Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Konec nebo začátek? 12

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Konec nebo začátek? 12Podle mě je tento článek takový o ničem, ale potřebovala jsem se posunout někam dál. Někam, kde se snad něco bude dít. :-)Tak Vás tento dílek, aspoň trochu potěší:-)

12.10.2009 (19:30) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2155×

EDWARD
Utíkal jsem k našemu domu, ale neběžel jsem svou plnou rychlostí. Měl jsem o ni strach a zase jsem za všechno mohl já. 

Doběhl jsem před dveře, kde už stál Carlisle.
,Byla tady Alice a říkala, že sem přijdeš s poraněnou Bellou. Co se prosím tě stalo?’ ptal se mě v myšlenkách, mezitím co jsme šli do jeho pracovny. 
Položil jsem Bellu na gauč. Byla bledá jako stěna, ne byla bledší dokonce než já sám. Ani nic nenamítala, když k ní přisedl Carlisle a začal ji ošetřovat. Muselo to opravdu bolet. Co se taky divím, že? Uhodila skálu a to plnou silou, kterou v sobě našla. 

,Synu, možná bys měl jít pryč.’
“Zůstanu tady.” Byl jsem rozhodnutý. Démona v sobě, který prahnul po její krvi jsem překonal. Carlisle už si nic dalšího nemyslel a jen ošetřoval Bellinu ruku. Po dlouhé chvíli se mu povedlo ji zasádrovat a odnesl ji do mého pokoje, kde ji položil.
“Měli bychom ji nechat si odpočinout. A myslím, že mi máš co vysvětlit.” Díval se na mě tvrdým pohledem. Pohledem otce na syna, který něco provedl a ano já toho provedl tentokrát hodně.

Počkali jsme než jsme došli dolů do obýváku, abychom ji nevzbudili, ztratila totiž hodně krve a měla by si odpočinout a nabrat novou sílu.


ALICE
Bella dala Edwardovi facku a v tu chvíli ji křupla kost a z rány ji vytékala krev. Neudržela bych se a tak jsem se Edwardovi v myšlenkách omluvila a utekla. Mířila jsem k nám domů, kde jsem Carlislovi řekla jen, že za chvíli dojde Edward a že si musím zajít na lov. Tohle bude dnes hodně dlouhý den, pro nás pro všechny. Díky své vizi jsem věděla, že bude Bella v pořádku, ale jestli rozdýchá Edward to co se stane, tak tím jsem si nebyla tak jistá. Ale nemohla jsem to mít Belle za zlé. Je to jejich vztah a její rozhodnutí. Je jen na nich jak se zachovají, ale pro jistotu tam dnes nepůjdu. Kéž bych věděla, jak před ní ubránit i Jazze…počkat, vždyť mě něco napadlo…Voltera, ano to je to místo, kam by mohl jet. Tam by se mohl na pár dní schovat a věřím tomu, že by ho tam uvítali s otevřenou náručí a zvlášť kdyby věděli, že se tam později ukážu i já, ale to, že by to byla jen chvilková návštěva by vědět pro zatím nemuseli.

Vytáhla jsem z kapsy telefon a vytočila Jasperovo číslo. Po chvíli zvonění to zvedl. 
“Ano?” A víc mi nepoví?
“To jsem já. Alice.”
“Já vím. Co bys ráda?” Hmm krásné to slova, ale lepší než nic.
“Mohl bys prosím přijít za mnou k jezeru?”
“A nemohlo by to počkat na doma?” Možná by to bylo i lepší, takhle by mi mohl Edward případně pomoct.
“Dobře, za chvíli jsem tam.” S těmito slovy jsem položila telefon. 

Opravdu je to správné, abych ho poslala pryč? Co když už ke mně opravdu nic necítí a já nedělám správnou věc? Ve svých vizích vidím jedině to, že tam pojede, ale jinak nic. Nevidím ani to, jestli se mi povede ho přemluvit sama nebo za něčí pomocí nebo dokonce násilím, což bych nerada. Snad mě má aspoň trochu rád a tohle pro mě udělá. Doufám a věřím to. Jak se říká, naděje umírá poslední.

EDWARD
Postavil se naproti mně a čekal. Čekal na moji odpověď, na mé vysvětlení toho, co se stalo.
“Alice ti asi nic neříkala že? No tak bych to měl asi vzít od začátku. Do školy ráno přijela nová studentka, ale není tak docela člověk, je to upírka a ne ledajaká. Má svou schopnost a řekl bych podle vlastní zkušenosti, že dost nebezpečnou. Neubránil jsem se ji.” Sklopil jsem hlavu. Styděl jsem se. Styděl jsem se za sebe a svou slabost.
“Čemu ses neubránil?”
“Její schopnosti. Jí samotné. Prostě mi zatemnila mysl a naprosto mě ovládala. A potom…potom mi vnutila jiné vzpomínky, jenže Alice viděla to, co se stalo doopravdy a Bells to řekla, nebo spíš ona sama to pochopila. A když chtěla skočit, nebo spíš když spadla z útesu, tak jsem skočil za ní, abych jí zachránil a když jsem ji vytáhl na břeh a oživil, tak mi dala vší silou facku a stalo se tohle.” Dokončil jsem své vypravování. Carlisle nic neříkal, jen přemýšlel. Přemýšlel o všem, co jsem mu právě řekl. 
“Synu neobviňuji tě, ale Bella asi bude. Víš lidé se na nevěru, ať už je jakákoli dívají jinak než my. My se na to kolikrát díváme ještě hůř, zvlášť pokud jde o naši spřízněnou duši, o tu pravou lásku. Ale to co se stalo je opravdu vážné a nebezpečné. Možná bych si s ní měl promluvit a zjistit co je zač, nebo proč to dělá.”
“nevím Carlisle, jestli je to ten nejlepší nápad, nemuselo by to dopadnout nejlépe.”
“To máš pravdu, ale jen tak to nechat nemůžeme. Něco s tím musíme udělat. Ale teď bys měl jít možná na lov, máš úplně černé oči a Bella se za chvíli snad probere. Budete si muset promluvit.”

Měl pravdu a tak jsem jen přikývl a vyběhl co nejrychleji k nějakému stádu, abych byl co nejdřív zpět. Bál jsem se toho, co má přijít. Bál jsem se toho, čemu budu muset čelit, za to co jsem, ač nevědomě, udělal. Je to moje vina a já budu muset nést následky.

ALICE
Doběhla jsem k domu. Věděla jsem, že tam Jasper bude čekat na mě. I přes jeho chladný hlas v telefonu byl pořád ten starý hodný Jasper, kterého jsem milovala a nikdy nepřestanu.
Obešla jsem dům na stranu, kde jsme my dva měli pokoj a vyskočila na balkón, věděla jsem, že dveře od balkónu budou otevřené a měla jsem pravdu, aspoň něco co poslední dobu dokážu ve svých vizích vidět.
Jasper nehnutě seděl na posteli a tvář měl sklopenou k zemi. Jeho výraz mluvil za vše. Byl ztrhaný a sám v sobě se nevyznal. Chtěla bych mu pomoct, ale to on se musí rozhodnout, i když bych ho ráda nějak přiměla, aby zůstal. Aby zůstal se mnou a kvůli mně.

Došla jsem až k němu a sedla si vedle něj. Položila jsem mu svou ruku na tu jeho, kterou měl i s tou druhou složenou v klíně. Jen se na mě podíval a slabě se usmál. Byl to slabý odvar toho, co dokázal. Ale já mu byla vděčná i za tohle.

Opatrně jsem se k němu nahnula a čekala, jestli se odvrátí, ale neudělal tak. Jen čekal, co udělám dál. Přitiskla jsem své rty na ty jeho. Ze začátku opatrně, ale když jsem si byla jistá, že mě neodmítne, tak jsem se do toho polibku ponořila a naprosto si ho užívala. Třeba by mohl být můj poslední. Připadala jsem si, jako bych se s ním tímto loučila. Nezůstávalo jen u polibku. K polibkům přibyli i doteky a ubylo naše oblečení a dál to pokračovalo, tak jakoby se mezi námi teď nic nedělo, jakoby vše bylo ve starých kolejích…

Možná tohle byly naše společné chvíle, ale možná také ne.

 

« SHRNUTÍ »

 

Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Konec nebo začátek? 12:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře