce. Miluji jí a byl bych schopen pro ní položit život kdybych nebyl upírem. Odtáhla se ode mě, zvedla hlavu a podívala se mi hluboce do očí.

,, Miluji tě.“ Řekl jsem a díval se na ní.

,, Miluji tě.“ Zašeptala a přitiskla se zas ke mně. Začali jsme se líbat a já si připadal jako v ráji. Naše rty tvořili dokonalou souhru. Nikdy tě neopustím lásko, pomyslel jsem si. Nechci tuhle nádhernou chvíli přerušovat ale budu jí muset už dneska říci pravdu. Takhle jsem to měl naplánované už od doby co se smířila s tím, čím je. Ale když jsem se dozvěděl, že přijede na náštěvu Tanya s Megan. Prostě už to nesmím oddalovat. Při pomyšlení na Megan ve mně začne všechno vřít tak obrovskou nenávistí. Ta zmije, jak jen zjistila, že jsme přijali Tamaru mezi nás. Určitě si zjistila i co k ní cítím. Určitě si myslí, že nám to může překazit ale to se mílí. Dokázal jsem se jí ubránit tolikrát, a ani jednou mě nedostala, tak proč by se jí to mělo povést teď? Jsem plný odhodlání a ona se bude vracet zas s neúspěchem. Zabořil jsem hlavu do vlasů své lásky a tiskl se k ní, jako ona ke mně. Po chvilce jsem se musel od ní odtrhnout ačkoli nerad, ale prostě jsem musel. Zvedla ke mně hlavu a dívala se mi hluboce do očí. V očích jí tančili malé jiskřičky štěstí a na mě dopadala tíha toho co jí musím všechno říct. Musím, už dnes. Určitě to bylo pro ní hrozné, takovou dobu nevědět ale vydržela to a já jsem jí strašně moc vděčný. Chytnul jsem jí za ruku a vedl ke krbu. Posadili jsme se na bílou chlupatinu a dívali se na sebe. Nadechl jsem se ale ona mě zastavila.

,, Počkej, než cokoliv řekneš.“ Zarazil jsem se a čekal co řekne, co udělá. Naklonila se ke mně a začala mě líbat. Musel jsem se usmát.

,, Tak, teď už můžeš.“ Odtáhla se. Je tak kouzelná.

,, Hvězdičko, asi už tušíš co ti chci říct. Promiň, že to trvalo tak dlouho. Nemysli si, že ti to chci říct jenom kvůli tomu, že přijede Megan s Tanyou. Měl jsem to přesně takhle naplánované už od chvíle, co jsi se smířila se svým osudem.“ Odmlčel jsem se. Tamara se jen na mě upřeně dívala a na tváři měla malinký úsměv, mě dokazující to, že se na mě vůbec nezlobí a je strašně moc zvědavá co ze mě vyleze.

,, Miláčku, určitě ti došlo, že jsem jiný než ostatní upíří. Nejsem tak bledý a chladný jako oni, jsem jiný.“ Zase jsem se na chvilku odmlčel. Přemýšlel jsem jak jí to nejlépe říct. Ano, tahle myšlenka, jak jí to jen říct, mě trápí celé poslední dva měsíce. Nejde ani tak o to co jsem ale špatně se mi o tom mluví.

,, Povím ti takový příběh. Ten příběh je pravdivý a je jen na tobě jak si ho vyložíš a jaký pak budeš mít na mě názor.“ Jenom kývla a poslouchala mě dál.

,, Dříve na této planetě žilo mnoho více tvorů než dnes. Těmi tvory mám na mysli mystické postavy. Nebudu mluvit o lidech a ani o zvířatech.Ty tu vždy žili, žijí a žíti budou. Mluvím o bytostech jako jsou například čarodejnice, různí zlí tvorové s různými schopnostmi. Zní to jako pohádka ale opravdu to tak bylo. Žilo tu dříve strašně moc všelijakých bytostí ale lidé na ně nikdy nepřišli. Jediní kdo přežili a nebyli vyhlazeni jsou upíří a lidé měnící se ve vlky. Přirození nepřátelé upírů.

Když mi bylo 10 let zabili mi upíři oba dva rodiče, protože to byli čarodějové. Byli jsme poslední žijící rodina s těmi to schopnostmi, poslední nepřátelé upírů. Ostatní mystické bytosti byli už vyhlazeny. A slovem vyhlazeny to myslím vážně. Upíři z nich měli strach, protože je mohli kdykoliv a kdekoliv zabít. Byli pro upíry tak nebezpeční, že se začali tvořit skupiny a pomalu je vyvražďovat, ať to byli ti zlí či dobrý. Nakonec zbyli jen tři kouzelníci. Já a moji rodiče. Zabili mi rodiče když mi bylo 10 let. Mě nechali žít jen z toho důvodu, že se u mě mé schopnosti ještě neprojevili, což bylo dost divné. Upíří rada se usnesla, že nejsem “nakažen“ a tak mě nechali být. Nikoho z mé rodiny jsem už neměl ani žádné vzdálené příbuzné, prostě nikoho a tak mě dali k pěstounům. Byli to moc hodní lidé a starali se o mě hezky. Když mi bylo 15 let moje schopnosti se začali probouzet. Požádal jsem pěstouny aby semnou jeli do domu mých rodičů. Ten dům jsem zdědil já ale mohl jsem v něm žít samostatně až od svých 18 let a na to jsem si musel ještě počkat. Požádal jsem je aby tam semnou jeli pod záminkou, že chci zavzpomínat na ně. Bylo hodně těžké tam jít ale musel jsem, musel jsem získat nějaké věci o kouzlení. Bylo mi jasné, že to tam upíři vybílili ale za pokus to stálo. Než mi zabili rodiče, maminka s tatínkem mi ukazovali pořád jedno místo se slovy ,, Nezapomeň na něj.“ Vzpomněl jsem si na to a prostě jsem tam musel jít. Když jsme dorazili na místo, dům byl v hrozném stavu. Navenek vypadal dobře ale uvnitř se museli dít hrozné věci. Všechen nábytek byl rozházený a většina také chyběla. Upíři tam řádili a mě bylo jasné, že asi nic moc nenašli. Mí pěstounští rodiče zůstali sedět venku na lavičce a čekali tam na mě. Řekli, že mě nechají chvilku o samotě. Hned jsem toho využil a zamířil do sklepa. Stál jsem před obrovskou zdí a přemýšlel. Vzpomněl jsem si na slova která mě maminka učila a zopakoval jsem je na hlas. Stěna se rozdvojila, za ní se objevila uzoučká, tmavá chodbička. Šáhl jsem po baterce a šel někam dolů po schodech. Asi po 5 minutové cestě jsem došel do malinké místnosti. Ta místnost byla plná všelijakých knih a bylinek a různých pomůcek. Vrátil jsem se zpět do domu popadl jsem dva kufry které jsem našel v ložnici rodičů a vše naházel dovnitř. Doma jsem se z toho potom učil a zkoušel všelijaká zaříkadla, kouzla, lektvary. Za ty 4 roky než mě objevili jsem se toho naučil celkem dost.

Jednoho dne za mnou přišli dva obrovští upíři se slovy:

,, Dobrý den, jste Mike McClellan?“ Otázal se mě první upír. Hned podle vzhledu mi připadali jiní a pro mě povědomí, než jsem zjistil co jsou zač.

,, Ano, co potřebujete?“ odpověděl jsem jim slušně.

,, Potřebujeme aby jste šel s námi.“ Řekl ten druhý.

,, Proč a kam?“ Byli moje otázky.

,, Pan Aro chce s vámi mluvit.“ A mě to hned došlo. Představil jsem si toho muže, který té smečce velel. Jak já ho nenáviděl. To on může za vyvraždění všech kouzelníků a různých stvořeních tohoto světa. Začalo ve mně všechno vřít ale ovládal jsem se.

,, Ale já nechci mluvit s ním.“ Pravil jsem a zavřel za sebou dveře. Což sem ale neměl dělat. Najednou se dveře rozrazili, mě pohltila strašná bolest a pak si nic nepamatuji.

Objevil jsem se v tmavé kamenné místnosti. Ležel jsem na zemi a snažil se přijít na to co se stalo. Zvedl jsem se a začal se rozhlížet kolem sebe.Ta místnost mi byla povědomá. Tam už jsem jednou ležel. Ležel před devíti lety. Najednou se otevřeli dveře a do dveří vešli zase ti samí dva muži.

,, Neodporuj a nic se ti nestane.“ Řekl ten vyšší. Jen jsem přikývl a čekal co bude následovat dále.

Autor: LuCc, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsi moje Hvězda na nebi! 16. část - S pravdou ven! I:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře