Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či napdřirozená? 21Kapitola

19.09.2009 (19:00) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1942×

Ráno jsem vstala a čekala jsem kdo mě dnes odveze do školy, už jen dva dny a zbavím se tý pitomý sádry. Těšila jsem se až si konečně sednu za volant svého auta. Tolik mi chybělo. Nasnídala jsem se, oblékla a čekala na zvonek. Ten se rozezvučel s absurdním napětí jsem šla otevřít. Na mém prahu stál Lucas s úsměvem na tváři

„Ahoj krásko“ pozdravil mně a políbil mě na rty. Polibek byl něžný a přesto vášniví. Odtrhala jsem se a usmála se

„Jedeme“ řekla jsem a šla do auta.

„Jakou jsi měla noc?“ ptal se Lucas když jsme jeli do školy

„Dobrou“ odpověděla jsem

„A co ty?“ ptala jsem se zvědavě

„Byl jsem s Derekem, tak jsi to dokážeš představit“ pokrčil rameny a já se rozesmála

„Jistě, dokážu. Překvapuješ, myslela bych, že budeš vyspávat“ řekla jsem upřímně

„A nechat jsi ujít chvilky s tebou?“ protočil oči jako kdybych se zbláznila. Zastavil na parkovišti a políbil mně na rozloučenou.

„Odpoledne nejspíš nepřijedu, jsem unavený“ řekl s úsměvem a zívl u toho

„Nevadí, však já se domů dostanu“ usmála jsem se na něj a vystoupila.

Paula ne mě čekala v očích zlobu ale i pochopení. Zarazila jsem se a čekala až začne sama.

„Proč jsi mi to neřekla?“ spustila jakmile jsem byla na doslech

„Ehm co máš na mysli?“ ptala jsem se

„No, že ty a Edward a Lucas“ hudrovala s pobavením

„Nevím co chceš slyšet. Prostě to nějak vyplynulo.“ Odpověděla jsem

„No jasně a jak to teda máš?“ ptala se mně dál.

„Jsem zmatená, nevím.“ Odpověděla jsem a šla jsi sednout. Celou dobu mě sledovala a nakonec prohlásila

„Máš to těžký, nechtěla bych být na tvém místě“ tím naše debata skončila. Edward na mě čekal na oběd a dnes jsem seděla pouze sním. Celou dobu mlčel jen mně pozoroval a usmíval se na mě. Přišlo mi to absurdní.

„Tak co je?“ ptala jsem se po čtvrt hodině ticha a jeho upřeného pohledu

„Nic chyběla jsi mi“ odpověděl prostě.

„To jsi včera nebyl u mě?“ žertovala jsem

„Ne byl jsem na lovu, tak to musím dohnat“ odpověděl a sledoval mou reakci. Já to vzala normálně až teď jsem si všimla, že jeho oči mají světlejší barvu. Společně jsme šli na hodinu sedla jsem jsi, Edward propletl naše ruce. Jeho studený dotek mě uklidňoval a bylo mi to víc než příjemné. Nedokázala jsem se soustředit na výklad učitele, ale na to jsem si již zvykla.

„Chceš odvézt domů?“ ptal se mě po hodině

„Ale ty máš ještě španělštinu, ne?“ ptala jsem se zmateně. Jen pokrčil rameny

„To se dá zařídit.“ Usmál se a šel do kanceláře, počkala jsem venku. Za pár minut byl zpět

„Nasedat“ řekl a vedl m ke svému autu. Nasedla jsem a nechala se odvézt domů. Celou cestu se na mě usmíval, v očích mu tančili jiskřičky a já nevěděla co mám od něj čekat. Nemyslím tím, že bych se ho bála to bych nedokázala ale jeho rozpustilost a veselá nálada mě překvapovala. Byla jsem s Edwardem ráda ale většinou byl takový rezervovaný a spíš smutný. Nakonec jsem to nevydržela a zeptala jsem se ho

„Dnes jsi nějaký veselý“ pravila jsem

„Jsem, Esmé tě chce poznat“ provil a sledoval mojí reakci. U Edwarda jsem ještě nebyla a byla jsem zvědavá jak vlastně bydlí, i na Esmé

„Tak fajn jedeme k vám“ prohlásila jsem s úsměvem. jeho úsměv se rozšířil. Jely jsme ven z Forks. Sledovala jsem cestu, najednou jsme odbočili na lesní cestu kterou bych nejspíš přehlídla. Po cestě jsme nejely dlouho, za pár minut jsme zastavili u nádherného domu. S otevřenou pusou jsem jsi prohlížela tu krásu

„Aby ti do pusy nevlítla moucha“ utahoval si ze mě Edward, poslušně jsem zavřela ústa. Otevřely se dveře a stála tam hnědovlasá upírka se širokým úsměvem.

„Dobrý den, paní Cullenová“ pozdravila jsem jí vychovaně, trochu se zamračila

„Ahoj, Bello prosím jen Esmé. Nepřijdu jsi pak tak stará“ prosila a já vyprskla smíchy, nebyla jsem sama. Vešla jsem do jejich domu, byla jsem překvapena tou vzdušností a elegancí která tu byla. Nejenom to, cítila jsem se tu příjemné, jako kdyby z tohoto domu přetékalo štěstí a rodinná pohoda. Obdivovala jsem jak je vše sladěné, upoutalo mně piano co stálo na malém podiu. Okamžitě jsem si vzpomněla, že mi Edward slíbil, že mi zahraje co složil. Otočila jsem se na něj

„Já vím, sliby se mají plnit“ usmál se na mně a zasedl za klavír. Esmé se usmála

„Je to dlouho, co Edward skládal, ale od té doby co tě zná nedělá pomalu nic jiného“ pošeptala mi Esmé. Edward se zamračil ale nijak to nekomentoval. Pokojem se rozzvučila líbezná hudba. Byla to ta kterou mi broukal. V krku jsem měla knedlík, do očí se mi hrnuly slzy dojetí. Zamrkala jsem abych je zaplašila. Usmála jsem se na Edwarda a dál poslouchala skladbu. Seděla jsem jako přikovaná, srdce se radovalo a moje mysl byla omámená líbeznou melodií. Píseň se blížila ke svému konci, poslední tony dozněli a moje slzy přetekly. Edward byl okamžitě u mě

„Bells, co se děje?“ ptal se zmateně

„Jsem jen dojatá“ řekla jsem mu upřímně a schovala hlavu do dlaní. Objal mě a hladil po zádech

„Jsem rád, že se ti líbila“ pošeptal mi do ucha, zatajil se mi dech. Zvedla jsem hlavu a dívala se do jeho nádherných očí. Nechala jsem se unášet, neměla jsem sílu se odtrhnout.

„Bells“ zašeptal toužebně a přitiskl svoje rty na ty mé. Srdce se mi rozbušilo, jako křídla kolibříka. Polibek se stával vášnivějším, přitahovala jsem se k němu blíž, Jednu ruku jsem měla v jeho vlasech a druhou obtočenou okolo krku. Edward mě držel v náručí, jeho ruce mi pomalu putovaly po těle, jeho něžné doteky mě dostávaly do extáze, chtěla jsem ho. Potřebovala jsem ho. Docházel mi dech potřebovala jsem se nadechnout jeho rty se přesunuli na můj krk, dýchání se mi zrychlilo. Poté mě lehounce kousl na ušní lalůček a já myslela, že vybuchnu vášní, prudce jsem ho políbila. Vše šlo stranou, bylo mi jedno, zda mě v tuto chvíli zabije či zmrzačí. Jediné po čem jsem toužila bylo aby tento polibek nikdy neskončil.

„Ehm- Ehm“ ozvalo se najednou za mnou. Polekaně jsem sebou trhla a viděla Paulu. Její výraz mě překvapil, stála u Michaela s překvapením a pobavením. Nikde žádná zlost či uražení

„Nechci vyrušovat, byl na vás hezký pohled ale měli by jsme balit“ řekla Alice s jiskřičkami v očích. Rozesmála jsem se Edward také.

„Já mám sbaleno“ ušklíbla jsem se na Alice, pochybovala jsem, že to neví.

„Ty možná ale on ne“ řekla a ukázala na Edwarda. Ten překvapeně zamrkal

„Ty mě necháš abych jsi zabalil?“ řekl překvapeně

„Jo já mám na práci něco jiného“ řekla Alice a vzala mě za ruku, já, Paula, Rose a Alice jsme šli do jejího pokoje.

„Takže co to bylo?“ ptala se Rose s úsměvem

„Pusa?“ řekla jsem nevinně

„Pusa? Jestli tohle byla pusa…“ řekla dramaticky Paula a vyprskla smíchy.

Edward mě odvezl až večer, celé odpoledne jsem strávila s holkami, nakonec jsme rozebíraly kluky, což mi bylo trochu nepříjemné neboť jsem věděla, že Edward slyší vše a nejenom to. Bylo to příjemně strávené odpoledne.

„Přijdeš?“ ptala jsem se ho když zastavil před naším domem

„Ano rád“ odpověděl, rozloučil se semnou pusou. Doma jsem se pozdravila s mámou a šla do vany. Zapálila jsem si svíčky a nechala vodu aby mě uvolnila. Přišla mi sms

„Bello, dnes nemohu, zítra tě odvezu do školy, miluji tě Lucas“ Zaplavil mě pocit výčitek, zase jsem jsi na něj ani nevzpomněla. Odepsala jsem mu, že to nevadí. Snažila jsem se vrátit do té uvolněné pohody kterou jsem měla než mi přišla sms od Lukyho.Vzdala jsem to a vylezla ven. Oblékla jsem se do pyžama dala jsem mámě pusu a šla do pokoje. Edward tam už byl lehla jsem jsi nechala jsem aby mě objal a usnula v jeho náručí

Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či napdřirozená? 21Kapitola: