Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Královská 3. kapitola

23.12.2010 (21:15) • AnnieJaneV • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1633×

Dokonalost - 3. kapitola

Potom, co jsem ukončila vyprávění, se strhla debata, jak nejlépe začít s tréninkem. Já jsem se jen usmívala, čekala a přemýšlela, proč ještě nikoho nenapadlo zeptat se mě. Když tato má myšlenka dozněla, Edward zpozorněl a zahleděl se na mě.

„Ty víš, jak máme zdokonalit své schopnosti?“ zeptal se a tím umlčel veškeré rozhovory. Všichni na mě koukali a já pochopila, že je musím vést, musím je učit.

„Nejlepší bude, když půjdeme ven, Esmé by určitě nechtěla rozbitý nábytek,“ usmála jsem se na ni a doufala, že pochopila a už ztratila veškeré pochybnosti.

Také se na mě usmála a vypadala tak mateřsky, až se mi sevřelo srdce. Já už si na svou matku ani nevzpomínám. Jak bych taky mohla, stvořitelka mě proměnila, když mi bylo šestnáct a já neměla dost vzpomínek na matku.

Smutně jsem vyšla ze dveří jako první a přemýšlela, jak nejlépe začít s tréninkem. Nejdřív začnu s Emmettem, protože rychle chápe postup boje. Pak budu pokračovat s Rosalií, jelikož je na krásnou tvář velice silná, a to je obrovské plus. Další bude na řadě Jasper a s ním to bude velice jednoduché. Už má zkušenosti, a to jsou další body navíc, kterých si cením. V neposlední řadě bude Alice. S ní to bude těžší, protože se bude muset naučit využívat své nadání na předvídání protivníkových útoků. Bude to jiné, než dosud dělala, ale nemá na výběr. Předposlední bude Edward, který se bude muset naučit, jak správně bojovat bez myšlenek cizího útočníka. K tomu bude zapotřebí Isabella, ale to nebude problém, jelikož pro ni to bude taky trénink. A její dar je stejně nejdůležitější!

Když jsem už stála venku, otočila jsem se na ostatní a uvolnila se. Dokázala jsem to! Jediné, co teď zbývá, je přivést je k dokonalosti, aby mohli přežít.

„Tak dobrá. První, koho začnu trénovat, bude Emmett. Nebojím se, že by mu to nešlo, jelikož bojovou taktiku ovládá jako pravý bojovník, pořád se učí,“ usmála jsem se a čekala, až se ozve.

„Dobře, není problém. Kdy začneme?“ zeptal se, jako by čekal, že až zítra nebo za týden. Ale my nemáme ani hodinu, musíme začít teď hned.

„Teď hned. Nemáme čas na hovory. Začínáme. Hned. Braň se!“ vykřikla jsem a vyrazila obrovskou rychlostí, že to ani nestihl postřehnout. Během setiny jsem ho držela pod krkem na zemi a klidně bych mohla u toho ještě dělat spoustu věcí.

Slyšela jsem, jak někdo vedle mě zavrčel, a bylo mi jasné, kdo a proč.

„Klid, paní Rosalie. Nebojte, kdybych ho chtěla zabít, už je dávno mrtvý,“ usmála jsem se a pozorovala její rozzuřený obličej. Mezitím se Emmett začal vzpamatovávat a pokoušel se vyrvat z mého sevření.

„Myslela jsem si, že bojovat budete umět líp. Potom, co jste zabíjel novorozené,“ řekla jsem dosti otráveným hlasem natolik, že ho to vyprovokovalo k reakci, kterou jsem potřebovala. Konečně začal bojovat. Ale bylo to oproti tomu, co se měl naučit, slabé a to se musí zlepšit. Do měsíce.

Po třech hodinách boje se naučil, jak nejlépe držet protivníka, ale stejně to nebylo to, co jsem očekávala.

„To bylo lepší, ale stejně se musíte zlepšit. Hodně zlepšit,“ řekla jsem, když jsme skončili.

„Já to nechápu, kolik ti, k sakru, je?!“ zeptal se rozhořčeně.

„Kolem dva a půl tisíce let. V hibernaci jsem to nepočítala,“ usmála jsem se nevinně a nevnímala udivené pohledy ostatních.

„V hibernaci?“ zeptal se Carlisle. „To jako ve spánku?“

„Ano,“ odpověděla jsem bezmyšlenkovitě.

„Upíři spát nemůžou,“ řekl Edward zatvrzele.

„Vy ne. Ale já ano. Mám proto nadání.“ Musela jsem se usmát jeho obličeji. Byl ještě bledší než obvykle.

„Jak to? Jak můžeš mít nadání pro spánek?“ zeptal se a hlas mu přeskočil o oktávu výš.

„Nevím. To nadání u mě objevila stvořitelka, která hledala někoho, kdo by dokázal přečkat tisíciletí, aniž by byla možnost smrti nebo rekrutu. Mě našla. A když viděla v budoucnosti, jak moc budu prospěšná, proměnila mě.“ Vzpomínala jsem na ty chvíle se zvláštní nostalgií, kterou jsem myslela, že nikdy nepocítím.

„Kolik ti tenkrát bylo?“ zeptal se z nenadání.

„Myslím, že šestnáct. Přesně si to nepamatuju,“ řekla jsem popravdě. V té době, kdy jsem byla ještě člověk, se věk moc neřešil. Ale něco mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem mi bylo určitě.

„A co tvoje rodina?“ zeptala se Esmé.

„Nic. Nepamatuju si na nic. Kvůli vzpomínkám jsem nebyla stvořena,“ odpověděla jsem odměřeně a tvrdě.

„Ale to je kruté. Vyrvat tě z lůna rodiny, když si byla ještě tak mladá,“ řekla smutným hlasem Esmé a kdyby to šlo, určitě by jí z očí skanulo pár slz.

„Nebylo to kruté. Bylo to nutné. Byl důvod, proč jsem nemohla zůstat mezi lidmi, a já jsem šťastná, že mohu posloužit.“ Věděla jsem, že oni to nepochopí. Jsou z jiné doby. Z jiného tisíciletí než já, a tak nemohou chápat, jaké to je štěstí sloužit mnohem lepším a vyšším účelům.

„Dobrá dost řečí,“ utnula jsem celý hloupý rozhovor. „Musím jít na lov a vy byste měli jít také. Dlouhou dobu se nezastavíte. Budete nuceni trénovat bez přestávky a bez toho, aniž byste šli na lov, to nevydržíte.“

„Jak dlouho jsi spala?“ zeptal se znedání Edward a mě to tak trochu zaskočilo. A jak je mým zvykem, řekla jsem pravdu.

„Asi dva tisíce čtyři sta let. Ale stará jsem už dva a půl tisíce let. Jedno celé století jsem trénovala.“

„Proto víš, co přesně máme dělat a co se naučit,“ řekl si pro sebe. Ale já mu stejně odpověděla.

„Správně. A teď už dost řečí. Jdeme lovit!“ Umírala jsem žízní, a tak jsem na ně ani nečekala a rozběhla se co nejrychleji k lesu za řekou.

Cítila jsem se jako tehdy, když jsem se probudila po proměně. Volná, volnější než ptáci, krásnější než královny a mocnější než bozi. Ale má svoboda musela počkat. Nejdřív úkol, pak svoboda.

Tato myšlenka mě opět uvedla do přítomnosti a hned potom mě do nosu udeřila vůně krve, ještě teplé a pulzující z rány chuděrky srnky, která se nepěkně poranila a její rána je proto smrtelná.

Dříve, než jsem si to stačila rozmyslet, tak jsem na ni skočila.

Autor: AnnieJaneV, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Královská 3. kapitola: