Povídka vypráví o mladé Belle, která ještě nenašla místo ve svém životě a je ochotná udělat vše pro to, aby ho našla. Co přesně to znamená?
12.06.2014 (21:00) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 2617×
Nenávidím svůj život! Můj vzhled, moje povaha - všechno bych to na místě vyměnila. K čemu mi je milá tvář, u které si každý řekne, že je to hodná holka? K čemu být optimistka, která nedokáže říct ne a ráda každého vyslechne, pomůže, když má problém, když sama vím, že nedostanu pomoc a při prosbě o vyslechnutí se mé problémy rozšíří po celém městě rychlostí blesku? Proč mě má každý za tu hodnou, když sama vím, že já taková nejsem? Štve mě to!
„Vyrážíme, Bells!” ozve se ze schodiště hlas mého otce.
Je to částečně jeho vina. Nejenže se s matkou nedokázali udržet a vytvořili mě, ale taky mi vytvořil andělskou pověst dřív, než jsem stihla přijet. První den, co jsem tu byla, nikdy nezapomenu. Hned co táta zajel za hranice malého městečka svým služebním autem (ano, nestačilo, že jsem jela do maloměsta, ještě pro mě přijel policejním autem), každý se zastavoval a zvědavě nakukoval do okénka, aby zahlédl slečnu dokonalou. V restauraci, kam mě vzal na oběd, protože oba dva neradi vaříme, jsem si připadala jako celebrita. Jakmile jsem prošla dveřmi, vše utichlo. Napadla mě spousta vtipů, dostala jsem spoustu nápadů, co udělat, abych přerušila to ticho, ale po boku svého táty nic udělat nešlo.
„Bello!”
Kdybych nešla, naštval by se? Projevil by nějaké emoce? Zachoval by se jako rodič? Pochybuju, ale co...
Vyhrabala jsem se z postele, popadla telefon, sluchátka, tašku přes rameno a vyrazila jsem. Už druhý týden trčím v zapadákově jménem Forks. Každý den je tu úplně stejný... Většinu času je táta v práci, takže ho vidím až večer, kdy zapne sportovní kanál, otevře plechovku piva a zeptá se mě, jak jsem se měla.
Krásně, tati... Celý den zavřená v pokoji s hudbou v uších, kolikrát se tak nudím, že jdu do lesa, a to bývá tak často, že už jsem si zapamatovala cestu na útes, a že ten je pěkně daleko!
No, takhle úplně to neříkám, ale kolikrát už to mám na jazyku. Jenže jsem asi fakt moc hodná a nedokážu mu to říct. Znám ho. Jeho výraz by připomínal raněné štěně a vymýšlel by ještě horší plány „Jak zabavit Bellu”, jako je ten dneska.
„Dneska určitě něco chytíme,” vyrušil mě z přemýšlení. „Uvidíš, že si rybaření opět zamiluješ... Pamatuju si, jak jsi chytila svého prvního kapra – to byla sranda!”
„To teda byla...”
„Co?”
„Nic jsem neříkala.” Úsměv od ucha k uchu a dělat jako že nic. Táta byl vždycky empatik, a tak moc dobře chápal, že my, holky, máme opravdu velkou potřebu sedět několik hodin u vody a koukat se na prut, který vůbec nic nedělal.
Je pravda, že rybaření mi zas tolik nevadí. Horší bylo, když mě v pondělí vzal do nejbližšího většího města na výstavu motorů a všeho okolo toho. Když jsem si myslela, že nemůže být nic horšího než chodit dvě hodiny po budově, koukat na typy motorů, historii a podobný užitečný věci, posadili nás do místnosti, kde nám pustili hodinový film o motorech a následovala přednáška s otázkami. Nevěřila bych, na co se chlap může zeptat!
Po dlouhých hodinách jsme z rybaření jeli domů. Rychlostí blesku jsem zaplula do svého pokoje, hrábla po počítači a doufala, že aspoň někdo bude na netu. Někdo, kdo bude ochoten rozptýlit mé myšlenky svými historkami o naprosto dokonalých prázdninách někde na slunci, v Evropě. Slunce! Jak já si na něj stěžovala a teď bych za něj dala cokoli...
Je to idiot a šlo mu jenom o sex! Copak tam není někdo normální?!
Kim vždycky dokázala zlepšit náladu – nejraději řešila jen sebe.
Myslíš toho tvého prince ze seznamky?
Ano! Pozvala jsem ho domů a během deseti minut strkal jazyk do mojí pusy a snažil se dostat i do kalhotek... Dostat ho pryč? To bylo fakt něco... Teď mi pořád píše a nevím, jak se ho zbavit. Každopádně bys to taky měla zkusit. Nikdy nevíš, Bello, a ty jsi už dlouho sama... Zkus to, prosííím!
To se dalo čekat. Skoro rok jsem sama a fakt mě to netěší, ale jsem vybíravá. Chtít někoho, kdo mě bude vzhledově přitahovat a zároveň to bude mít v hlavě srovnaný? Někoho, kdo nebude chtít sex hned na prvním rande? Vždyť to není zas tak moc...
Fajn!
Rozklikla jsem odkaz na seznamku, kterou mi doporučila, a pracně si vytvořila účet. Stačila fotka, věk, pohlaví a bylo to. Poloha se načetla sama a hned mi začal pípat telefon. Jedna zpráva za druhou! Během minuty mi napsalo pomalu deset kluků, každý se zajímal o moje sexuální dovednosti. Paráda.
Samotnou mě překvapilo, jak dlouho jsem u toho vydržela. Tři hodiny pracného odpovídání na vlezlé zprávy. Občas se našel někdo, kdo nebyl takový vlezdoprdelka, ale ti ani zdaleka nezapadali do kategorie „sexuální přitažlivosti”. Chtěla jsem už pro dnešek ukončit chatovací maraton. Zmáčknout tlačítko zpět a už se tam nikdy nepřihlásit, jenže se tam ukázala fotka nějakého kluka – takže takhle na mě přišli! Já jsem se jim ukázala!
Prstem jsem projížděla profily kluků z okolí. Moc starý, mladý, ošklivý... Perfektní! Na obrazovce se mi zobrazila fotka naprosto dokonalého kluka. První, co se mi v hlavě zrodilo, bylo jméno Christian Grey. Vždyť on vypadá úplně stejně jako Christian v mé hlavě. Sebrala jsem veškerou svou odvahu a napsala mu.
Ahoj
Jsem blbá, blbá, blbá! Je to sice jenom seznamka, neznáme se a asi se nikdy neuvidíme, ale proč si dělat naděje? Trápit se? A ještě naprosto neoriginální začátek – ahoj... Neproklínala jsem se dlouho, téměř hned mi přišla odpověď.
Ahoj
No, já se picnu! Nejenže odpověděl, ale napsal úplně to stejný co já. Není to blázen? Jak mám asi pokračovat? Vždyť tohle mi nikdy nešlo!
Nechci se tě nějak dotknout, ale máš zvláštní jméno, Edwarde.
Ale je hezký!
Drazí čtenáři,
po dvou letech vás opět zdravím s novou povídkou a doufám, že se vám bude aspoň trošku líbit. Dva roky jsem se k psaní ani nepřiblížila, tak doufám, že se do něho brzy dostanu. Zároveň bych vás chtěla upozornit, že toto je jen začátek, proto je tak zrychlený.
Další díl bude podle toho, jak se vám to bude líbit. Děkuju.
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska nebo sex? - 1. kapitola:
Já to nechápu!
Jéé... Toto téma je zajímavé... Budu se těšit na další díl
No já se taky picnu! Fakt dobrý vyjadřování má, chudinka Beluška musí si hrát na hodnou cerunku i když jí tatínek tak nudí, tě pic. Myslím, že Edwarda do toho taky někdo donutil, že by prohraná sázka například??? Ti dva jsou originální jako každej jinej, a tak začal trapný rozhovor, ale nadruhou stranu až se s Edwardkem potká naše Beluška ve školičce tak bude šťastná jako bleška.
supeeer
Prosím napíš pokračovanie
Je to skvele napísané. Len pokračuj...
Máš to moc pěkně rozepsané :D zajma me jak to dopadne tak supajda psat :DDD
Zatiaľ to je fajn Som zvedavá na pokračovanie
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:
- povadu –> povahu
- počáteční uvozovky vždy dole
- dlouhé/krátké pomlčky
- nedokážali –> nedokázali
- sposta –> spousta
- učích –> uších
- čárky
- si/jsi
- dělení slov
- chybějící slova ve větách
- číslovky v textu slovem
- prosííííííím –> prosííím
- očklivý –> ošklivý
Děkuji. Myfate
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!