Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či nadpřirozená? 26.Kapitola 2.varianta

30.09.2009 (15:00) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1488×

Můj dech byl přerývaný, zmateně jsem se dívala a hledala příčinu svého strachu. Edward stál ve dveřích pokoje, na tváři zmatený výraz

„Co tu dělám?“ ptala jsem se roztřeseně

„Něco se ti zdálo a utekla jsi“ vysvětlil mi a pořád stál ve dveřích. Po jeho slovech jsem si vzpomněla na svůj sen.

„Edwarde“ zašeptala jsem potichu, objala jsem ho.

„Bello, co se stalo?“ ptal se, jeho hlas byl prosycen zmateností, strachem a úlevou

„Zdálo se mi o Lucasovy, byl upír a chtěl mě přeměnit“ odpověděla jsem šeptem

„Neboj se nic ti neudělá, nedovolíme to.“ Smažil se mně uklidnit hladil mě po zádech a tiskl si mě k sobě. Vděčně jsem se nechala odnést do postele, bála jsem se usnout. Nechtěla jsem aby se mi opět vrátil ten sen. Líbala jsem Edwarda polibek to byl zoufalý a plný strachu.

„Měla by jsi spát“ řekl když jsem se potřebovala nadechnout.

„Nechci, bojím se“ řekla jsem po pravdě. Usmál se na mě svým úsměvem

„Dobře, myslím, že vím jak tě unavit“ řekl a políbil mě na ušní lalůček. Pomalu mi jezdil jazykem po těle. Pokaždé když se mě dotkl vrněla jsem blahem

„Ano to víš“ zašeptala jsem potichu a vrhla se na jeho rty.

Ráno jsem se probudila v jeho náručí spokojeně jsem se zavrněla

„Dobré ráno lásko“ pozdravil mně, vtiskl mi polibek do vlasů

„Dobré“ odpověděla jsem políbila ho na rty.

„Ne, že bych byl proti ale Alice se to líbit nebude“ řekl mezi polibky. Povzdechla jsem si a šla do koupelny. Udělala jsem ze sebe člověka, v pokoji na mě čekala Alice

„Tak vem jsi kombinézu a jdeme“ řekla vesele

„Alice…“ začala jsem

„Ne Bello, jdeme“ řekla nekompromisně. Vzdala jsem to, nemám šanci.

Na kopci jsem jsi přivázala prkno, Edward mě sledoval jaký výraz měl to nevím, byl celý zakrytý

„Jsi roztomilá“ řekl pobaveně jen jsem se ušklíbla. Začal mi vysvětlovat jak se jezdí, dívala jsem se na něj jako pitomec, ničemu jsem nerozuměla.

„Pochopila jsi to?“

„Ne“ řekla jsem po pravdě zasmál se

„To nevadí“ řekl a lehce do mě strčil, rozjela jsem se a snažila držet rovnováhu.

„Edwarde“ zakřičela jsem když se moje rychlost nebezpečně zvyšovala. Edward mě předjel a chytl mě do náruče

„Šlo ti to, nepanikař. Nedovolím aby se ti něco stalo“ řekl a opět mě pustil

„Připravená?“ ptal se mě, zhluboka jsem se nadechla a přikývla jsem. Opět do mě strčil. Sjela jsem celou sjezdovku. Sama, bez jediného pádu. Byla jsem radostí bez sebe.

„Jsi šikovná“ pochválil mě

„Mám dobrého učitele“ řekla jsem. Celý den jsme jezdily, byla jsem unešená, moc se mi to zalíbilo. Večer jsem vděčně usedla k večeři. Měla jsem šílený hlad. U večeře jsem se všichni bavili, hlavně díky Emmettovy který sršel jedním vtipem za druhým. Lehla jsem si do postele unavená.

„Snad nechceš spát?“ ptal se ě Edward. Nestačila jsem odpovědět a už mě líbal.

Dny plynuli ve stejném rytmu, od rána do večera na svahu, večeře v příjemném duchu a noci milováním s Edwardem. Nastal den odjezdu, sbalily jsme si a já s nostalgií opouštěla tento pokoj. Byla jsem smutná, že se vracíme domů

„Určitě se sem vrátíme“ řekl Edward se širokým úsměvem

„V to doufám“ odpověděla jsem mu. Odhlásili jsme se, nasedli do aut a vyrazili. Dneska jsem ho nechala řídit, nevěřila jsem zda bych byla schopná dojet bez úrazu. Jeho přítomnost mě rozptylovala. A teď když jsme pár to bylo ještě horší. Celou cestu jsem se na něj dívala nedokázala jsem pochopit, jak někdo tak krásný může milovat mě. Vzpomínala jsem na naše první milovaní, zachvěla jsem se. Moje tělo chtělo být ukojeno, pohladila jsem ho na ruku a políbila na tvář. Jeho ledová pokožka mě přitahovala. Stačil jediný dotyk a já ho chtěla

„Edwarde“ zašeptala jsem

„Ano Bello?“ podívala se na mě, překvapeně zamrkal

„Myslím, že jsme moc pomalý“ usmál se a přidal plyn. Podívala jsem se na tachometr ukazoval 260km/h. zasmála jsem se a doufala, že již brzy budeme doma. Tělem mi proudila touha a já nevěděla jak dlouho to ještě vydržím. Projeli jsme Forks, Zastavil u našeho domu. Vystoupil, otevřel mi dveře. Šli jsme dovnitř ruku v ruce. Dům byl tichý zvedla jsem obočí a táhla to do pokoje. Na jeho vkus jsem šla pomalu, vzal mě do náruče a vyběhl svou rychlostí. Celou cestu mě líbal, byl nedočkavý jako já. Ztrhal ze mě oblečení a milovali jsme se.

Unaveně jsem mu ležela v náručí

„Jaké štěstí, že tu nikdo není“ řekla jsem

„Tvá máma je na vyšetření, George je v práci. Čekají tě až večer“ pronesl

„A asi nevíš kdy mají dorazit?“ ptala jsem se

„Podle Alice máme ještě dost času“ řekl a opět mě náruživě líbal. Vyčerpaná ale nad míru spokojená jsem usnula. Probudila mě až máma které vtrhla do pokoje

„Bello“ křikla a já zmateně zamrkala. Ležela jsem v posteli, sama a nahá.
“mami“ řekla jsem posadila se na postel a zůstávala na ní. Máma se podívala po pokoji

„Obleč se a pak přijď“ řekla s úsměvem a odešla. Rychle jsem na sebe hodila kalhoty a triko. Nikde žádná stopa po tom co se tu odpoledne dělo.

„Ahoj“ pozdravila jsem jí a objala jí.

„Bello, koukám, že jsi v pořádku“ usmála se na mě. Poté jsme jí vypravovala co se dělo

„Takže ty a Edward?“ zvedla obočí

„Jo nakonec jsme se daly do hromady“ přikývla jsem ústa se mi roztáhly do velikého úsměvu

„A co Lucas“ ptala se opatrně

„Nevím a je mi to jedno“ zalhala jsem jí. Nechtěla jsem na něj vzpomínat.

„To je dovře“ usmála se na mě, ukázala mi dětský pokoj pro miminko, byl opravdu krásný, kovová postýlka, přebalovací pult. Spousta poliček, pokoj byl vymalován ve žluté barvě, cítila jsem tu teplo.

„Je úžasný“ pochválila jsem jí. George přišel až k večeři.

„Vítám tě doma“ řekl a objal mě, tohle jsem neznala. Nikdy jsem neměla tátu v pravém slova smyslu. Rozpačitě jsem mu objetí opětovala. Při večeři jsme si povídaly. Ještě jsme si s mámou udělaly kafe a já po dlouhé době byla se svou rodinou. Bylo to strašně příjemné. Okolo půlnoci jsem si šla lehnout. Edward ležel v mé posteli

„Ahoj, už jsem myslel, že nepůjdeš spát“ přivítal mě

„Ahoj, jak dlouho jsi tu?“ ptala jsem se a šla si k němu lehnout

„Chvilku, Alice mě upozornila“ řekl s úsměvem. Pohladila jsem po tváři

„Miluji tě“ řekla jsem mu. Oči se mu rozsvítili jeho tvář se rozzářila, zeď vypadal ještě úchvatněji, zalapala jsem po dechu.

„Miluji tě“ řekl radostným tonem a líbal mě. Nedokázala jsem se od něj odtrhnout.

„Jsi pro mě tím nejdůležitějším na světě, žiji jen pro tebe“ šeptal mezi polibky. Byla jsem na vrcholu blaha. Miloval mě a já jeho, bylo mi všechno jedno. Věřila jsem, že spolu všechno zvládneme. Usínala v jeho náručí, broukal mi melodii kterou pro mě sepsal.

Dny plynuli v příjemný atmosféře, s Edwardem jsme trávili čas spolu. Nedokázaly jsme být bez sebe. Jen když jeli na lov tak jsem mohla být s Paulou, měla jsem pocit jako kdybych jí zanedbávala.

„Bello, to nic. Já jsem také pořád s Michaelem“ uklidňovala mně když jsme byli po dlouhé době spolu, sami.

„Tak to se mi ulevilo.“ Řekla jsem jí se smíchem.

„Alice plánuje nákupy“ řekla a já jen protočila oči.

„Sakra“ ujelo mi. Trochu se zamračila pak se rozesmála.

„Jistě, tvoje záliba v nákupy se pořád nezměnila co?“ řekl se smíchem, pokývala jsem hlavou. Povídaly jsme si až do večera, kluci se mají vrátit až zítra tak jsme si naplánovaly společný večer. Budeme koukat na filmy. Prostě něco jako pyžamová párty jen my dvě. Paula to měla domluvené s rodiči. Celou noc jsme se dívaly na filmy a drbaly. Usnuli jsme asi ve tři hodiny.

Ráno jsem se probudila, Paula vedle mě ještě spala. Potichu jsem se vyplížila z pokoje a šla do sprchy. Vrátila jsem se do pokoje, Paula právě vstávala

„Ahoj“ pozdravili jsme se navzájem. Odešla do koupelny, šla jsem nám udělat snídani a kafe. Ráno proběhlo v klidu, poté se ozval zvonek od dveří. Šla jsem otevřít, Michael s Edwardem se na mě široce usmívaly. Já jsem měla oči jen pro Edwarda. Byl pryč jen dva dny a neskutečně mi chyběl. Políbil mě

„Jsem ráda, že jsi zpátky“ řekla jsem mu s úsměvem.

„Já též“ řekl. V ruku ruce jsme vešli do kuchyně kde se právě odehrávalo přivítání. Musela jsem se usmát. Nechaly jsme je osamotě a šli do obýváku. Sedla jsem si na Edwarda a jen jsem si vychutnávala jeho přítomnost, jeho vůni.

„Alice chce na nákupy“ řekl

„Já vím“ povzdychla jsem si.

Alice na nás zatroubila to pro mě znamenalo protrpět spoustu hodin převlíkáním. Edward mě vzal za ruku

„Nebude to tak strašné“ zašeptal, Paula s Michaelem vyšli z jídelny. Nastoupili jsme do Edwardova Volva a vyrazily Do Seattlu. Nákupy bylo přímo šílené nechápala jsem jak to mlže někoho bavit. V kabinkách jsme strávila tři hodiny. Chápete to? Já teda ne. Alice se na mě usmála

„Já vím“ řekla a já s radostí poskočila. Matlala jsem do knihkupectví abych jsi spravila náladu. Nemohla jsem se rozhodnout tak jsem si koupila rovnou všechny co jsem chtěla. Táhla jsem tašku narvanou knihami

„Nechceš pomoc?“ ozvalo se za mnou, překvapeně jsem se otočila. Stála tam Angela.

„Ang“ vykřikla jsem radostně.

„Co tu děláš?“ ptala jsem se jí

„Nakupuji. Jsem ráda ,že tě vidím. Stýskalo se mi“ řekla a objala mě

„Angelo, mrzí mě…“ utnula mě

„Bello, to je dobrý, nemáš se za co omlouvat, je pravda, že mi chybí rodina ale mám novou“ usmála se. Vzala mi tašku a šla semnou za ostatníma. Paula vyvýskla radostí a šla jí obejmout. Bylo mi najednou strašně dobře. Edward se zamračil a podíval se za mě. Otočila jsem se a viděla další upíry který šli k nám.

„Edwarde“ vypískla krásna upírka a vrhla se mu okolo krku. Pocítila jsem zlost a bylo mi na omdlení. Sledovala jsem tu krásku a nahrnuli se mi slzy do očí.

„Bello“ řekl Edward když jí ze sebe setřásl, podívala jsem se na něj. Vzal mě za ruku,

„Tanyo, rád bych ti představil svojí přítelkyni, Bello, toto je Tanya má známá“ řekl Edward a já se usmála, podala jsem jí ruku. Sjela mě nepříjemným pohledem. Zachvěla jsem se když se mi podívala do očí s nenávistí

„Tanyo“ zavrčel Edward výhružně. Nic neřekla a odešla. Podívala jsem se zmateně po Edwardovy, jen zakroutil hlavou

Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či nadpřirozená? 26.Kapitola 2.varianta: