Na velké naléhání jsem napsala pokračování jednorázovky Potkal jsem anděla. Tohle je první kapitola.
Edward bude vzpomínat na Isabellu a pak půjde na louku. Co tam objeví?
Prosím o komentáře, jestli se líbí a mám pokračovat.
Příjemné čtení přeje Veubella.
25.06.2011 (15:00) • Veubella • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 4959×
Druhý den ráno…
Seděl jsem ve svém pokoji a koukal se z okna. Myslel jsem na ni.
Na její krásné oči, ve kterých jsem se ztrácel.
Na fantasticky tvarovaná ústa, která jsem strašně toužil ochutnat.
A na její dokonalou postavu, kterou jsem chtěl drtit v náručí a šeptat jí do ouška jen samé krásné věci.
Pak se mě zmocnily pochybnosti…
Zasloužím si ji? Není pro mě moc dobrá? Může ďábel milovat anděla?
Tolik otázek. Žádná odpověď. Prostě nic. Mám doufat, nebo se vzdát naděje na štěstí, které mě po dlouhá léta obcházelo obloukem?
A také jedna důležitá otázka – ne moc příjemná.
Opravdu se pro mě vrátí? Opravdu mě miluje?
Tyto myšlenky mi vířily hlavou ještě hodně dlouhou dobu. Trápil jsem se – opět. Trápil jsem se kvůli lásce. Kvůli mé Isabelle.
A tu mě napadla jedna strašná věc.
Nebyl to jenom sen? řekl jsem si.
A doufal v opak. Jsem upír – ten nikdy nespí. Ale co když je to tak?!
A já jsem včerejší den snil. Co, já?! My všichni. Co když jsme přírodní úkaz - upíři, co můžou snít. Co když to nebyla pravda a ona ve skutečnosti neexistuje?!
To by bylo strašné!
Rychle jsem se zvednul od stolu. Začal jsem prohrabovat zásuvky, ale nikde jsem nenašel její dopis.
Pak jsem rychle zamířil dolů. V obýváku Alice plánovala celodenní nákupy. Povedlo se mi z nich vyvléknout. Sice jsem musel slíbit, že pojedu zítra, ale co naplat – tohle je teď důležitější.
Vyběhl jsem z domu a zamířil do lesa – na louku. Rychlý běh jsem si výjimečně neužíval. Jen jsem se modlil, abych našel důkaz, že včerejšek nebyl sen. V hlavě jsem si pořád přehrával včerejší den.
Už jsem se blížil k oné louce.
Zpomalil jsem.
Zastavil jsem se a pak popošel pár kroků.
Rozhrnul křoví a nahlédl na louku.
Zmocnilo se mě zoufalství. Tak to byl přeci jen sen! Jinak si to nedokážu vysvětlit. Ještě jsem jednou pohlédl na louku – krásně zelená tráva, fialové a rudé květy. Lehký vítr, který si pohrává s korunami stromů. Zpěv ptáků, kteří si staví hnízdečka lásky...
Nikde černá tráva s krystaly. Nikde nebyl jediný důkaz.
Naprosto pohlcen zoufalstvím, sedl jsem si do trávy – na místo, kam včera spadla.
Co mám teď dělat?!
Už jsem zase sám. Už nemám naději. Až teď jsem si uvědomil, jak je pro mě důležitá. Nepřežiji bez ní ani jeden den. Ani hodinu. Ani vteřinu…
V hlavě mi ale ještě plápolal plamínek naděje.
„Ty hlupáku, to nemohl být sen! Jsi upír. Mysli konečně logicky!“ Na chvíli jsem se zaradoval a pocítil záchvěv štěstí. Ale pak negativní myšlenky přehlušily ty kladné. A já se ocitl na znovu na dně.
Takhle jsem tam seděl po zbytek dne. Zvednul jsem se k odchodu až s východem měsíce – byl úplněk.
Jak půjde můj život dál bez ní?
„Tak, jako doposud!“ odpověděl mi škodolibý hlásek v mé hlavě.
Má pravdu – až doteď jsem to vydržel, a tak to můžu vydržet dál.
Budu už napořád zoufalý upíří panic.
S touhle depresivní myšlenkou jsem se rozběhl domů.
„Isabella nikdy neexistovala!“ stále jsem si opakoval.
„Nikdy existovat nebude!“ křičel jsem snad na celý les.
„Už se s tím smiř!“ zašeptal jsem zoufale pod návalem emocí.
„Byl to jen hloupý sen…“ vykřikl jsem pobouřeně a vešel do domu.
Nezapomněl jsem dostatečně prásknout dveřmi.
Ty se rozpadly.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Veubella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kde jsi, Isabello? - 1. kapitola:
Já doufám, že to nebyl jenom sen. Sem na šťastné konce, tak to snad dopadne dobře. A krásná povídka je to, jen tak dál!
Kapitolka byla stejně pěkná, jako jednorázovka. Bylo to moc pěkně napsané. Ty Edwardovi pocity byly pěkně zmatené, což bl ale účel, takže o to to bylo lepší. Moc se ti to povedlo.
úžasné
Moc hezký.
tak za 1.) ty si rada, že sme naliehali, tak to na nás nezvaľuj
2.) nenapísala mu náhodou odkaz? a kde ho má? nehovor mi, že ho zožral, alebo nejako zničil,
3.) nezdržuj a pridávaj
dúfam že to nebol len sen inak krása
pokračuj
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!