V nemocnici se Bella dozví novinu o upírech.
05.09.2010 (21:00) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2024×
8. kapitola
Sedla jsem si na postel a přikryla jsem se. Carlisleova vůně byla vsáknutá do mé přikrývky. Zhluboka jsem se nadechla. Jeho vůně byla pro mě jako droga. Vzpomněla jsem si na ty dokumenty od táty. Vzala jsem je a začala jsem nahlas číst.
„Experiment SALI. Stvořil jsem zemi, rostlinstvo, zvířectvo a hlavně člověka. Jenže člověk žil jen krátkou dobu a s bratrem jsme se dohodli, že stvoříme nový druh. Začal experiment SALI. Spojili jsme DNA Lilith a Samuela. Krev člověka a démona z pekla, pijícího krev. Z těchto dvou vznikl vampýr. Nemrtvý. Nesmrtelný. Monstrum, které chce jenom krev. Dali jsme mu jméno Gabriel. Zjistili jsme, že jediný způsob, jak ho zabít je ten, že ho roztrháme a spálíme, ale nezkoušeli jsme to. Můžou pít krev lidí i zvířat. Jsou nesmírně rychlí a silní. Mají lepší smysli než lidé. Nebije jim srdce. Pozřou lidské jídlo, ale chutná jim jako bláto a odpudivě páchne. Nikdy se neunaví. Nespí a na slunci se třpytí. Zvířata se jich bojí a prvních pár měsíců jsou neovladatelní. Hlídali jsme ho. Hlídali jsme to monstrum, které jsme stvořili, ale nějak se mu podařilo uniknout. Gabriel se dostal nějakým způsobem na zem a tam proměnil pár lidí v monstrum jako byl on. Po celém světě jich bylo mnoho a proto jsme se s bratrem rozhodli, že lidi musíme ochránit. Proto jsme zbytek krve Lilith smíchali s krví vlka a stvořili jsme vlkodlaka. Rozpoutala se ohromná bitva. Vampýři proti vlkodlakům. Lid jsme schovali do jeskyní. Přemýšleli jsme, až jsme dospěli k názoru, že stvoříme vládce ras. Dali jsme jim dary, aby měli moc rozhodovat. Teď vládnou světu,“ dočetla jsem. To znamená, že Carlisle je vlastně můj syn? Moje DNA. Můj potomek?
Začala jsem pročítat dokumenty. Vůbec jsem to nečekala. Můj otec a strýc stvořili upíry z mé krve! To je nemožné. To neudělali. Budou mít zřejmě co vysvětlovat. Zabalila jsem si věci a položila je na stolek. Vyšla jsem ze dveří oblečena do sukně, halenky a bot. Rozešla jsem se k mapce nemocnice. Já jsem byla ve třetím patře a Carlisle byl v prvním na konci chodby vpravo. Usmála jsem se a nastoupila do výtahu. Rozešla jsem se do jeho pracovny. Přede dveřmi s jeho jménem jsem se zastavila a upravila. Zaklepala jsem lehce na dveře od jeho pracovny.
„Vstupte,“ ozval se jeho úžasný hlas. Vstoupila jsem dovnitř. Vykulil na mě své zlaté oči a sjel mě pohledem. Každou chvíli měl o odstín tmavší oči, až do černé barvy.
„Smím tě vyrušit od práce?“ zeptala jsem se ho a sedla si na jeho stůl. Díval se na mé dlouhé nohy a na sucho polkl.
„Co potřebuješ?“ vykoktal ze sebe.
„Musím si něco zařídit. Pustíš mě domů, prosím,“ řekla jsem a zamrkala na něj. Vykulil na mě oči a já myslela, že mu je budu muset sbírat na zemi.
„Prosím,“ zašeptala jsem a naklonila jsem se k němu. Zamrkal a začal kývat hlavou. Natáhla jsem se pro papírek a tužku na jeho stolu. Na něj jsem napsala číslo a adresu s mapkou, jak se ke mně dostat. Dala jsem mu pusu na tvář, lísteček jsem mu zastrčila do kapsy od pláště a urovnala jsem mu límeček u košile.
„Zítra, pane doktore,“ řekla jsem a poslala jsem mu vzdušný polibek.
Došla jsem do pokoje a vzala jsem si věci. Prošla jsem celou nemocnicí, až jsem se dostala ven. Zhluboka jsem se nadechla. Zavolala jsem si taxi a nadiktovala jsem mu adresu. Po chvíli jsem platila a šla do domu. Otevřela jsem svou schopností dveře a okna, aby se do domu dostal čerstvý vzduch. Převlékla jsem se do šatů a střevíčků. Zmáčkla jsem tlačítko a ve zdi se objevily tajné dveře. Vstoupila jsem do výtahu za nimi a sjela do podzemí. Tam jsem měla všechno - zbraně, knihy a bránu, která vedla za mým otcem. Povzdechla jsem si a prošla jí.
Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Lilith 8:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!