Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » L'immortale 9. kapitola

13.01.2011 (19:30) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5506×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

„No dobře, jak chceš. Budu ti je teda budu muset koupit tajně,“ oznámil naprosto bez-kompromisně. Chtěl, aby jeho Bella měla naprosto všechno, na co jen pomyslí. A když teď odmítala jediný možný zdroj Edwardových plánů jak ji uspokojit i jinak než v posteli a zároveň se o ni postarat, mrzelo ho to. Ale nevzdával se! Koupí jí všechno, co se mu podaří z jejích rozzářených očí zachytit a pochopit.

Bella si ještě něco nespokojeně mumlala, ale Edwardovo něžné mazlení zaměstnávalo její mysl na tolik dobře, že se na něj prostě nedokázala zlobit dál. Uniklo jí jen jedno vzrušené povzdechnutí.

Ale jejich intimní chvilku přerušilo prudké odtažení závěsu kabinky.

Alice v okamžení odtrhla Edwarda od jeho vytoužené, a to zrovna v momentě, kdy se mu to začínalo tak moc líbit. Kdyby jen na sobě neměla tu miniaturní věc zvanou šaty. No rozhodně si nechtěl připouštět, co asi bude dělat, pokud se v tom Bella rozhodne někam vyrazit. Ne, nikam ji v tom nepustí! Pokud teda Kate neřekne veškerou pravdu, protože v tom případě si na sebe Bella může vzít, cokoli jen bude chtít, protože o zbytek už se postará on sám. Nikdo se k ní nepřiblíží! Ne pokud na sobě bude mít podobnou věc jako teď…

„Edwarde, máš to v hlavě v pořádku?“ nadávala mu Alice. „Kate jsem naštěstí na poslední chvilku zabavila, ale příště už by to nemuselo vyjít! Dřív nebo později na vás přijde a nebude to nic pěkného. Nejlepší by bylo, kdyby jí to Bella sama řekla.“ Edward si souhlasně povzdechnul. Věděl, že má jeho sestřička pravdu, ale nechtěl na Bell tlačit.

„Vyzkoušej si i to ostatní,“ promluvila tentokrát už nahlas Alice. A když si to děvče v kabince založilo vzdorovitě ruce na hrudi, byla nucená ji poprosit. Naštěstí to zabralo a Bella za sebou urychleně zatáhla závěs.

„Stejně jí je koupím,“ posílala Alice svoje myšlenky Edwardovi.

„Jasně, tady máš mou kartu a chci, abys koupila všechno, u čeho si všimneš, že by chtěla mít. Všechno!“ šeptal Edward svojí povedené sestřičce. A odpovědí mu bylo její spojenecké mrknutí.

Teď momentálně si připadal skoro jako ten nejšťastnější a nejspokojenější upír na planetě, teda skoro… Ještě lepší by to bylo, kdyby se to jeho překrásné trápení uvnitř kabinky konečně rozhodlo povědět všechno svojí kamarádce, a on tak nemusel jen toužebně koukat, ale mohl by si dovolit i víc. Pohladit, obejmout… Být jí nablízku víc, než doposud a hlavně měl téměř nepřekonatelnou chuť obtočit svou paži okolo jejích ramenou nebo pasu, aby tak dal ostatním najevo, že Bella je jen jeho. Trápilo ho to víc, než by si chtěl připustit a začínal mít trochu i strach z tohohle jeho majetnického chování. Bezradně si rukou projel jeho už tak perfektně rozcuchaný účes a hypnoticky přitom sledoval závěs kabinky.

*

Bella si mezitím vyzkoušela úplně všechno. Teď už konečně měla jen poslední kousek. Jenže dřív, než na sebe cokoliv navlékla, pro jistotu ještě kontrolovala ceny a vůbec jí nepomáhalo, že ta nejlevnější věc stála polovinu ceny těch překrásných, ale i nechutně drahých šatů. Bohužel k její smůle se dokonce našlo pár svršků dražších, jak ty zpropadené šatky. Při každém odhrnutí závěsu si prvně povzdechla, dlouze se nadechla a nahodila výraz: To na sebe už nikdy neobleču! Fuj!

Snažila se tak Alici oblafnout, ale moc Belle nepomáhalo, že jí hodnotí i Kate a v první řadě i Edward. Jeho uznalý výraz, který nahodil pokaždé, když se odhalila v něčem novém, jí dělal opravdu špatně. Jestli se snaží, abych si připadala jako chudá příbuzná, tak se jim to ale zatraceně daří!

Nejraději by se rozbrečela, ale protentokrát si to zakázala, bude stačit, když tenhle dnešní horor přežije ve zdraví. Tím ale myslela to fyzické, psychika dneska dostala pěkně za zadek. Bezradně si promasírovala oči a konečně si uvědomila, jaká je mezi ní a Edwardem nekonečná propast. Dokonce si poprvé za ty dva dny připustila, že jejich vztah není předurčen dlouhému trvání, a i proto bude lepší, když Kate nic nepoví. Přeci jen rozhněvat si jedinou kamarádku opravdu nemohla, a i když dřív po přátelích netoužila, o Kate přijít nechtěla.

Byla si skoro jistá, že to všechno bude jen Edwardův rozmar, a nebude trvat ani moc dlouho, než si to on uvědomí a opustí ji kvůli nějaké jiné. Zapřemýšlela, jestli nebude lepší si od něj držet odstup, a to možná co nejdřív, protože pak to bude jistě bolet daleko míň. Ne! Věděla, že to bude úplně stejné, ale nechtěla si už déle prodlužovat tohle nekonečné trápení.

Jenomže když tentokrát odhalila závěs, Edward se tvářil tak šíleně nešťastně, doslova jako by mu někdo vrazil nůž do zad, a dal jí tím neúmyslný kopanec přímo do srdce. A Alice? Ta vypadala naprosto zmateně. Co se děje? Neměla nejmenší tušení Bella…

Kate jí pochválila i tenhle kousek a ona tak mohla ukončit tuhle trapnou promenádu nechutně drahého šatstva a konečně si zpátky obléknout svoje laciné hadry. Tohle ponížení ze strany Alice jí nikdy nezapomene a ani Edwardovi. Jediná Kate tušila, jak nesnáší tyhle drahé obchody a nikdy ji do žádného netáhla. Bella věděla, že kdyby opravdu chtěla, mohla by si dovolit i tohle oblečení. Její babička v Londýně vlastnila jednu velkou a hlavně perfektně prosperující firmu, jenže s jejím otcem si nikdy moc nerozuměli. Když jí zemřela máma, tak babička chtěla Bellu do svého opatrovnictví a udělala proto skoro všechno, jenže to nakonec k ničemu nebylo. Když jí pak táta odvezl do Ameriky a následně si našel práci na Aljašce, neviděla babičku hodně dlouho, vlastně několik dlouhých let. Jenže pak se to všechno zlomilo, a jí se podařilo otce přemluvit, aby mohla strávit prázdniny v Londýně. A od té doby tam trávila skoro každé následující a i letos to měla v plánu. Jenže najednou nevěděla, jestli ano nebo ne.

Nejrozumnější by asi opravdu bylo, kdyby se rozhodla to s Edwardem ukončit, a to co nejdřív. Přece jen byl oproti ní tak překrásný a dokonalý. A ona jen obyčejná a nanicovatá holka. Krk se jí bolestivě stáhnul už jen z představy, že by ze sebe měla vypustit jakékoliv slovíčko, kterým by od sebe Edwarda napořád odehnala. A už ho nikdy nemohla spatřit. Bože, tak moc to bolelo právě tam, kde měla srdce. Jenže to bohužel bylo nezbytně nutné, a tak jen bolestivě polkla.

Už celá oblečená odtáhla závěs, popadla tu haldu hadrů a podala je Alici.

„Můžeš to prosím tě vrátit zpátky na svoje místo,“ poprosila ji a pak se obrátila na Kate, „odskočím si! Sejdeme se u rychlého občerstvení?“ zeptala se všech, ale koukala se přitom jenom na svoji kamarádku. Kate jí to odkývala, ale měla v plánu jít s ní. Chtěla s ní prohodit pár slov. No, vlastně byla hodně zvědavá, jak to mezi Bellou a Edwardem dopadlo na tom obědě.

„Počkej, potřebuju taky,“ rozběhla se za ní Kate. A Alici a Edwarda nechala napospas jejich osudu v obchodě.

„Co se děje? Zdáš se mi nějaká naštvaná, ale i nešťastná,“ konstatovala správně Kate. Bylo to už hodně dlouho, co se její kamarádka tvářila takhle špatně.

„Ale to nic. Znáš mě, jak nenávidím tyhle proklatě drahé obchody, protože já zrovna nevyhrála v loterii,“ povzdechla si smutně.

„Jo, je mi to líto, že jsem Alici nestihla zastavit. Jenže to tornádo se prostě zastavit nedá…“ zhodnotila pravdivě svojí sestřenku. „Navíc mám takové neblahé tušení, že ti něco z toho množství stejně koupí. Zdála se opravdu odhodlaná,“ pochechtávala se Kate.

„Bože, jen to ne!“ přejela si nešťastně rukou po obličeji.

„Neboj, i kdyby se tak rozhodla, nešáhne nijak hluboko do kapsy. Vlastně ani já bych nešáhla, ale po té poslední scéně, kterou jsi mi udělala, když jsem ti chtěla koupit ty nádherné letní šaty…“ nechala větu nedokončenou, protože právě vcházely na toaletu a Kate se zrovinka ponořila do vzpomínek. Tenkrát Bella opravdu vyváděla, dokonce i prodavačky kroutily nevěřícně hlavou. Možná, že ony by takovou kamarádkou nepohrdly a braly všemi deseti všechno, co by jim ochotně nabídla, ale Bella byla úplně jiná, a i kvůli tomu ji Kate tak zbožňovala. Žádná vychytralá potvora, ale jen obyčejná, hodná a milá dívka. Zrovna taková, jaká bývala její milovaná mladší sestřička. A taky proto nechtěla, aby ji Edward zničil. Pořád nedokázala uvěřit, že mu dovolila, aby je dnes zavezl právě on. Dokonce se přistihla, že toho skutečně hluboce lituje a pořád nedokázala pochopit, proč mu Alice tak věrně pomáhá. No vlastně se možná nebylo čemu divit, přece jen to byla jeho sestra a navíc, kdo by nechtěl mít blízko Bellu místo Tanyi?

Kate věděla, jak Alice její sestru nesnáší za to, že okatě flirtuje právě s jejím manželem, ačkoliv Jasper Tanyie nikdy nevěnoval ani špetku pozornosti, ale dokázala zcela pochopit sestřenčinu nenávist. I ona by nenáviděla…

„Víš, co nás čeká teď?“ ptala se Kate Bell, která si právě myla ruce.

„Ne, ale jsem si jistá, že to bude peklo…“ zhodnotila situaci.

„Hele, a jak vlastně dopadl ten oběd? A proč máš vlasy načesané napravo? Takhle jsem tě ještě neviděla…“

Bella se utřela do papírových ubrousků a malinko odtáhla vlasy, kterými zakrývala to zranění ze včerejška. A doufala, že její kamarádka nebude moc vyšilovat. Doma se ho sice pokoušela zamaskovat, ale popravdě se jí to až tolik nepovedlo, tak se rozhodla pomoct si novým účesem.

„Bože! A to je co? To ti udělal Edward?“ vztekala se nepříčetně Kate.

„Ne! A uklidni se konečně. Nevím, co máš proti tvému bratranci, teda až na to, že je holkař, ale on mi neublížil! Opravdu!“ naštvala se protentokrát Bella. Zdálo se jí, že tohle už opravdu Kate malinko přehání. Proč by ji sakra měl ubližovat zrovna Edward? „Tohle mi včera večer udělal můj povedený tatínek, a i když nechtěl, povedlo se mu to opravdu bravurně! Že? Naštěstí to jde celkem dobře schovat, ale pro jistotu jsem si načesala vlasy na pravou stranu,“ odpovídala už celkem klidně Bella. „Neměla jsem ho štvát. On na mě s Laurou čekal v kuchyni a ptal se mě, kde jsem byla a já mu nechtěla říct, že jsem odešla s Edwardem, tak jsem řekla, že jsem byla s tebou…“

„…a tvoje povedená nevlastní matka řekla, že semnou nejsi, že?“ dokončila za Bellu Kate.

„Jo, přesně tak a chtěla jsem se za to okamžitě omluvit, když mě tak blbě nachytali, jenomže pak mě přepadl vztek, tak jsem na ně oba vyjela, že už jsem snad dospělá, a že jestli jsem byla s klukem, je to snad jen moje věc. No, a dál to už znáš,“ ukončila Bella.

„Takže je to moje vina? Že jsem ti volala…“ bědovala Kate

„Ne, není to ničí vina. Stalo se a basta.“

„A jak dopadl ten oběd?“ ptala se zvědavě.

V Belle malinko hrklo, možná by teď bylo nejlepší říct Kate veškerou pravdu, ale jaksi v sobě nenacházela dostatek odvahy a hlavně ani přesvědčení, že dělá správně. A tak se rozhodla nějaké detaily zatlouct. Alespoň prozatím, dokud si všechno neujasní.

„Edward mě pozval do restaurace, objednala jsem si lasagne a kolu. Chvilku jsme si povídali, a samozřejmě že jsem nezapomněla objednat i zákusek. No a pak mě odvezl domů,“ Bella si připadala jak vyvrhel, takhle bezostyšně zkrátit všechno, co se mezi ní a Edwardem odehrálo ten den, jenže podle ní to tak prozatím bylo správně. Vzhledem k tomu, že tenhle hloupý vztah stejně nebude držet pohromadě dlouho. Bezradně si povzdechla, když si vzpomněla, jak jí sliboval, že se za ní přestěhuje a teď si najednou připadala jak ta největší a nejhloupější husa, že mu kdy uvěřila. Jistě tohle říkal každé, které se snažil dostat pod kalhotky… A že mu to u ní nedělalo nejmenší potíže, protože ona se nechala ochotně ještě ten den, kdy se poznali. Bože, jsi patetická a hloupá! Nadávala si bezradně.

„Aha, a to je jako všechno? Nepokoušel se o něco víc?“ Kate nedokázala uvěřit vlastním uším, že by se Edward opravdu dokázal chovat galantně? Blbost! To nebylo možné a ani představitelné.

„Ne, nepokoušel! Naprostý kavalír,“ ukončila Bella jejich krátký rozhovor a vylezla z toalety, před kterou už je čekala jak Alice, tak Edward. Ten se ovšem tvářil ještě hůř, než posledně.

*

҉

V momentě, kdy s Alicí osaměl v obchodě a Bella s Kate už byly taky dostatečně daleko, vyděšeně se podíval na svou milovanou sestru.

„Alice! Co to zatraceně mělo znamenat? Proč mě v tvojí vizi Bella opustila?“ zanořil si v zoufalství Edward ruce do vlasů.

„Nevím, nechápu to…“ v hlase se jí ozývala ta samá beznaděj jako jejímu bratrovi. Nechápala, proč se Bella tak najednou rozhodla to všechno ukončit. Nějaký důvod ale jistě musela mít… Jenomže ten Alici jaksi prozatím unikal.

Edwardovi v hlavě rezonovala jedna jediná věta, kterou mu Alicina vize dovolila odhalit. „Stejně by to mezi námi nefungovalo!“ Tohle mu říkala jediná osoba, kterou kdy miloval, a která se ho tak z nenadání rozhodla opustit. Ale proč? To se nesmí stát! Musí tomu nějak zabránit, i když neměl nejmenší tušení jak…

Jenže pomalu se mu začínalo rozsvěcovat v hlavě, kvůli čemu by se Bella mohla tak najednou rozhodnout. Špatné rozhodnutí, miláčku, pomyslel si. Však on jí nedovolí, aby ho kvůli téhle malichernosti jen tak jednoduše opustila. Kdyby k tomu měla nějaké jiné důvody, něco opravdu vážného… Třeba jako to, že on je upír! Fajn! Nechal by ji odejít, kdyby si to opravdu přála. I když pro něj by to byl zřejmě konec jeho existence. Ale tohle? Ani omylem! Takhle to rozhodně nenechá! I kdyby měl hrát trochu nečestně, rozhodně to Belle neusnadní.

„Hele Alice, kup pár kousků pro Bell. Tady máš kartu, ale nekupuj všechno, jen dvě tři věci, jo? Protože asi tuším, co a jak…“ rezignovaně oznámil svojí povedené sestřičce, kvůli které se mu život zase o hodně zamotal, ale tentokrát ne správně! Chtěl by Alici nenávidět, jenže nemohl, nebyla to její vina. Nemyslela to zle…

Nejraději by si nafackoval za to, že nedokázal odhadnout Bellino rozpoložení, když si zkoušela všechno to oblečení. Sice se tvářila nešťastně, ale on si myslel, že to bylo proto, že nesnáší nákupy stejně silně jako on. Jenže pravda byla zřejmě úplně jinde. Odevzdaně si povzdechl. Proč jen opravdový vztah musí být tak těžký? I když by to už nevyměnil ani za nic. Raději se bude soužit, proklínat, bude nešťastný, hlavně když s ním jeho milovaná zůstane… navždy. Jak to ale vyřešit?

Neměl čas se tím ještě nějak dlouho zabývat, protože vedle něj se vynořila Alice s pár taškami. Jedna byla samozřejmě určena jeho Belle. Popadl všechny jako pravý gentleman a v doprovodu jeho sestřičky opustili ten nehorázně značkový obchod.

Pokoušel se zachytit myšlenky Kate a po chvilce se mu to opravdu povedlo. Byly ještě pořád na toaletách, a tak si to namířil přímo tam a cestou poslouchal rozhovor mezi Bellou a Kate, ale stihl zachytit už jen konec, kdy Bella odpovídala: „Edward mě pozval do restaurace, objednala jsem si lasagne a kolu. Chvilku jsme si povídali, a samozřejmě že jsem nezapomněla objednat i zákusek. No a pak mě odvezl domů.“ Strachující Kate se samozřejmě nezapomněla zeptat: „Aha, a to je jako všechno? Nepokoušel se o něco víc?“ Edwarda tohle nepřekvapilo, teď jen čekal, co jí na to odpoví Bella. Nejradši by byl, kdyby konečně řekla veškerou pravdu, ale pokud se rozhodla jejich krátký vztah ukončit, nečekal, že by jaksi vylezla s kůží na trh… A opravdu ne. „Ne, nepokoušel! Naprostý kavalír…“

Takže jsou pořád na stejném místě, a nic se nezměnilo. A třebaže ho malinko potěšilo Bellino přirovnání, přesto se od Alice nic nového nedozvěděl, takže to jeho roztomilé trápení asi nehodlalo jen tak změnit názor. Však on už se postará o to, aby tomu bylo obráceně.

A když obě dívky vycházely z toalety, nahodil tvář raněného štěněte…

*

Belle se udělalo opravdu špatně, jestli se na ni Edward bude koukat tímhle stylem, nedokáže se s ním tak jednoduše rozejít. Jenže netušila, co on může mít za problém, a proč ji tak smutně a nešťastně pozoruje? Špacírovala si to po boku Kate do obchodu se spodním prádlem, do kterého by normálně klidně zavítala. Vlastně v něm byla už tolikrát, a vždycky se tam našlo absolutně všechno a hlavně ve všech cenových kategoriích. Nálada se jí v momentě vyhoupla o pár stupňů vzhůru a rozhodla se prozatím s Edwardem zůstat. Nebo alespoň nic neříkat.

Děvčata se v momentě rozprchla po tom obrovském obchodě narvaným až po střechu jen a jen intimním ošacením. Koukala se na záda Kate, která už v jednom kratičkém momentě mizela v kabince s nejméně pěti komplety. Usmála se nad počínáním svojí kamarádky a sama poodešla k jednomu ze stojánku, který byl nacpaný samou krajkovou titěrností. A než stačila odejít k dalšímu, přičemž absolutně nezavadila ani o jeden jediný kousek na prvním stojanu, vynořila se za ní bledá ruka, která svírala dva překrásné tmavomodré komplety. Jeden zhotovený v krajce a druhý naprosto nádherně hedvábný. Belle se rozzářily oči, ale taky v okamžiku zrudla, když si všimla, kdo jí je podává.

Edward a tvářil se naprosto kouzelně. Pokud si všechno pamatoval dobře, mělo by tohle prádélko sednout naprosto perfektně. Už se nemohl dočkat, až v tom Bellu uvidí.

Jeho překrásný přidrzlý úsměv a šťastně rozsvícené oči u Bell vyvolávaly obvyklou srdeční reakci. Jestli si myslela, že by ho kdy dokázala opustit, veškeré její naděje zhasly ve chvíli, kdy jí je rozfoukal jeho nádherně přidrzlý úsměv a nejen ten. Málem by se utopila v té záplavě medové barvy jeho překrásných očí, ale naštěstí ji vyrušil právě on z toho jejího rozjímaní a neustálého fixování jeho obličeje.

„Myslím, že tohle ti bude slušet,“ usmíval se pořád stejně, a přitom ji naváděl do jedné vzdálené kabinky, co nejdál od Kate. Bože, nedokázal v sobě zastavit představivost, která mu v mysli kouzlila s obrazy Bell a toho spodního nic, které pro ni vybral. A dole se bohužel přihlásil o slovo i někdo jiný, který doposud jen odpočíval. Dvakrát se dlouze a hluboce nadechl, pomyslel na Tanyiu a hned mu byly kalhoty zase pěkně volné. Wow! To opravdu funguje naprosto dokonale! I když se cítil malinko provinile, že si dovolil v přítomnosti Bell myslet na tu potvoru Tanyiu, ale mohl si to obhájit alespoň tak, že jeho představy se neubíraly nijak intimně. A vůbec, je to tak lepší, než aby chodil po obchodě se spodním prádlem s napnutými kalhotami.

Bella za sebou zavřela dvířka kabinky a okouzleně pozorovala ty dva nádherné komplety, které pro ni vybral Edward. Dokonce se tentokrát ani nepozastavila nad jejich cenou. Bylo jí to naprosto jedno. I kdyby měli stát majlant, koupí si je. Jestli se mu tohle líbí, ona si to velice ochotně obleče. Usmívala se jak naprostá bláznivka celou dobu, co na sebe navlékala kalhotky a následně i podprsenku. Všechno padlo naprosto dokonale, což jí přímo neuvěřitelně potěšilo a navíc se jí úsměv ještě rozšířil, když někdo otevřel dveře kabinky.

Edward obcházel po obchodě a pozorně si prohlížel další kousky, které by mohly jeho vyvolené slušet, když zaslechl výkřik. A tenhle hlas by si nedokázal nikdy splést s žádným jiným. Byla to Bella. Jeho Bella. Neváhal ani vteřinu…

Snad Vás ten konec malinko napjal a budete se tak víc těšit na další kapitolku!

Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek L'immortale 9. kapitola: