Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kapka snů, nebo moře vzpomínek? - 9. kapitola; Poděkování

Žádná šance


Kapka snů, nebo moře vzpomínek? - 9. kapitola; PoděkováníKrása a bolest. Proměna a lov.

 

Carlisleovy tesáky se mi zabodly do krku. Projela mnou vlna bolesti a já věděla, že to zdaleka nebude konec. Cukala jsem sebou a cítila, jak se mi jed rozlévá v žilách a mísí se s mojí krví. Ovládla mě příšerná bolest a já nemohla přestat vnímat každý její detail. Cítila jsem, jak se šíří. Nejdřív mi hořel krk v místě, kam mě Carlisle kousl.

Cítila jsem mírny tlak, jak mi jed z jeho tesáků proudil do tepny. A potom se odtáhl, já vykřikla bolestí a jed se mi pomalu rozproudil v krevním oběhu.

Ta bolest byla nesnesitelná. Slyšela jsem tlukot svého srdce, které jelo na plný výkon a věděla jsem, že tohle je konec. Konec mého lidského života. Ale ne úplný konec.

***

Konečně se mi podařilo otevřít oči. Šlo to lehce a nic nebolelo. Byl konec. Na sobě jsem měla šaty, které jsem si vybrala s Alice a s Rose.

Slyšela jsem Carlisleův hlas – zvonivější a krásnější než kdykoli dříve – jak posílá Vlaďku do jejího pokoje. Slyšela jsem tlukot jejího srdce a v hrdle se mi rozhořelo.

„Verčo? To jsem já, Jasper. Bude to v pořádku,“ ozval se nový zvonivý hlas.

Je dobře, že mi oznámil, kdo je. Asi bych ho nepoznala, tak moc se ty hlasy změnily. Vzal mě za ruku a já pod bříšky prstů ucítila jednu z jeho jizev. Nikdy dřív jsem si jich takto detailně nevšimla.

Opatrně jsem se zvedla, ale i tak to byl rychlý pohyb. Kolem mě jsem viděla každou částečku prachu, ale přesto jsem viděla ostře. Instinktivně jsem však zamrkala a protřela si oči. Má pokožka byla sama o sobě naprosto dokonalá. Světlá, na slunci, jehož světlo sem dopadalo díky oknu, diamantově zářila. Byla jsem unešena sama sebou.

„Je to… nádhera…“ zašeptala jsem.

„Já vím. Ale jak pro koho z nás,“ pousmál se Jasper a vyskočil se mnou z okna.

„Na lov?“ Přikývl.

„Proč ostatní nejdou?“ zeptala jsem se znovu.

„Bude nejlepší, když nás bude na lovu co nejmíň. Abys měla hodně prostoru.“

„Dobře.“

***

Jasper mi ukázal, jak lovit. Skočila jsem po jednom kolouškovi – nevadilo mu, že jsem zkusila stejný druh zvířete jako on – a napila jsem se.

Nebylo to moc dobré – asi proto, že to nebyl člověk a ke všemu to byl býložravec – ale spolehlivě mi trochu ulevil od ohně v krku.

„Ještě pár jich zkusíš, viď?“ zeptal se Jasper. „Vím, že jeden kolouch na první lov zdaleka nestačí.“
Přikývla jsem.

„Můžeme zkusit ještě jiné zvíře? Konec konců ti koloušci jsou tvoji,“ řekla jsem.

Byla jsem na sebe pyšná, protože jsem sice měla bílé šaty od trávy a hlíny, ale zatím nebyly roztrhané.

„Samozřejmě, můžeme zkusit, co budeš chtít. Mimochodem, nad tebe momentálně není nic na světě silnější… Tedy asi kromě Quilettů,“ zasmál se Jasper.

Zasmála jsem se sladkým, zvonivým smíchem a v tu chvíli jsem zachytila nějaký pach. Byl to pach zvířete, to jistě. Slyšela jsem temné vrčení z toho těla, kterému pach patřil.

„Co je zač?“ zeptala jsem se.

„Puma.“

„Zvládnu ji bez větši újmy?“ zeptala jsem se pro jistotu.

„Ty? Rozhodně.“ Pousmála jsem se.

„Budeš mě hodnotit?“ Přikývl. „Tak dobře.“

Šla jsem na pumu. Vylezla jsem do větví a lezla tiše v korunách, abych zvíře překvapila. Vždycky jsem milovala dobrodružství. Lovy budu zbožňovat.

Černá puma ležela ve stínu pod stromem, na kterém jsem zrovna byla. Zdá se, že to je samec. O kus dál se procházela puma ještě jedna, ta byla menší. Nejspíš samice. Nejradši bych si ty šelmy vzala obě, ale nevím, jestli to dokážu.

Nemám jinou možnost, než to zkusit. Naprosto neslyšně jsem seskočila na zem. Připlížila jsem se za ležícího samce – ani jedna ze šelem si mě zatím nevšimla – a pak jsem se na něj vrhla. Krátce zařval, ale více nestihl.

Začala jsem pít, ale oči jsem nespouštěla ze samice, která se ke mně nyní výhružně blížila. Ve chvíli, kdy se na mne chystala skočit, jsem odhodila vyschlé tělo samce a skončila s rozzuřenou pumou v objetí. Teď jsem už jsem nevypadala tak šikovně a profesionálně. Puma mi drásala šaty a zbyly z nich doslova jen cáry.

Zmocnila se mě panika, když jsem si představila, že opodál stojí Jasper pozorující mé výkony. Rychle jsem se do pumy zakousla, mé tesáky poslušně rychle a dychtivě přestřihly svalstvo i maso, až se dostaly ke sladké krvi.

 Ozval se potlesk. Obrátila jsem oči v sloup a odhodila i druhou pumu.

„Nech toho, Jaspere, vypadám příšerně,“ zamumlala jsem a snažila se přidržovat si šaty tak, aby nebylo moc vidět.

Zasmál se.

„Přestaň, vedla sis skvěle,“ odpověděl.

„No, já bych si tím tak jistá nebyla, ale když myslíš…“

„Vrátíme se domů?“

„Ano.“

***

15. srpna

Můj lidský život skončil. Teď jsem někdo nový. Hodně dobře si zvykám na lidskou přítomnost, dnes jsem se dokonce objala s Vlaďkou. Už jsem přihlášená na střední ve Forks a budu chodit do třídy s Alice.

 Volturiovi sice nakonec nepřišli, ale příjdou. Až se vrátí Bella, až porodí Renesmé. Alespoň budu připravená. Myslím, že všechno je krásné.

Sice jsem se od Alice dozvěděla, že mě rodiče hledají a jsou zoufalí – v televizi jsem dokonce jako pohřešovaná – ale já se prostě nemůžu vrátit. Už to není můj svět. Můj svět je tady a tady musím zůstat. Navždy.

Veronika

Poděkování

 

Musím moc, opravdu ze všeho nejvíc, poděkovat Never, nikdy nezapomenu na to, jak jsme trávily hodiny voláním na Skypu a přemýšlením nad povídkou, která je teď pryč.

Mrzí mě, že poslední dobou byla online velice málo, takže když se mi chtělo psát, musela jsem sama.

Omlouvám se, Vlaďko, opravdu.

První místo (nebýt Vlaďky, která si ho opravdu zasloužila) by ale samozřejmě měli také admini zde, na http://www.stmivani.eu/, bez kterých by tato povídka nikdy nemohla spatřit světlo webu. Nebo by ho spatřila, ale s tolika chybami, že by to ani nikdo nečetl. =D
Hned na druhém místě – ale na druhém místě, které se hodně blíží prvnímu místu ;-) – jsou čtenáři, ze kterých zmiňuji převážně: Break, Kika57 a PetraCullen.


Proč Break?

Protože mě hodně zahřálo u srdce – i když někdo by řekl, že to mohlo být otravné, ale pro mne nebylo – když se sama zeptala, jestli bude nějaké pokračování, protože se jí povídka hrozně moc líbila, a když jsem řekla, že jsem napsala dodatek Splněný sen? Ne, to se jen zdá – Zkoušení z biologie, který nakonec nebyl schválen adminy, sama si o něj napsala na e-mail a poprosila, abych jí povídku poslala.

U žádné jiné povídky se mi to nikdy nestalo.


Proč Kika57?

Protože kdykoli jsem jí oznámila, že je nová kapitola, letěla si ji přečíst, a ani chvíli nereptala a vždy zanechala komentář. Je moc hodná.

 

Proč PetraCullen?

Protože je to má kamarádka, moji povídku má ráda a je moc hodná. =)

 

Byla bych hodně skromná, kdybych nepoděkovala také Rajce1 za její dlouhé komentáře „mnohdy delší, než celá kapitola“, i když jsem se jich nedočkala zrovna u Kapky snů, viď, Rajči, za to mě hodně těšily u kapitol dopsané kapitolovky Twilight – Jasper Whitlock Hale a rozepsané kapitolovky New moon – Jasper Whitlock Hale.

 Děkuji vám všem, moc. =)

BreeTanner

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kapka snů, nebo moře vzpomínek? - 9. kapitola; Poděkování:

 1
13.06.2011 [6:42]

BreeTannerPetraCullen, Break: Nemáte vůbec zač, svoji pozici v poděkování si plně zasloužíte. Emoticon
A mimochodem... Never (Vlaďka) se mi nedávno přihlásila k životu, takže jsme včera začaly psát třetí díl. Emoticon

12.06.2011 [21:42]

BreakNádhera!!! Já tě obdivuji, tohle všechno bylo naprosto dokonalé, jako by to psala samotná upírka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
P.S.Děkuji za poděkování Emoticon

07.06.2011 [20:18]

RosalieHale2ahoj je to prostě super a to poděkování je tak dojemné jen doufám že budeš psát dál takovéhle skvělé věci mocinky se těším Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.06.2011 [13:55]

PetraCullenTakže, celá kapitolovka je za námi a mě to mrzíí!!! Emoticon Mě se tahle kapitolovka moc líbíla, i tahle kapitola byla taky super. Emoticon Emoticon Emoticon Děkuji Veru, za poděkování, Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon, i když opravdu nevím, čím si to zasloím. Emoticon Emoticon O tobě bych mohla říct to samé, jen bych dodala, že na tebe je vždycky spolehnutí Emoticon Emoticon a poradíš mi. Emoticon Takže já děkuji tobě, za poděkování, za takovou nádhernou kapitolovku!! Emoticon Emoticon Emoticon Jen mě vážně mrzí, že skončila takhle brzo. Emoticon Něco končí a něco začíná!. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Klaním se ti a Emoticon Emoticon rozum mi zůstavá stát. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A pokračovaní nebude? Emoticon
P.s. Carlisleovy tesáky jauuuu! Emoticon Emoticon měla si před sebe natahnou ruce, nebo uhnout mu a zakousl by se do stěny! nebo do pelesti postele! Emoticon Emoticon Emoticon Ne, vážně skvělá kapitolovka, kapitoly a hlavně tyyyyyyy!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!