Dnešní poslední příděl ... Snad se vám to líbilo a zanecháte komentáře ... Jinak vám všem děkuji za všechny komentáře, moc mě těší a davají mi sílu dál psát.
12.10.2009 (17:00) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2178×
Carlisle a ostatní byli v apartmá. Jakmile jsme vstoupili sedli si na pohovku. Porada mohla začít.
„Carlisle, jsme ve velkém nebezpečí. Bella jsi vzpomněla a my jsme na černé listině za zabití Jane“ řekl Jasper, to jsme všichni věděli ale jak z toho ven? To byla otázka na kterou jsem neznala odpověď. Dívala jsem se na svou rodinu všichni měli velmi vážné výrazy. Každý byl ve svém světě a snažil se přijít na to jak ostatní ochránit. Také jsem přemýšlela. Napadlo mně jedno řešení ale to se mu nebude líbit.
„Něco mně napadlo, vrátím se do Voltery“ řekla jsem pomalu, Edward se vedle mě napřímil a napjal, cítila jsem jak zuří
„Edwarde, musím se vrátit.“ Řekla jsem vážně, otočil se na mně a díval se
„To nepřipadá v úvahu“ řekl tvrdě
„Musím, jinak mně budou hledat a nakonec nás všechny zničí“ teď jsem už začala křičet
„Nedokážu tě tam pustit samotnou“ řekl naštvaně, pousmála jsem se na něj. Tohle bude problém, musím ho přesvědčit, že to takhle je nejbezpečnější.
„Edwarde, má pravdu ty to víš“ zašeptala Alice a hleděla na něj.
„Musí to jít i jinak“ řekl ztrápeně.
„A jak? Aro bude zuřit jakmile se dozví o jejich smrti a nedá pokoj dokud se nepomstí. Víš moc dobře, že je nedokážeme porazit“ řekl pomalu Carlisle
„Já vím“ řekl Edward a schoval i hlavu do dlaní. Pohladila jsem ho, bolelo mne ho takhle vidět.
„Musím se vrátit, pokusím se Ara nějak obměkčit. Musí vás nechat na pokoji.“ Řekla jsem mu potichu. Podíval se na mně a usmál se
„Pojedu s tebou“ řekl nekompromisně
„Ale…“ začala jsem
„Pojedeme všichni, nesmíme se dál schovávat“ řek Carlisle
„To nemyslíš vážně, vždyť vás zabije“ řekla jsem s hrůzou .
„Carlisle má pravdu, musíme nést následky“ souhlasila Esmé a všichni přikývli. Byla jsem v šoku, nechtěla jsem věřit vlastním uším. Tohle je naprosto šílené. Nechtěla jsem aby se někomu z nich něco stalo
„Ale to přece…“ začala jsem na novo. Ale opět jsem byla umlčena
„Nech toho, pojedeme všichni a tam se uvidí“ řekla Alice. Podívala jsem se na ní její oči byli ztrápené. Určitě viděla naší smrt. Nechápala jsem je
„Ráno vyrazíme“ řekl Carlisle a odešel s Esmé, dívala jsem se jak všichni odcházejí.
„Edwarde“ zkusila jsem to naposledy
„Ne Bello, má pravdu.“ Řekl smutně a objal mně
„Nelituji, že jsme zabili Jane. Teď musíme nést následky.“ Řekl mi a políbil mě, polibek byl plný zoufalý. Plně jsem se ponořila do polibku a dávala do něj všechnu lásku a strach co jsem cítila. Nedokázala jsem si představit svůj život bez něj, jestli ho zabíjí tak i já dál nebudu na tomto světě. Bez něj bych nemohla dál žít.
Vzal mě do náruče a šel semnou do pokoje, tam mě položil na postel. Odtrhl své rty od mých a podíval se mi do očí. Jeho pohled byl plný lásky
„Miluji tě, nelituji ničeho co se stalo. Díky tobě jsem byl šťastný, poznal jsem lásku. Dala jsi mi toho tolik. Ani jsi neuvědomuješ jak jsem šťastný,. Když nás zabijí umřu s vědomím, že jsem měl tu nejlepší holku pod sluncem, měl jsem tebe.“ vyznal se a já měla v krku knedlík. Dívala jsem se na něj a byla jsem naprosto ohromená, jeho slova mě dojaly, kdybych mohla tak pláču štěstím. Chtěla jsem mu povědět jak on mi změnil život ale nedovol mi to, přitiskl své rty k mým a líbal mně. Nechávala jsem se unášet polibky a touhou co se ve mně probouzela. Chtěla jsem ho tak jako on mě, vědomí, že je to možná naposledy mě bolelo, o to víc jsem si chtěla tuhle noc užít, být s ním. Se svým Andělem.
„Miluji tě“ zašeptala jsem v polibku, rukama jsem mu jezdila po hrudi. Tričko co měl na sobě jsem z něj servala, chtěla jsem cítit jeho pokožku. Hladila jsem ho po hrudi a vychutnávala si ten pocit blízkosti. Edward se přetočil na záda a já jsem se mu vymanila. Líbala jsem každou částečku jeho těla, jazykem jsou zkoumala každý jeho záhyb. Laskala jsem ho a každou další vteřinou jsem byla víc a víc vzrušená. Edward zavzdychal, jeho vzdechy mě dráždili ještě víc. Nevydržela jsem to a servala z něj všechno oblečení. Dívala jsem se na jeho tělo a lapala po dechu. Edward nezůstal po zadu, já se také ocitla nahá, a jeho oči si mě měřili. Políbil mě a vnikl do mě. Vycházela jsem mu vstříc, každý příraz byl prudký, moje tělo se napjalo, ze rtů mi unikaly výkřiky, to Edwarda ještě víc povzbudilo, Orgasmus přišel nečekaně, byl bouřlivý a krásný. Na chvíli jsem ztuhla a ocitla se v jiném světě. Podívala jsem se mu do očí, ty svítili láskou a uspokojením. Nic jsme neříkaly jen leželi v objetí a dívaly se jeden druhému do očí. Byl to krásný okamžik, čas jako kdyby se zastavil, vše přestalo existovat. Byli jsme jen my dva. Nechtěla jsem aby to někdy skončilo, jeho krása mě nepřestávala udivovat, jeho dokonalé oči plné lásky mě omámily. Najednou se zprudka odklonil a pohladil mě po tváři
„Miluji tě“ zašeptala jsem mu
„Já miluji tebe“ zašeptal mi do ucha a lehce otřel své rty. Zachvěla jsem se, jeho ruce mě hladili po obličeji, poté po krku a postupovaly níž a ž k ňadrům, jeho rty mě líbaly na krk. Pod každým dotykem, polibkem jsem se zachvěla. Obkresloval jazykem moji bradavku, jeho rty mě líbaly na každou částečku mého těla. Moje neukojitelná touha se opět drala na povrch. Když se jeho prsty dotkly mého klitorisu prohnula jsem se v pánvi. Jazyk mi objížděl po výrůstku, zatínala jsem prsty do matrace, jeho ústa ve mně vzbuzovaly neuvěřitelnou rozkoš.
„Edwarde“ vykřikla jsem když mě pohltil další orgasmus. Ale nepřestával. Spíše zrychli, kroutila jsem se a vycházela mu vyříct, byla jsem naprosto v jeho moci. Ani jsem nezaregistrovala kdy do mě vnikl. Teď to bylo jemnější, přetočila jsem se na něj . vycházel mi vstříc. Seděla jsem na něm a naše pohyby byli sehrané. Jeho ruce mě laskaly na prsou. Po dalším orgasmu jsem si lehla vedle něj, nebyla jsem unavené fyzicky ale příjemně malátná.
„Bylo to nádherné“ řekla jsem spokojeně usmál se na mě
„To máš pravdu“ řekl a přitáhl si mě blíž k sobě. Objímal mě, má hlava spočívala na jeho rameni. Užívaly jsme si jeden druhého.
Ráno přišlo až moc brzy, naposledy jsme se pomilovaly, vysprchovaly jsme se spolu. Oblékly jsme se a šli na recepci. Celá rodina se sešla a vyrazili jsme na letiště. Nikdo nemluvil, každý byl ve svém světě. Cítila jsem strach. Letadlo nám letělo za dvě hodiny, jakmile jsem si sedla do sedačky a můj strach byl čím dál větší, Edward mě objímal . Letadlo vzlétlo a ve mně se vše sevřelo, a mně naprosto pohltil strach. Nedokázala jsem se uklidnil, dívala jsem se po ostatních, jejich tváře prozrazovaly to samé co jsem cítila já. Jasper vypadal nejhůř, omluvně jsem se na něj usmál. Jen zakroutil hlavou a dál se věnoval Alice. Cesta netrvala dlouho, přistáli jsme ve Florencii. Jestli jsme si myslela, že můj strach je na maximální míře tak jsem se mýlila. Tady to bylo ještě horší, sevřený žaludek, hrdlo, ruce se mi třásly
„Bello, prosím“ zašeptal Edward, podívala jsem se na něj
„Miluji tě“ zašeptala jsem roztřeseně
„Já tebe“ řekl a políbil mě. Naskládaly jsme se do dvou aut a vyjeli do Voltery. Jela jsem s Emmettem a Rose. Emmett se nesmál, jeho oči pozorovaly jen Rose. Edward mě pozoroval celou cestu ač řídil. Bylo mi to jedno, teď jsem potřebovala vidět jeho oči. Ty prozrazovaly strach, bolest a lásku. Mlčely jsme celou cestu. Najednou jsme zpomalily a vjely do města. Zhluboka jsem se nadechla a odtrhla oči od Edwarda. Zastavily jsme na nádvoří.vystoupily jsme z auta Edward mě objal. Jako jeden jsme vykročili do hradu…
Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska to pozemská či nadpřirozená? 34.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!