Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ledový polibek 3

Snad se bude líbit...

S vykulenýma očima jsem pravila:

,,Edwarde?'' Nevím proč, ale vážně se mi nechtělo věřit, že ho tady vidím - takhle. Zvesela komíhal nohama sem a tam, div se větev, na které seděl neulomila. Ve tváři rošťácký výraz, kterému dominoval široký uličnický úsměv.

Vtom se mi všechno poskládalo do sebe.

,,Edwarde!'' vyjekla jsem. ,,Ty jsi mě celou tu dobu pozoroval!'' Pokrčil rameny a přikývl. A já jsem si povzdechla a teatrálně se složila pod nejbližší strom. To už byl ale Edward u mě.

,,Byla jsi naprosto úžasná!'' zacvrlikal nadšeně, oči mu přitom jiskřily.

Najednou stál zase několik metrů ode mě, mírně nahrblý.

,,To, jak jsi ji provokovala...'' Začal, a přitom napodoboval můj lov. ,,Bylo naprosto sk vělé!'' Plynulými, ladnými pohyby okolo mě začal kroužit. A najednou... náhlý výpad a už mě líbal. V dalším momentě byl zase pryč.

Vypadal naprosto... sladce. Jinak se to snad ani říct nedá. A zdálo se, že ho můj lov naprosto uchvátil. Stále dokolečka opakoval moje pohyby, moje pohledy a vypadal u toho jako malé dítě, co dostalo novou hračku a ukazuje své matce, jaké má úžasné schopnosti. A nebo jako Emmett.

,,Kdo jsi a kam jsi schoval mého manžela?'' zasmála jsem se.

On stál najednou rovně jako pravítko, zvedlé obočí.

,,Co?''

,,Tohle není můj Edward.'' Hodila jsem rukou k tomu ztřeštěnému stvoření, které mě věrně napodobovalo.

Nervózně se poškrábal na hlavě.

,,A jak se ti líbí tenhle Edward?'' zeptal se nevinně, dolucíc přitom v zemi špičkou boty důlek. Pomalu jsem vstala a ještě pomalejším krokem zamířila k Edwardovi. Zlehka jsem mu položila ruku na rameno. U toho jsem ho obcházela.

,,Víš, tohle vůbec není můj manžel,'' zašeptala jsem mu u ucha. ,,Tohle je nějaký cizinec. Velice přitažlivý cizinec!'' sykla jsem svůdně. Cítila jsem, jak se Edward zachvěl.

O vteřinu později jsem byla spoutaná v jeho náruči.

,,To chceš říct, že mě podvádíš s nějakým bídákem?'' zavrčel, ale jeho oči hravě jiskřily.

,,Přesně to chci říct,'' přikývovala jsem. ,,Kdybys ho jen viděl... Chová se ke mně jako k princezně. Měl by ses od něj učit!''

,,Jako k princezně?'' zvedl obočí. Když jsem mu odpověděla lišáckým úsměvěm, lehce si mě prohnul v pase a naklonil se pro polibek. Ale nebylo to takové, jaké bych čekala...

Abych si dokonale užila Edwardovu přítomnost, přivřela jsem oči a očekávala, kdy se naše rty spojí. Jenže on se mě rozhodl dráždit.

Jednou rukou mi jemně přejížděl po stejně, až mi zajel pod lem šatů. U toho lehce otíral své rty o moje. Vytvářelo to ve mně neskutečné elektrické záchvěvy.

Rty se mi chvěly nedočkavostí. Stejně tak i ruce, které jsem Edwardovi ale rychle zapletla do vlasů. Tělem jsem se natlačila na to jeho.

,,Prosím!'' zašeptala jsem naléhavě.

,,Pořád je on lepší než já?'' zeptal se provokativně.

,,Ne...'' Znovu se mi otřel o ústa. Jeho sladký dech mi vál do tváře a já byla jako omámená. Všechno na něm jsem milovala. Jeho úžasné tělo, jeho dokonalou, bezpečnou náruč, rozcuchané vlasy, božskou tvář, rty, které chutnaly po třešních... Ale nejvíc jsem milovala ty jeho oči. Ty, které když se na mě podívaly, řekla jsem i to, co není pravda. Ty, po kterých mi měkly kosti v těle. Ty, které mě vábily a mámily.

,,Prosím!'' zaúpěla jsem naposledy. To už se ale naše rty spojily. Pod návalem vzrušení jsem Edwardovi zajela jazykem do úst. Ruce si přitahovaly jeho zátylek, toužila jsem mu být co nejblíž...

,,Bello...'' zasténal mi do úst Edward. Po těle mi přejel příjemný pocit mrazení.

Líbilo se mu to...

Chtěl mě...

,,Edwarde...'' Snažila jsem se k němu promluvit, ale pokaždé, když jsem své rty jen kousek odtáhla, přisál se na ně s ještě větší vervou.

,,Edwarde?'' zkusila jsem to znovu. ,,Edwarde, tady ne...'' zašeptala jsem plná vzrušení.

Jen co se tak stalo, moje nohy už pod sebou neměly pevnou zem. Edward si mě vyhoupl do náruče a běžel se mnou lesem k vile.

Cítit na sobě jeho elektrizující dotyk bylo samo o sobě obrovskou zkouškou pro moje sebeovládání. Pokaždé, když o mě jen zavadil pohledem, jsem měla chuť vyskočit a zulíbat každý centimetr jeho mramorové kůže.

Edward se nezabýval dveřmi a jednoduše je rozrazil.

,,Nejen, že tě zabije Alice za to oblečení, ale i Esmé za nábytek...'' uchichtla jsem se. Neušel mi Edwardův ďábelský výraz.

To už jsme ale mířili do ložnice, odkud jsme celý den nevytáhli ani paty...

***

,,Lásko?'' zašeptal Edward do tmy pokoje. Zjišťoval, jestli spím...

,,Ano?" Jak jsme leželi, zavrtěla jsem se Edwardovi v náruči a pohodlně popolehla hlavou na jeho rameni.

,,Taky ti připadá, že teď čas neskutečně letí?'' optal se mě, hlas zamyšlený. Zvedla jsem se na lokti, abych na něj dobře viděla.

,,Když jsem s tebou,'' začala jsem, ,,nevnímám čas. Jako by ani nebyl. Vlastně nic není. Jen ty.'' Usmála jsem se a pohlédla mu do očí. On mě doslova propaloval pohledem. Oddaným, něžným...

,,Ale když se jen na chvíli vzdálíš... je to, jako by s tebou odešlo i něco ze mě. Jsem prázdná. Víš,'' usmála jsem se, ,,nevím, jak to přesně popsat -''

,,Vím přesně, co myslíš,'' přerušil mě Edward. ,,Cítím úplně to stejné, co popisuješ. Ta prázdnota...'' zavrtěl hlavou bezmocně. Najednou se ale jeno obličej rozzářil a pravil:

,,Při našem setkání to ale vůbec nevypadalo na něco takového. Tedy aspoň né z tvé strany.''

Zašklebila jsem se.

,,Ty víš, proč jsem byla taková...''

Na začátku bylo všechno úplně jinak. Vzhledem ke své schopnosti mít jakou schopnost jsem od sebe všechny Cullenovy odháněla. Nechtěla jsem jim kvůli nějakému nově vyvíjejícímu se daru ublížit. Jedině svou mamku Esmé a dobrého přítele Eleazara jsem k sobě pouštěla. Pak se ale něco zvrtlo... Esmé s Carlieslem se do sebe zamilovali a později se i vzali. To už nebyl důvod držet se od Cullenů dál. Bylo to zbytečné...

S Edwardem jsme si tehdy prošli krušnými chvilkami...

Ale později jsme si k sobě našli cestu, zjistili jsme, že toho máme hodně společného. Z chvilkového přátelství se zrodila láska a po třech letech společného bytí jsme se vzali...

Ovšem už v první chvilce, už tehdy v jídelně forkské střední školy, když jsem Edwarda uviděla poprvé, nenapravitelně jsem se zamilovala. Ale svou lásku jsem musela na dlouhou dobu skrývat...

,,Vím, ale to nic nemění na tom, že to tak vypadalo,'' usmál se.

,,To je pravda,'' přitakala jsem.

,,Ale už tehdy ses mi líbila.'' Vypadlo z něj rádoby přemýšlivě. Zvedla jsem obočí.

,,Jen líbila?'' Znělo to nevěřícně. Jen pokrčil rameny.

,,Jo.''

,,Ty podvraťáku!'' vyjekla jsem, popdla polštář a mrskla mu ho o hlavu. On se rozesmál a překulil se nade mě, ruce mi zkřížil nad hlavou.

,,Tohle se svému manželovi nesmí dělat,'' pohrozil mi hravě.

,,Zase máš pravdu. Tohle se mu totiž musí dělat!'' Vysmekla jsem mu své ruce, převalila jsem ho ze sebe, v rychlosti okolo sebe obmotala deku, protože po dni a noci plné vášně jsem byla nahá a vyběhla z ložnice.

Slyšela jsem, jak se rychle zvedl, ale taky rychle zbrzdil. Asi si uvědomil, že je jen v rouše Adamově... Pak se ale zase rychle rozběhl za mnou. Zvědavě jsem se otočila, jak svou situaci vyřešil.

To jsem ale neměla dělat.

Vyprskla jsem smíchy...

Autor: CullenLily (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ledový polibek 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text: