Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Když jeden změní svět - 10. kapitola

Stmivani


Když jeden změní svět - 10. kapitolaRozhodující kapitola, jak se Caius rozhodne? A co Aro bude chtít zničit Cullenovy? P.S. Pokud se Vám tahle povídka zdá takhle až moc divně ukončená, tak to napište do komentářů, a já – pokud jich bude dost – dopíšu další, možná ;).

Edit: Článek neprošel korekcí.

 

„To nemůžeš! To si nedovolíš! Zabiju tvého drahého Jareda a pak uvidíš,“ řval Aro do telefonu.

„Myslím, že ne Aro. Něco jsem tušila a Jareda v životě nenajdeš. Ani tvůj drahý Demetri ti nepomůže,“ řekla naštvaně a byla ráda, že se o Jareda postarala, jak jí Alice radila.

„Ty jedna couro, co si o sobě k sakru myslíš! Caie, ihned se vrať a přivez tu couru s sebou,“ zařval Aro a čekal na jeho odpověď. Gabriel věděla, že pokud se rozhodne vrátit se ji sebou nevezme, a pokud se rozhodne zůstat …

„Caie! Caie! Ihned odpověz, to ti přikazuju!“ zařval Aro. V tu chvíly se v něm něco zlomilo a prudce odpověděl.

„Co si ksakru myslíš Aro, nadáváš mé družce do cour, a přikazuješ mi? Zapomínáš, že jsme tři a ty jsi pouze mluvčí! Nějak ti to stouplo do hlavy! Zapomeň, na nás! My už se nevrátíme!“ zasyčel nenávistným hlasem a zavěsil. Popadl telefon do ruky a rozdrtil ho na miliony kousků.

Cullenovy sledovaly celý tento rozhovor s tichým úžasem v obličeji. Právě byly svědkem rozpadu trojce Voltérských upírů. Gabriel se smutně usmála a objala ho.

„Je mi to moc líto,“ zašeptala mu do ucha a políbila na tvář.

„Bude to dobré, stejně mě už delší dobu štval,“ odpověděl a usmál se na Cullenovy.

Carlilse se vzpamatoval jako první, podíval se na Caie a souhlasně na něj pokýval. Esme přišla ke Gabriel a objala ji, znovu se cítila jako kdyby měla matku. Bella a Edward se na sebe jenom tiše usmály a dál se dívaly na Caie a Gabriel.

V tom Alice strnula, měla vizi. Jasper k ní honem přiběhl a chytil ji za ruku.

„Co vidíš Alice?“ zeptal se, když otevřela oči. Gabriel čekala nějakou špatnou zprávu, čekala, že Aro vyšle celou gardu aby je dostaly.

„Rozhodl se vás nechat být, příliš se bojí. Ví, že spolu s našimi dary, a dary našich přátel co by se za nás v případě boje postavily, nemá šanci nás porazit. Chce dohodu, on a Marcus budou mít nestarosti Evropské a Africké upíry. A Caius a Carlilse obě Ameriky,“ řekla Alice, a užasle se podívala na Carlilse a Caie. Caius se postavil a přešel o oknu. Carlilse se jenom udiveně díval.

Nikdo z nich si nevzpomínal, že by se Aro někdy chtěl dělit o moc. A navíc s Carlilsem.

„Není to nějaká past Alice?“ zeptal se Carlilse.

„Ne vize byla jasná, Aro už se rozhodl. Myslím, že ví, že jsem to viděla a dává nám čas na rozmyšlenou,“ řekla a smála se.

„Páni, ten arogantní cvok mě neustále překvapuje,“ řekl Emmett a začal se smát.

„Teď je tu však otázka, jestli to přijmete. Je to velká zodpovědnost,“ řekl Edward.

Reneesme se dotkla Gabrieliných tváří, a Gabriel se usmála.

„Reneesme tvrdí, že by bylo fantastické, kdyby byl její dědeček něco jako král a všichni ho musely poslouchat,“ řekla za ni a usmála se na Jacoba, který se teď celý třásl smíchem. Přišlo mu vtipné, že upíři nedokázali nikdy rozdělit moc tří ve Volteře, a přijde jedna novorozená a během pár měsíců se mluví a o novém uspořádání světa upírů.

„Já nevím, co myslíš ty Caie? Ty už s tím máš nějaké zkušenosti, ale já nikdy nikomu nevládl,“řekl Carlilse a zamyšleně se podíval na svou vnučku.

„Nevím, rozmyslím si to. Chtěl bych si teď hlavně promluvit s Gabriel,“ řekl. Oba se rozloučily s rodinou a odešli do domku v lese, který jim zapůjčila Esme. Byl podobný tomu co dostaly jako svatební dar Bella s Edwardem. Ale tenhle byl více světlý.

Gabriel se posadila na pohovku a podívala se Caiovy do očí. Ten se jenom usmál, posadil se k ní a pomalu ji začal líbat. Asi neměl v úmyslu dnes v noci probírat politické záležitosti. Gabriel se nebránila a pomalu se oddávala jeho polibkům, které se z úst přesouvaly na ramena. Ruce jí přitom sjely na jeho košili a začala rozepínat její knoflíčky jeden po druhém. Zachvíly mu sundala košili a odhodila ji na podlahu, Caius jí mezitím sundával tričko. Gabriel se jenom zachichotala a prsty mu vjela do vlasů.

V milování pokračovaly celou noc, nikdy se nedokázali jeden druhého tolik nabažit. Pro Gabriel byla Caiovy dotyky jako droga, a nedokázala se od něj odtrhnout. Vždy však zafungovala jeho chladná hlava, a jenom díky tomu nepokračovaly v milování celý den a noc.

Toho rána spolu ležely v ložnici a spokojeně oddychovaly. Gabriel se otočila a pohlédla mu do očí, hledala v nich odpovědi.

„Přijmeš to?“ zeptala se ho na rovinu. On se ni podívala a usmál se.

„Ano přijmu,“ řekl a usmál se na ni.

„Kde by se ti líbilo víc? V jižní nebo Severní Americe?“ zeptal se

„Já, ani nevím. Ale vždycky jsem se toužila podívat do Amazonského pralesa, a poznat Zafrinu a její sestry,“ řekla a usmála se.

Caius ji místo odpovědi políbil a začal ji hladit po vlasech. Jenom tam spolu ležely, vedle sebe. Gabriel připadalo, že už nemůže být šťastnější. Měla rodinu, a měla neuvěřitelného přítele. Co víc si mohla přát?

„Přemýšlela jsem nad naším příjmením,“ řekla do ticha, které přerušoval jenom ptačí zpěv a pohyby v domě.

„Příjmením?“ zeptal se.

„No ano, teď když už nepatříme k Volturiům, mohli by jsme to zpečetit změnou příjmení,“ řekla s úsměvem.

Caius se na ni podíval a začal se smát.

„Někdy zapomínám na to kolik ti teprve je,“ řekl a uštědřil za tu poznámku od Gabriel pohlavek a začal se smát. Zachvíly se k němu přidala i ona.

„Ale když nad tím tak přemýšlím, není to zas tak špatný nápad. A co moje staré příjmení? Používal jsem ho asi před 200 lety,“ řekl a usmál se na ni.

„Dobrá tak mi ho řekni,“ řekla a posadila se.

„Canavacciuolo,“  řekl a Gabriel se začala smát.

„Co je?“ zeptal se nechápavě.

„Ne to je v pořádku, akorát že je to dlouhé,“ řekla a pořád přemáhala smích.

„Ale jestli se ti nelíbí tak nemusíme, vymyslíme něco jiného,“ řekl a taky se smál.

„Ne opravdu je to dobré,“ zopakovala a políbila ho.

„Gabriel, chtěl bych se tě ještě na něco zeptat,“ řekl trochu nervózně. Kývla a pozorně se na něj dívala. Caius se na ni asi deset minut jen tak díval a pak vstal a přešel ke skříni a vytáhl z ní krabičku zabalenou v obyčejném papíře. Gabriel se na něj nechápavě zahleděla. Caius k ní přešel a pomalu roztrhl balící papír, objevila se krabička pokrytá sametem. Pomalu ji otevřel a v ní ležel překrásný stříbrný prsten s černým diamantem.

„Vezmeš si mě?“ zeptal se a čekal. Gabriel se na něj podívala a vášnivě ho políbila.

„Ano,“ řekla a přisála se na jeho rty.

Autorka: Idontknow

11. kapitola + Epilog



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Když jeden změní svět - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!