Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsi moje Hvězda na nebi! - 7.část Přeměna...

Kristen2 by Jelda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jsi moje Hvězda na nebi! - 7.část Přeměna...Tak tady je další část=) Teď už budu mít víc času na psaní tak slibuju, že se budu snažit aby mi to tak netrvalo ale nic nenadělam s tim když se mi to zveřejní až po 4 dnech. Přeju příjemné počteníčko.

23.06.2009 (18:30) • LuCc • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 947×

7. část – Přeměna….

 

Mike

 

Vyrazili jsme časně ráno a já hořel nedočkavostí až jí zas uvidím. Na místo jsme dorazili po dvou a půl dne cesty. Přesunuli jsme se do nějakého, pro mě neznámého státu. Nevím kde se nacházíme protože jsem cestu vůbec nevnímal. V myšlenkách jsem byl u Tamary.

 Stál jsem uprostřed lesa před krásným domem. Dům byl světle žlutý v kombinaci s tmavým dřevem. Vypadal úchvatně. Před domem byla krásná zahrada s malinkým rybníčkem. Věděl jsem že Cullenovi mají dobrý vkus co se týče domů a podobně, no teda spíš Esme. Ze všech jejich domů, které jsem viděl byl tenhle nejnádhernější. Vešel jsem za ostatníma do domu. Byl krásný, světlý a prostorný. Naproti nám se objevil Ed.

„ Jak je na tom?“ Okamžitě jsem ze sebe vychrlil.

„No, já nevím.“ Řekl nejistě.

„ Jak nevíš? Vždyť jsi už byl u přeměn z člověka na upíra, tak víš jak to probíhá ne?“

„ No právě. Byl jsem u toho, vím jak přeměna probíhá.“

„ No?“ Pane bože co se to děje okamžitě jí musím vidět.

„ S ní se neděje nic. Přeměna by měla být pomalu u konce ale ona jenom spí. Slyším jak její srdce bije, ale nezpomaluje. Vypadá to jako by spala a zdál se jí nádherný sen. Vypadá to tak, že nemá ani žádné bolesti,“ Smutně se na mě podíval. Co se to s ní děje? Okamžitě jí musím vidět. Ed si to vyčet v mé mysli a jen naznačil hlavou kam mám jít. Vešel jsem do krásného světlého pokoje. Můj zrak spočinul na posteli uprostřed pokoje. Ležela tam. Přistoupil jsem blíže a poklekl k posteli na které ležela. Je tak nádherná, opravdu vypadá tak, jako by se jí zdál nádherný sen. O něco později přišel zbytek rodiny.

„ To je zvláštní“ promluvil Carlisle.

„ Co si o tom myslíš?“ Zeptal se Carlisle Jaspera.

„ No nevím, Alice co jsi viděla?“ Všichni jsem se otočili na Alici.

„ Viděla jsem jí…“ Zarazila se.

„ No?“ Naléhal jsem.

„ Nemůžu všechno říct před Mikem.“ Cože a to jako proč? Mračil jsem se na ní.

„ Miku promiň ale některé věci se musí stát tak aniž by si o nich věděl předem.“ Chápal jsem jí ale měl jsem o Tamaru takový strach…

„ Tak řekni jen to co můžu slyšet.“ Navrhl jsem.

„ No tak já se pokusím.“ Zamyslela se. Podíval jsem se na Eda, ten se usmíval. Bylo mi jasné že si její vizy právě přečetl. Podle jeho výrazu to asi tak hrozné nebude.

„ No tak dopadne to dobře, můžeme od ní čekat velké věci. Víc vám nepovím.“ Podívala se na Eda. Ten jen souhlasil. Fajn, tohle tajnůstkaření rád nemám. Otočil jsem se zpět k Tamaře. Co je s tebou Hvězdičko moje? Co mi to provádíš? Sedl jsem si zas k ní a pohladil jí po tváři. Trhalo mi to srdce, jen tak bezmocně sedět a čekat, nemoct jí pomoct.

         Od jejího kousnutí už uběhlo 6 dní. Tedy o polovinu déle než trvá normální přeměna. Celou tu dobu jen klidně spala, občas promluvila ze spaní ale to vše. Několikrát mi přišlo jako by mě volala, nevím jestli se mi to zdálo nebo to byla pravda ale těšila mě ta představa, že na mě myslí. Sedmý den, když jsem se vrátil z lovu na mě zakřičela Alice, ať okamžitě přijdu nahoru. Vběhl jsem do pokoje a viděl jak se Tamara nepatrně chvěje. Sedl jsem si k její posteli a chytl jí za ruku.

„ Už? Myslíte, že už?“ Obrátil jsem se na ostatní s otázkou.

„ No, je to už sedmý den co takhle leží. Je to docela možné.“ Odpověděl Carlisle.

Slyšel jsem jak se její srdce zastavilo. Myslím že už to nejhorší má asi za sebou. Podle toho co si vzpomínám já ze své přeměny. Už by ji neměl spalovat ten hrozný oheň zevnitř. Její srdce najednou začalo být. Nejdříve rychle a pak zpomalilo a bilo normálním tempem. Cože? Jak to? Vždyť z ní má být upír. Upírům srdce ale nebijí. Slyšel jsem, jak se zhluboka nadechla a otevřela oči.

 

Tamara

 

Vzpomínám, vzpomínám. Co se to děje? Kde to jsem? Co se stalo? Pane bože, jsem mrtvá? Proč bych měla být mrtvá? Strop. Ano, už si vzpomínám. Padal na mě strop, Mike u mě klečel. Kolem Mika sála jeho rodina. Všichni byli smutní. Ale proč? Umřela jsem? Už si vzpomínám. Spadl na mě strop, jeho tíha mi pomalu drtila každou kostičku v těle. Ta nesnesitelná bolest, bylo to hrozný a pak. Pak najednou ta tíha zmizela ale bolest ne. Mike se nade mnou skláněl. Řekl mi to nejkrásnější, co mohl. Řekl, že mě miluje. Ach, kde to jsem? Spím? Slyším hlasy. To je Mike. Miku? Pomoc mi odtud, prosím.

„ Už? Myslíte, že už? Ptal se někoho Mike.

„ Nu, už je to sedmý den, co takhle leží. Je to docela možné.“ Řekl neznámí hlas. Pomalu jsem otevřela oči. Nade mnou se nakláněj můj anděl. Držel mě za ruku. Je tak hodný a pozorný. Tvářil se velmi ustaraně. Nechápu ale proč. Za ním stála celá jeho “rodina“. Všichni jsou tak krásní. Počkat, já vidím lépe. Daleko lépe. Všechny barvy jsou tak jasné. Každé smítko prachu mohu kolem sebe zahlédnout. To je zvláštní. I můj sluch a čich je daleko lepší. Cítím tu nádhernou vůni přírody a slyším někde v dáli řeku. Co se to semnou stalo. Nechápu to. Podívala jsem se po ostatních a ti na mě jen nevěřícně koukali. Najednou mi to došlo. Kde to jsem? Tohle opravdu není nemocnice. Teda aspoň to tak nevypadá. Tohle je normální ložnice. Nechápu to, nechápu vůbec nic. Jsem strašně moc zmatená. Posadila jsem se na postel. Je mi skvěle. Počkat, oni mluvili o tom, že jsem byla mimo sedm dní. To je hloupost, protože mě nic nebolí. Když jsem ležela v té místnosti, cítila jsem, jak mi praskají kosti, bylo to tak něco hrozného a bolestivého. Přece jsem se nemohla tak rychle vyléčit nebo ano?

„ Ahoj Hvězdičko.“ Promluvil Mike a nejistě se na mě usmál.

„ Ahoj Miku. Co se stalo? Já nic nechápu.“

„ Necháme vás o samotě.“ Promluvil Edward a podíval se po ostatních jako by věděl, co mám na srdci. Všichni se zvedli a odešli. Každý z nich mi ještě věnoval nesmělý a ustaraný úsměv. Zůstali jsme tak sedět s Mikem samy.

 

Autor: LuCc, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsi moje Hvězda na nebi! - 7.část Přeměna...:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře