Omlouvám se....jsem opravdu hrozná já vím.....ae stihla jsem to a další kapča je TADY! Pls o komenty a kritiku.....Vaše ZabZa
09.09.2009 (20:30) • ZabZa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1400×
20.kapitola- Děti si hrají…..baseball! A sázka…..
Neurčitá osoba vkrádající se do děje
V domě u Cullenů teď bylo rušno. Alice lítala z jednoho pokoje do druhého a vyřizovala vše potřebné. Tu a tam něco zkritizovala, nebo pochválila. Byla nevyspitatelná…..Tak jako láska. Nekalí nástroj pro svádění lidí, jenomže co naděláme.
Láska je něco jako chřipka, nebo rýma. Hladově nás napadne a využívá. Saje z nás všechny živiny a pak, když si dostatečně užije tak zmizí. Je pryč. Prostě se rozplyne jako pára nad hrncem.
Lidé nic nezmůžou proti lásce, stejně tak i upíři nezmohli nic proti Alici….A tak po hodině neustálého štěbetání, kritizování a dalších věcí se konečně vyšlo. Nebo spíše vyjelo, jak chcete. Ovšem cíl byl jasný. Louka….a BASETTBAL!
Pohled Emmetta
Nikdy jsem nechápal Alici a její slabost pro oblečení, ovšem to co mi na sebe dala, mě dostalo. Měl jsem černou pruhovanou kšiltovku s číslem 23. Uplé černé triko a pruhované černo-bílé ¾ kalhoty. Vypadal jsem v tom jako pravý hráč první ligy baseballu.
Když Alice konečně všechny nafintila, mohlo se vyjet. Těšil jsem se a bylo to na mě poznat. Pořád jsem Koukal z okna a ptal se Jaspera, kdy tam budem. Zřejmě jsem ho musel hodně štvát, jelikož na mě pořád házel vražené pohledy. Alice se taky netvářila zrovna moc šťastně a Rose mě pořád musela klidnit. Říkala, že se chovám jak….a dál jsem to už neslyšel, jelikož jsme dorazily na louku. Jak já se těším!!
Všichni jsme vysedali z aut. Carlisle nás všechny zavolal k sobě a určil dva kapitány. Překvapivě sebe a Eleazara, my si pak dali čísla a oni postupně vybírali. Nakonec to podalo tak, že Carlisle byl v týmu s Alicí, Edwardem, Bellou, Carmen a Rose. Proti němu jsme nastoupily my. Borci. Já, Eleazar, Kate, Tanya a Jasper. Esme bude soudcovat. Jako obvykle….
Stoupl jsem si na metu odpalovače. Nadhazovala Alice. Pokýval jsem hlavou a Alice se rozpřáhla a hodila míč. I já se rozpřáhl a odpálil. Musím uznat že to byla pecka. Odhodil jsem pálku a běžel po metách. Problém byl, že Edward chytal a Edward jak se zdálo byl velice rychlí. Chyběla mi poslední meta, když Rose chytla míč a já byl out. Sakra! To, to hezky začíná.
Další na odpálení byla Tanya. Stoupla si na metu a kývla na Alici, která se rozpřáhla a hodila míč. Tanya úspěšně odpálila, odhodila pálku a rozběhla se. Měla větší štěstí než já a nedostala se do outu.
Jasper jako jediný z nás dál homeran, čímž si vysloužil potlesk od ženského obecenstva. Já si jen pohoršeně odfrkl. Kdyby chtěl mohl bych ho dít taky, takže si nemusel tolik machrovat.
Skóre obou týmů se závratně měnilo. Jednou jsme vedli my, jednou zase oni. Bylo to nerozhodně, tedy až přešel rozhodující okamžik.
Nadhazovala Kate a na pálce byla Bella. Nevím jak se to stalo, ale strašnou rychlostí odpálila míček a pak se rozběhla. Byla strašně moc rychlá, dokonce bych řekl že rychlejší než Edward. Oběhla všechny mety a tím získala vítězné skóre. Já ji v duchu vyhrožoval remízou. Tohle si nenechám líbit.
Když jsem mířily zpět k autu otočil jsme se na Bellu. ,,Co říkáš na sázku?“ zeptal jsem se a v duchu se modlil pro kladnou odpověď. Mé prosby byly vyslyšeny. Zřejmě mě má někdo tam nahoře rád.
,,Miluji sázky,“ řekl as úsměvem. ,,O co to bude?“ zeptala se. Musel jsem s pořádně zamyslet.
,,No tak co třeba závod a vítěz si vybere svoji výhru.“ Řekl jsem zvesela a otočil jsem se na ostatní. Nebylo pochyb, že to taky slyšely. ,,Kdo jde do toho?“ zeptal jsem se. Přihlásil se Edward, Jasper, Alice, Kate, Irina, Rose a Tanya. Takže vlastně všichni mladí. ,,Dobře,“ kývl jsem na souhlas. ,,Závod začne v 6večer, takže se připravte. Trasu vyberu sám.“ Řekl jsem hrdě. Dál už jsme to nerozebíraly.
Pohled Belly
Docela mě pobavil Emmettův zápal pro závod. Jakmile jsme dojeli domů, ihned vystřelil hledat terén. Byl to docela komický pohled. Pohlédla jsem na Rose, jelikož mi teprve teď něco došlo.
,,A my budeme závodit v čem?“ zeptala jsem se a ukázala na mě, Edwarda, Kate, Irinu a Tanya. Rose pokrčila rameny a Alice se celá rozzářila.
,,Nákupy,“ vydechla šťastně. S ní se ještě rozzářila Tanya a Rose. Tohle to neznačilo nic dobrého. S Edwardem jsme si vzájemně povzdechli. ,,Rychle, rychle,“ pobízela nás a už seděla ve svém autíčku. K ní si předla ještě Rose a Tanya. Zřejmě se budou bavit o nákupech.
K nám si přisedla Irina a Kate. V duchu jsem se modlila, aby ty dvě nebyli tak velcí maniaci jako Alice a ty dvě.
Jeli jsme do Seatlu, jelikož v Port Angeles prý neměli dobrý autosalón. Zaparkovali jsme uprostřed náměstí a všichni zároveň vystoupily. Alice zavelela a my všichni za ní vyšli.
Tvořily jsme něco jako armádu neohrožených. Šli jsme ve dvou řadách,. Vlastně ve třech. První šla Alice, za ní Tanya, která se bavila s Rose a jako poslední my. Zaostalci. Polehčeně jsem se zasmála, čímž jsem si vysloužila pozornost všech okolo.
Všichni na mě hodily zmatené pohledy. Zřejmě přemýšleli o mém duševním zdraví. Zavrtěla jsem hlavou a dál si hlídala své myšlenky.
Prošli jsme půlku města, když se Alice zastavila před velkou prosklenou budovou. Bylo vidět dovnitř a nám se naskytl pohled na krásná nová auta. ,,Mohli jsme zaparkovat tady,“ prohodila Kate a ukázala na parkoviště před autosalónem. Alice na ni hodila vražedný pohled. Vypadala jako bohyně pomsty. Kate se jen zašklebila pokračovala v chůzi ke dveřím salónu.
Můj pohled zabloudil k Edwardovi. Teprve až teď jsem si uvědomila, že se vůbec nechováme jako pár, když mi vlastně nejsem ve skutečnosti pár. Ale Tanya….zakroutila jsme hlavou. Začíná se to pěkně zamotávat.
Vešli jsem společně dovnitř. Byl to větší sál s auty. Také zde byli stoly a židle. Dominovalo tomu všemu velký pult za kterým stál pohledný třicátník a usmíval se na nás. Všichni jsme slušně pozdravily a rozešli se každý jiným směrem. Vybírat si svá auta.
Já šla na druhou stranu než všichni ostatní, jelikož já už vítěze měla. Slyšela jsme hlas muže, jak se ptá ostatních jestli potřebují pomoct. Musela jsme se usmát. To by se načekal, než bychom potřebovali s něčím pomoct a hlavně když se jedná o auta. Vsadila bych se, že vím o autech víc než celý tenhle personál tady.
,,Kam to jde?“ slyšela jsme za sebou překvapený hlas Tanyi. Usměv se mi ještě rozšířil.Byla jsme škodolibá a to se mi líbilo.
Zamířila jsme za roh a tam ji poprvé spatřila. Hned mi padla do oka. Vypískla jsme radostí.
Našla jsem ji! Z druhé místnosti jsme slyšela překvapené hlasy a taky blížící se kroky. Lidské kroky.
,,Vybrala jste si?“ zeptal se ten muž. Přikývla jsem a ukázala na mou budoucí stroj. Muž se usmál a odešel připravit smlouvu. Já se šla kouknou co si vybrali ostatní.
Kate stála u červeného BMW. Vypadal opravdu stylově.
Irina u červeného Mercedesu .
Tanya si zabrala červeného Ferrari. Přesně u takové auta, jaké jsem si na Tanyu tipla.
A jako poslední jsem dorazila k Edwardovi. Obdivoval stříbrné Volvo.
,,Líbí?“ zeptala jsem se ho. Odtrhl pohled od auta a usmál se na mě.
,,Jasně,“ přikývl horlivě. Usmála jsme se.
,,Vlastně se k tobě hodí,“ řekla jsme zamyšleně a představovala si Edwarda vedle toho auta. Padlo ji to spolu.
,,Myslíš?“ zeptal se opatrně. Přešla jsme k němu blíž a propletla naše ruce. Zmateně se na mě koukl.
,,Já to vím,“ řekla jsme s úsměvem. Na tváři se mu rýsoval usměv.
,,A co jsi si vybrala ty?“ zeptal se mě.
,,To nejlepší,“ řekla jsme s úsměvem a vedla ho do zadní části. ,,Představuji ti mého nového miláčka!“ řekla jsme nadšeně. Edward zůstal překvapeně zírat na mou novou motorku.
,,Páni,“ vydechl a já se usmála. Otočil se ke mně. ,,Takže ty a motorky?“ zeptal se laškovně a přiblížil se ke mně.
,,My jsme nerozlučná dvojka,“ vydechla jsem a též se k němu víc přiblížila. Byli jsme od sebe ústy jen pár centimetrů. Chyběl už je kousek, aby se naše ústa spojila. Cítila jsem jeho opojný dech na svém krku. Touha mnou lomcovala. Bohužel jsme byly vyrušeni.
,,Ehm, ehm,“ odkašlala si Alice a andělsky se na nás usmála. ,,Nechce si to na doma. Teď koupíme tyhle krasavce a pak se ještě stavíme v obchodním centrum,“ řekla a celá se rozzářila a odcupitala pryč. Edward si povzdechl a já se zasmála.
,,Tak jdeme, ať to máme z krku,“ pobídla jsme a ho a následovala Alici.
Autor: ZabZa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Každý může milovat 20.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!