Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či napdřirozená? 21Kapitola 2 varianta

Stephenie Meyer apple


Láska ta pozemská či napdřirozená? 21Kapitola 2 variantaTak a tady je ta sadictější, jsem zvědavá co naní řekne te takže mi to okometnujte at vím na čem jsem Příjemné čtení

Druhá verze

Cítila jsem jak Lucas do mě násilím vniknul, do očí se mi nahnaly slzy bolesti a ponížení, neměla jsem sílu ho od sebe odtrhnout. Nechala jsem aby udělal co chce. Byla jsem jako sochu absolutně nehybná. Udělal se a podíval se na mě, v očích bolest. Zvedl se zapnul kalhoty a vypadl z mého pokoje. Ještě dlouhou chvíli jsem jen tak ležela slzy mi tiše kanuly z očí. Sebrala jsem veškerou vůli a šla do koupelny, byla jsem pošpiněná, zneuctěné. Pustila jsem sprchu stoupla jsi do ní a nechala vodu aby ze mě smyla tu špínu. Moje tiché slzy se změnili ve vzlyky. Rukou jsem praštila do dlaždiček, najednou jsem cítila ohromný vztek. Mlátila jsem do kachliček, klouby jsem měla rozmlácené ale bylo mi to jedno. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Po nekonečně dlouhé době jsem se uklidnila. Oblékla jsem jsi pyžamo a šla zpátky do pokoje. Tak jsem rozsvítila podívala jsem se na balkon, jedna tabule byla rozbitá, vztekle jsem zasyčela. Sesbírala jsem střepy hodila je do koše. Sedla jsem jsi na postel a dívala se ven. Lehla jsem si, oči mi opět zvlhly. Nechala jsem ať jsi dělají co chtějí. Plakala jsem ponížením, nakonec jsem usnula. Cítila jsem jak něco studeného mě objalo, instinktivně jsem se odtáhla, nedokázala jsem se probudit.

Ráno jsem se probudila a přemýšlela co budu dělat dál.

„Bello“ zašeptal Edward se zlomeným hlasem. Posadila jsem se a dívala se na jeho zmučenou tvář.

„Co tu děláš?“ ptala jsem se

„Alice viděla co se ti stalo, byli jsme na lovu. Nebyl jsem dostatečně rychlí.“ Zašeptal v jeho hlasu byla bolest a zuřivost. Jeho oči zčernaly, zhluboka se nadechl

„Je mi to líto“ řekl když se ovládnul.

„Aha“ řekla jsem jen. Vstala jsem šla se převléknout . Vzala jsem jsi batoh a šla dolů na snídani. Na jídlo jsem neměla pomyšlení, uvařila jsem si kafe. Edward mně následoval, George tu nebyl a máma spala.

„Bello, chceš jsi o tom promluvit?“ ptal se opatrně

„Není o čem mluvit“ řekla jsem tvrdě. Nechtěla jsem s ním mluvit ne o tom co se mi stalo. Díval se na mě, nic neříkal trpěl viděla jsem jak ho frustruje, že neví co si myslím. Lehce jsem se usmála. Edward překvapeně zvedl obočí, jen jsem zakroutila hlavou.

„Odvezeš mě?“ ptala jsem se

„Jistě“ řekl se slabým úsměvem.

Do školy jsme jely mlčky, cítila jsem jak mě pozoruje, asi mu to přišlo nelogické ale mě to bylo jedno. Potřebovala jsem normálně fungovat. Nemohla jsem si dovolit abych byla sama. Vstoupila jsem a šla za Paulou. Ta stála vedle Michaela a obezřetně si mě měřila. Nahodila jsem usměv

„Ahoj“ pozdravila jsem je.

„ahoj, jak je?“ ptala se mě se srdce rozbušilo

„Jde to“ odpověděla jsem jí po pravdě, podívala jsem se na Edwarda tan neznatelně zakroutil hlavou a já jsi oddychla.

Šla jsem na hodinu, soustředila jsem se na výklad. Vše ostatní jsem vytěsnila z mysli. Dařilo se mi to celkem úspěšně. Dopoledne uběhlo rychle, Paula mě nechala být. Šla jsem na oběd Rose na mě čekala u vchodu do jídelny.

„Chceš jsi promluvit?“ ptala se mně, chtěla jsem zakroutil hlavou ale dívala se na mě s pochopením a já měla pocit jako kdyby zažila to co já.

„Můžeme to zkusit“ řekla jsem pomalu, usmála se na mě. Nakonec jsme šli na parkoviště, pochybovala jsem, že by Cullenovy neslyšely co budu říkat Rose ale doufala jsem, že mají takt, a nebudou se pokoušet poslouchat.

Sedli jsme si na lavičku

„Bello, nebudu tě litovat, jen ti řeknu svůj příběh, jak jsem se vlastně stala tím čím jsme dnes.“ Pokývala jsem hlavou a poslouchala její vypravování.

„Psal se rok 1933, měla jsem skoro vše co jsem jsi mohla přát, byla jsem krásná, moji rodiče byli za střední třídy, nebyli jsme bohatý ale ani chudý. Rodiče chtěli využít mojí krásu abys polepšili. Já jsem byla v té době povrchní a nic krom drahého oblečení a vzhledu mně nezajímalo. Seznámili mně se Roycem Kingem mladším. Můj otec pracoval ve firmě kterou vlastnil jeho otec. Royce se mi začal dvořit, každý den mi posílal květiny. Jeho vliv a majetek rodiče nevýslovně těšil. Mně se líbil byl to hezký muž. Zasnoubily jsme se. Byla jsem šťastná, chodila jsem do společnosti a byla obletovaná. Měla jsem velmi dobrou kamarádku, jmenovala se Vera. Nikdy jsem nikomu nic nezáviděla až na ní. Měla milujícího manžela a nádherného chlapečka. Když jsem se od ní vracela domů, bylo již pozdě, před našim domem stála parta chlapů, viděla jsem Roycovo auto. Stály tam ve značném podnapilém stavu. Royce se předváděl, vystřídaly se všichni. Carlisle mně poté našel a udělal ze mě upíra.“ Dovyprávěla svůj příběh. Seděla jsem strnule a snažila se dát dohromady.

„Vím jak se cítíš, co jsi prožila, pokud o tom budeš chtít mluvit jsem tu pro tebe.“ Usmála se na mě. Pokývala jsem hlavou, že rozumím. Nevěděla jsem zda dokážu promluvit.

Na hodinu biologie jsem dorazila s menším zpožděním, učitel tu ještě nebyl. Sedla jsem jsi na místo, Edward se na mě trochu usmál, cítila jsem jak mě provrtává pohledem. Pochopila jsem, že ví co jsme si s Rose povídaly. Nezlobila jsem se, tohle k němu patřilo. Nemluvil jen mně pozoroval.

„Bello, pojedeš k Nám?“ ptala se Paula na konci hodiny. Zachvěla jsem se jen ta představa mě děsila.

„Ne díky, chci být ještě s mámou než pojedeme na hory“ odpověděla jsem jí. Edward mi opět dělal díru do hlavy.

„Bello, odvezu tě“ řekl, souhlasila jsem

„Ty chceš jet na ty hory?“ ptal se nevěřícně

„Ano“ odpověděla jsem prostě.

„Jaký máš důvod? Bude tam Lucas“ řekl tvrdě, jeho ton byl plný nenávisti.

„Slíbila jsem to, a nechci zůstat sama“ řekla jsem mu pravdu. Zakroutil hlavou

„Nerozumím ti“ zašeptal

„Ani já sobě, ale takhle to potřebuji. Nedokážu být sama, nechci aby se mi vrátili vzpomínky na včerejší noc. Nemůžu si to dovolit.“ Odpověděla jsem se slzami v očích, zamrkala jsem Vzpomínky jsem zatlačila hluboko do sebe, za dveře, za zeď kterou jsem v sobě vybudovala.

Edward zastavil u domu

„Půjdeš dál?“ ptala jsem se

„Když chceš“ řekl a snažil se o lhostejný ton. Ale jeho oči ho prozradili, byl rád, že jsem ho pozvala. Usmála jsem se trochu veseleji. Odemkla jsem, koukla jsem do obýváku a kontrolovala zda je máma vzhůru. Nebyla, nikde nikdo. Šli jsme do mého pokoje, koukla jsem k balkonu a překvapeně jsem zamrkala. Sklo které Lucas rozbil tu nebylo, díra byla zaklená. Otočila jsem se na Edwarda

„Esmé“ řekl jen.

„Aha. To je milé“ řekla jsem jen. S Edwardem jsme byli celé odpoledne spolu, máma nakoukla a když zjistila, že je tu Edward nechala nás samotě. Večer jsem se s ním s obavou loučila

„Za chvíli jsem zpátky“ řekl když viděl můj výraz. Děkovně jsem se usmála, šla jsem na večeři. Máma se mě ptala jak je. Odpověděla jsem, že v pohodě. Nechtěla jsem jí rozrušit, do porodu nezbývalo mnoho. Šla jsem do vany a po té do pokoje. Ve dveřích jsem zůstala stát jako přimražená.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či napdřirozená? 21Kapitola 2 varianta:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!