Chvilka Belly a Dava a krátký pohled Edwarda, kterého navštíví Alice...
28.11.2011 (21:00) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 26× • zobrazeno 3893×
Minulou kapitolu pár lidí nepochopilo, tak to raději ještě shrnu.
Bella se dostává do psychiatrické léčebny. Její spolubydlící se jmenuje David (její současný přítel) a její psychiatr je Edward. Bella se nedávno dostala do situace, kde si na ní sestřička vylévala zlost a několikrát ji udeřila do obličeje. Usnula a probudila se v noci, ale David nikde nebyl. Vydala se ho hledat, našla ho na ošetřovně, kde narazila i na svou nejlepší kamarádku Vivien. David se ocitl na ošetřovně, protože Edward neudržel svou žárlivost na uzdě a trošku si s ním pohrál...
Kráčela jsem chodbou na ošetřovnu a pořád se nemohla zbavit myšlenek na Vivi. Co nás tak odcizilo? Možná to za to může psychiatrie… Nebo mě tak změnil Dave? Možné to je. Než jsem ho poznala, tak jsem se už nikdy nechtěla zamilovat. No a teď? Teď už nikdy nechci být bez něj.
„Ahoj, Dave,“ pozdravila jsem ho zvesela. Sedla jsem si k němu na kraj postele a sklonila se k němu. Vlepila jsem mu malou pusu na tvář, ale jakmile jsem se zvedala zpátky do sedu, jeho ruce se mi obtočily kolem pasu a přitáhly mě zpět na něj.
„Žádný takový,“ zasmál se a přivlastnil si mé rty.
Ležela jsem vedle něj a nechala se hladit po vlasech a užívala si klidnou chvilku. Chvilku, kdy po mě nikdo nic nechce, nikdo na mě nekřičí a nikdo mě k něčemu nepřemlouvá. Líbilo se mi to.
„Nad čím přemýšlíš?“ zašeptal mi do ucha.
„Nad tím klidem… Ani nevíš, jak jsem ráda, že po mně nic nechceš.“ zasmála jsem se.
„Mmm… A co když budu chtít?“
„Tak ty bys něco chtěl?“ zeptala jsem se naoko naštvaně a podívala se mu do očí.
„No tak to je jasný… Momentálně chci jednu obrovskou pusu?“ usmál se od ucha k uchu.
„Jaj… Tak to asi nepůjde. Ty si šetřím na vzácné chvíle,“ pokrčila jsem rameny.
„Vzácný chvíle? Se mnou je každá chvíle vzácná, ne?“ Koukala jsem na jeho překvapený a zároveň zmatený obličej. Byl opravdu roztomilý.
„No to nevím?“ smála jsem se mu.
„Ty potvoro!“ vykřikl a začal mě lechtat.
***
Nechápu to. Jak mohl? Moc dobře ví, co je ta holka zač a co dělá s Bellou, a přesto ji dovolí, aby sem nastoupila? Ani z jeho myšlenek nešlo nic vyčíst. Napadla mě pomsta za prozrazení našeho tajemství. Možná je to jeho pokus, jak se jí zbavit. Ano! To je možná ono. Jestliže Vivien svede Bellu opět na dráhu anorektičky, už jí možná nebude pomoci a je veliká šance, že jí selžou orgány a umře. Nenávidím ho!
Co bych bez ní dělal? Nedovedu si představit, že bych ji neviděl každý den. Že bych se jí nemohl dotknout, slyšet její hlas… Bylo by to nesnesitelné. Opět bych se musel zařadit do starých kolejí. Jako robot odvádět svou práci, občas překousnout pitomé poznámky mého bratra a výčitky mé matky, že jsem ještě pořád sám.
„Edwarde?“ nakoukla do dveří Alice.
„Alice? Co tu děláš?“ vyděšeně jsem přeběhl ke dveřím, vtáhl ji dovnitř a zabouchl dveře. „Neviděl tě někdo? Jsi vůbec normální?! Je to strašně riskantní!“ ječel jsem na ni.
„Neboj, Edwarde. Byla jsem opatrná.“
„Být opatrná nestačí. Je to sotva padesát let, co jsi z této léčebny zmizela. Mohla by tě nějaká starší sestřička poznat… Jak bys jí to vysvětlila, hm?“
„Dobrá… Omlouvám se, stačí?“ odsekla naštvaně a sedla si na sedačku. „Jak to vypadá s Bellou?“
„Nijak…“ odpověděl jsem zamyšleně.
„Nijak? Jak to myslíš?“ nechápala.
„Tak, jak to říkám. Ta momentálně chodí s tím feťákem a tvůj milovaný otec přijal její nejlepší kamarádku, která se ji pokouší zničit. Jinak se asi bojí upírů, protože před námi pořád utíká a… To je asi vše. Něco podobného jsi chtěla slyšet?“
„Ne… Já totiž viděla něco jiného…“
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 32. kapitola:
Zase ty tvoje konce Hezke....
chci vidět co přesně alice viděla...
Páááááááááááááááááááni super rýchlo pokračko prosííííííííííííííííííííím
Úžasná kapitolka.
Dave je sice fajn kluk ale doufám, že Bella nakonec přece jen skončí s Edwardem. Ti dva k sobě tak nějak patří. Ale samozřejmě to je jenom na tobě. A ten konec... Já tě asi uškrtím.
P.S.: Omlouvám se za ty zoufale krátké komentáře, co poslední dobou zanechávám, ale jsem ráda, kdžy se k internetu dostanu na hodinu denně a to ještě většinu času trávím učením, popř. rozkouskovaným psaním. Ale o víkendu to snad vynahradím.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!