Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kouzelné Stmívání 6 - Jany pohled

06.07.2010 (09:00) • NatashaBedlife • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1290×

6. KAPITOLA 

POHLED JANY:

„Jasně že oblečenou. Nejsem na holky, ale kluky,“ odvětila jsem mu. Během zbývajícího dne jsem byla ještě několikrát u Edwarda, ale nic se nezměnilo. Šla jsem tedy spát. Spala jsem u Alice, protože Rose a Emmett museli “pracovat“. No, byli hodně hluční. Ráno mě probudila Esme, že pro mě má překvapení.     

„Janičko, zlatíčko, nechtěla bys jít dneska do školičky?“ zeptala se mě Esme a zářila jako žhavá koule. Bože. Edwarde, pomoc! Tvoje matka mě chce donutit jít do školy. Zavolala jsem na Edwarda v myšlenkách.

„Nemáš na výběr,“ odpověděl mi Edward za dveřmi. Ach jo, no díky za pomoc. Podívala jsem se na dveře, za kterými se ozvalo „nemáš zač.“ Potom znovu na Esme. Na to zapomeň, holka. Jen přes mou mrtvolu. 

„Janičko, támhle máš školní tašku. Se svačinou, pitím a učením,“ oznámila mi Esme, jakmile jsem sešla do obýváku.

„Tu růžovou nebo tu fialovou?“ Jestli mi dá tu růžovou, tak ji zaškrtím. Jsem zásadně antirůžová.

„No, tu fialovou.“ Máš štěstí. Pak jsem se podívala na Katku. Takže růžovou má ona. A obětovala se kvůli mně. Až se vrátíme zpátky z knihy, tak jí koupím ty šaty v tom butiku Comtessa, jak se jí hrozně líbily. A je mi jedno, kolik stojí. Carlisle nám mezitím rozdával instrukce, co se týká naší nové identity. Naše jména se akorát změnily do angličtiny a přímení na Cullenová. Super! O tom sní každá dívka. Emmett se nám posmíval, tak ho Esme sjela dost nehezkým pohledem.

„A pojede s námi Edward?“ Musela jsem se zeptat. Trvalo to už týden.

„Jo, pojede,“ odpověděla mi Rose. Její nenávist vůči nám se hodně snížila. Dokonce nám i ráno radila, jak se namalovat, aby byla Alice vždy spokojená. Jenže dneska ráno to Katka nějak nestihla. Ale Alice si toho asi nevšimla. No, nic jí neřekla.

V autě jsme byli jako sardinky. Emmett se rozhodl, že pojede s námi vzadu a tak si tam udělal pořádné pohodí. Rose řídila a Alice seděla na místě spolujezdce. Jeli jsme v BMW, protože Jeep Rose právě opravovala. Edward a Jasper jeli ve Volvu. Asi si chtěli popovídat. Proč si taky nevzali Emmetta?

„Už jsme tady,“ vykřikla Alice. Docela jsem se lekla. Ve škole nás vždy vyzvedla Alice. Na každé hodině jsme se musely představovat. No prostě hrůza.

Na obědě jsem pořád vyhlížela Bellu. Chtěla jsem vědět, jak vypadá. Emmett mi ji nechtěl ukázat, ale nakonec ukázal na holku s hnědými vlasy, zeleným trikem a riflemi. No, Stephenie nelhala. Ani se nedivím, že se Edwardovi líbí. Jenže ten se sebral a šel někam pryč.

„Kam jde?“ zeptala se Katka.

„Asi za Bellou,“ odhadoval Emmett.

„A to by mě zajímalo, co se bude dít teď.“

„Tak to mě taky,“ odpověděla jsem.

Edward si to rázoval k samostatnému stolu, a když si Bella nabrala oběd, pokynul jí, aby se k němu posadila. Přesně jako v knížce.

„Co tam probírají?“ ptal se nedočkavě Emmett a snažil se nastavit svoje anténky v podobě uší jejich směrem, ale nechytal jejich signál.

„Probírají dnešní biologii. Budou se zjišťovat krevní skupiny a jelikož se Belle dělá mdlo z krve, tak se ji snaží Edward přemluvit, aby tam nechodila. Ale bohužel se mu to nepovede,“ odpoví Emmettovi Katka. „Jani, měly bychom už jít na hodinu.“

„Jasně,“ odpovím.

Teď máme 2 hodiny tělocvik. Doufám, že budeme hrát floorball. Moje specialita – kosit soupeře. Díky tomu jsme vždy vyhráli. No, a jelikož to vždy zamaskuji tak, že to moje chyba nebyla, může můj tým vklidu hrát.

„Takže, děcka, dneska si zahrajeme floorball. Chci se zeptat Jane a Kate, hrály jste to někdy?“

„Jo, my dvě dohromady tvoříme skvělou dvojici,“ odpoví Katka a já se potichu zasměji.

„Fajn, budete ale hrát proti klukům, takže se připravte, že budete mít pár modřin,“ oznámí nám učitel a hned nato vtrhli kluci do tělocvičny. Mezi nimi byl i Jasper a Emmett. Kruci, ti jen tak k zemi nepůjdou.

Rozebrali jsme si tedy hokejky a jakmile učitel písknul, hra začala. Po prvních 5ti minutách šla polovina kluků na střídačku, protože pořád padali. Zvláštní, pokaždé, když byli v mojí blízkosti. Taková smůla. Připravila jsem se, že zfauluji Emmetta a po nenápadném nastavení hokejky padla rána jako z děla. Všichni přestali hrát a otočili se po zdroji té rány. Emmett se válel na zemi a já mu pomáhala vsát.

„To není fér, ona mi podrazila nohu,“ stěžoval si Emmett.

„Pane Cullene, nebuďte srab. Jste slaboch, že svou nešikovnost házíte na svou příbuznou. Jděte si sednout, vystřídá Vás druhý Pan Cullen,“ oznámil mu učitel a Emmett si šel naštvaný tedy sednout. Cestou mi ale ještě stihl pošeptat, ať se těším doma. Naskočila mi hned husí kůže. Jasper si dával při hře větší pozor na nohy a tak skončil na lopatkách jen jednou. Nakonec holky vyhrály nad kluky 8:1.

Po hodině jsme v tělocvičně řešily naše vítězství a já se holkám tedy se vším svěřila. Odměnou mi byl potlesk a ujištění, že vše zůstane jen mezi námi. Cestou na parkoviště jsem si dávala pozor na Emmetta, ale ten vklidu stál u svého auta. Ukecala jsem tedy Edwarda, že pojedu s ním. Když se mě ptal proč, tak jsem mu vše v myšlenkách přehrála. Eda se začal nehorázně smát, ale když pochopil, že jsem ve smrtelném nebezpečí, ujistil mě, že mě ochrání.

Když jsme dojeli domu, Emmettův Jeep ještě v garáži nebyl. Spadl mi ze srdce kámen. Edward si potřeboval zajít na lov a ostatní by mě neochránili. Obzvlášť, když se k Emmettovi přidal Jasper a Rose. Šla jsem tedy klidně domů, ale jakmile jsem otevřela dveře, někdo mi zacpal pusu kapesníkem, který divně páchnul. Okamžitě mě pohltila tma.

Shrnutí

Doufám, že se pohled líbil. Děkujeme za komentáře u předchozího pohledu. Moc nás potěšily a tak jsme se s Edemsovou rozhodly, že budeme díly přidávat už jen po 8mi komentářích.

Autor: NatashaBedlife (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Kouzelné Stmívání 6 - Jany pohled: