07.06.2010 (20:00) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1671×
8. kapitola – Forks
Cullenovi byli pryč. Nechtěla jsem se k nim vrátit, ale stýskalo se mi po nich. Potřebovala jsem je vidět. Jednou. Naposledy. To by mi stačilo.
„Jane?“ oslovila jsem kamarádku.
„Ano, Marie?“ usmála se na mě.
„Nevyjedeme si na lov?“
„Klidně, jen to dojdu oznámit Arovi.“
„Jane, ale já jsem neměla na mysli malý lov. Vyjedeme si do Ameriky.“
„Klidně.“ Odcupitala do velkého sálu.
„Marie, Marie, Marie,“ ozval se hlas.
„Co potřebuješ, Alecu?“ zeptala jsem se ho.
„Tebe, Marie, tebe.“
„Cože?“ vyděsila jsem se.
„Marie, ty máš neuvěřitelné kouzlo a je nemožné mu odolat. Už se ani nedivím Edwardovi.“
„Alecu, co chceš dělat?“
„Marie,“ šeptl. Pak se ke mně naklonil a políbil mě. Chtěla jsem mu utéct. Musela jsem pryč, ale on mě nechtěl pustit. A tak jsem ho také políbila.
„Bello?“ To jméno zabolelo. Ten tón, kterým to řekl bolel. Edward.
„Edwarde?“
„Bello, Marie, nebo jak ti to mám říkat?“
„Jsem Marie z Volterry, ale to přeci víš. Co tu děláš?“
„Chtěl jsem se tě zeptat na stejnou věc.“
„Já jsem se ptala první.“
„Dobře, tedy. Jedu Arovi ukázat svou novou ženu.“
Nová žena? On má novou ženu? „Ach, tak. No jak vidíš, já jsem tady s Alecem.“
„A co tady děláš s Alecem? Není na tebe náhodou moc mladý?“
„Edwarde! Co se o mě staráš? Snad jsem tě jasně prosila, aby ses tu už neukazoval! Já za to nemůžu, nejsem jako ty! Ty to možná dokážeš obejít, ale já ne! Jak říkám, nejsem jako ty!“ křičela jsem ně něho.
„Marie, co se to tu děje?“ přiběhla za námi Jane.
„On, já, my, nevím. Byl tu Edward a Alec. Já, já. Promiň.“
„Kde máš jakého Edwarda?“ Koukala na mě jako na blázna.
„No, vždyť stál tady vedle mě. Já jsem na něho křičela. On má totiž novou ženu.“
„Marie? Co to s tebou je? Vždyť tady žádný Cullen není. Všichni jsou u nich doma v Severní Americe.“
„To je ono! Pojedeme na lov do Severní Ameriky!“
„Tak dobře,“ přikývla pomateně.
Vyjelysme večer, když už byla tma. Do Seattlu jsme přilétly druhého dne.
„Tak, Marie, kam se chceš vydat? Znáš tady nějaké dobré místo?“ zeptala se mě Jane, když jsme se vycházeli ven z příletové haly.
„Ráda bych se podívala do La Push. Pojedeme tam?“
„A co žije tam? Chodili jsi tam s Cullenovými?“
„Ne, v La Push se nesmí lovit. Začala by válka. Pojedeme tam za přítelem, vlkodlakem Jacobem. Ale je dost možné, že už tam nebydlí. Jemu bylo předurčeno chodit s Renesmé.“
„Cože? Jako od koho?“ vyjekla.
„To je taková vlkodlačí záležitost, otisk. Nebudu ti to popisovat, jednak protože nechci a také si nemyslí, že by to bylo správné. Je to záležitost okolo Cullenových a ti mě teď nezajímají.“
„Aha. A Marie, jak daleko je La Push od Forks?“
„Asi půl hodiny cesty autem, ale to jenom když jedeš osmdesátkou,“ zasmála jsem se. Vzpomněla jsem si na náklaďáček, který jsem dříve vlastnila. To jsem ještě byla člověk a měla jsem před svatbou. „A proč to chceš vědět?“
„Jen tak. Říkala jsem si, že bychom se mohli zastavit na návštěvě u Cullenových.“
„Ne. Tak to teda ne!“
„Ale ano. A ty tam pak zůstaneš, takže se do Volterry vrátím sama.“
„Jane!? Co... jak tě to napadlo?“ vykoktala jsem.
„Marie, to je ta nejlepší možná věc. Ty budeš u Cullenových, já ve Volteře a život půjde dál, jako by se nikdy nic nestalo.“
„Jane, tak tohle opravdu nepůjde. Protože já se ke Cullenovým nevrátím. Budu s tebou ve Volteře a život půjde dál jako bychom se do Ameriky nikdy nepodívaly.“
„To tedy ne. Ty budeš u Cullenových!“
„Ne, já nebudu u Cullenových!“
„Ale budeš,“ pošeptala si pro sebe nakonec. „Jenom o tom ještě nevíš.“
Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Lepší žít ve Volteře než ve Forks, 8. kapitola: