Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kříženec - 7. kapitola - Bella je pryč!

25.04.2010 (17:30) • Stregoni • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4100×

7. kapitola 

Bella je pryč!

Pohled Nathana:

V šoku jsem stál u auta a nevěřícně hleděl na udýchaného Chrise.

„Jak to myslíš, že je Bella pryč?” zeptal se Edward bez dechu.

„Prostě je pryč. Zmizela její vůně a není ani nikde ve škole,” vysvětlil hystericky. To přece není možně, opakoval jsem si. Bella by mě neopustila. Určitě se jí něco muselo stát.

„A víš to jistě?” zeptal se smutně Edward.

„Vím,” přitakal Chris nešťastně.

Ještě chvíli jsme tam stáli, jakoby jsme doufali, že se tam Bella objeví, ale bohužel neobjevila. Nakonec Jasper rozhodl, že je čas jít domů.

Cesta domů byla hodně napjatá. Všichni jsme seděli a mlčeli. Každý zřejmě přemýšlel, jaký měla Bella důvod, aby jen tak odjela. A ještě ke všemu nám nedala ani vědět.

...

„Jak jste se měli?” zeptala se nás Esme s úsměvem. Ale ten jí vzápětí zmrzl na rtech, když viděla, jak se tváříme.

„Co se stalo? A kde je Bella?” zeptala se zamračeně.

„Bella je pryč,” vzdychl jsem pouze a zhroutil se na pohovku.

„Ale jak to?” zeptala se smutně a trochu i nechápavě.

„Prostě zmizela!” vyjel jsem na ni a vzápětí toho hned litoval.

„Promiň, já jen...” nedokončil jsem.

„To je v pořádku Nathe.” Pohladila mě po vlasech.

Najednou do dveří vstoupil Carlisle.

„Vypadáte, jako kdyby někdo umřel,” řekl vesele. Zřejmě jediný, kdo má dobrou náladu. Edward na něj zavrčel a odešel do pokoje.

„Bella odešla,” vysvětlil Jasper. Carlisle zalapal po dechu.

„Ale proč?” zeptal se nechápavě.

„To nevíme,” řekl jsem smutně.

...

Pohled Edwarda:

Ve chvíli, kdy nám Chris oznámil, že Bella zmizela, se mi zhroutil svět. Představa, že by se jí mělo něco stát, mě zabíjela. Už dávno jsem si uvědomil, že k ní necítím pouze přátelství, ale lásku. Ne lásku sourozeneckou, ale lásku opravdovou. Vím, že ji miluji už dlouho, ale nechtěl jsme si to připustit. A to jen z toho důvodu, že je to Nathanova sestra a ještě ke všemu kříženec. Je to nejobávanější predátor a já mám o ni přesto strach. Nejraději bych jí snesl modré z nebe. Jenže nesmím. Nesmím, protože ona si zaslouží někoho lepšího, než jsem já. Nezaslouží si takového netvora. Sice Chris říkal, že už hodněkrát zabila, ale pro mě je i tak anděl. Hned potom, co měl Carlisle poznámku o tom, že někdo umřel, jsem se se zavrčením sebral a odešel do pokoje. Lehl jsem si na pohovku a přemýšlel. Přemýšlel jsem o Belle. O jejích vlasech, o jejích očích, jejích rtech. A nezůstal jsem jen u obličeje. Byl jsem zamyšlený tak dlouho, že jsem si nevšiml, že je ráno. Tak jsem se tedy převlékl a se zbytkem rodiny odjel do školy. A tak to probíhalo další tři dny. Ráno jsme jeli do školy a odpoledne jsem zalezl k sobě do pokoje a přemýšlel o Belle.

Až čtvrtý den byl konečně zlomový. Zrovna jsme seděli v jídelně, když tam vpadl Chris. Vypadal naštvaně a šťastně zároveň. Nechápal jsem jeho výraz a ani z myšlenek jsem toho moc nevyčetl.

„Volal mi Aro,” řekl to, jako kdyby na tom závisela naše existence.

Pohled Nathana:

„Volal mi Aro,” řekl spěšně.

„No a co?” nechápal Emmet.

„Mluvil jsem s ním o Belle,” řekl radostně. Ale nám to pořád nedocházelo.

„On ví, kde je Bella.” To už se nám všem rozsvítily oči.

„Tak kde?” zeptal jsem se netrpělivě.

„Ve Volteře.” Všichni jsme ztuhli.

„Víš to jistě?” zeptal se opatrně Jasper. „Třeba Tě Aro chce podvést.”

„Aro by mě nikdy nepodvedl. A navíc jsem ji slyšel.” Pokrčil rameny.

„Ty jsi s ní mluvil? A co říkala? Nezmiňovala se -” chrlil jsem na něj otázky.

„Nemluvil jsem s ní... Jen jsem ji slyšel na Ara nadávat,” uchychtl se. „Ale mělo mě to napadnout, že tam bude. Vždycky, když takhle zmizela, byla ve Volteře.”

„Vždycky?” zeptal jsem se vykuleně.

„No... Už párkrát zmizela,” řekl mírně rozpačitě Chris.

„A to jsi nám nemohl říct?!” obořil se na něj naštvaně Edward, až se po nás pár lidí otočilo.

„Říkám vám to teď,” vyplázl na něj Chris jazyk.

...

Cesta domů probíhala teď, už v dobré náladě. I když každý byl mírně nervózní z toho, že je Bella ve Volteře.

Jakmile jsme přijeli domů, svolali jsme rodinou poradu.

„Zjistili jsme, že je Bella ve Volteře,” ujal se slova Edward. Esme se šťastně usmála, ale vzápětí se na něj podívala se strachem v očích.

„A jak to můžete vědět?” zeptal se obezřetně Carlisle. Taky byl mírně nervózní.

„Mluvil jsem s Arem,” vysvětlil mu Chris.

„Dobrá... Co tedy navrhujete?” zeptal se Carlisle.

„Já navrhuji, abychom já, ty a Chris jeli do Volterry za Bellou,” řekl klidně Edward, ale zbytek rodiny nesouhlasil.

„Ne! Pojedeme všichni!” dupla si naštvaně Alice.

„Nemůžeme jet všichni,” nesouhlasil Edward. „Co když je to past?”

„Aro by mě nikdy nepodvedl. A myslím, že kdyby to zkusil, Bella by ho zabila,” řekl s klidem Chris.

„Pojedeme všichni,” řekl jsem rozhodně.

„Ty bys neměl jezdit,” oponoval mi Carlisle.

„A to jako proč?” obořil jsem se na něj naštvaně.

„Jsi vlkodlak,” obeznámil mě se zcela známým faktem.

„Stejně pojedu,” řekl jsem umanutě.

Carlisle si jen povzdechl. „Tak na čem jsme se domluvili?”

„Na návštěvě do Volterry,” řekli jsme všichni.

Autor: Stregoni (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Kříženec - 7. kapitola - Bella je pryč!: