Další díleček. Poslední dobou toho máme moc, tak se nezlobte, že je to tak pozdě.
16.07.2009 (14:26) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4413×
Bella:
Byla jsem hrozně ráda, že se to mezi mnou a Edwardem tak urovnalo. Ta noc byla božská. Představovala jsem si ji všelijak, ale na reál moje představy zdaleka neměly. Nakonec i Emmett odpustil Rosalii, Alici a Jasperovi, jak si z něj hezky vystřelili. Musím říct, chvíli mi ho bylo líto, ale když jsem si vzpomněla, jak si ze mě dělá pořád srandu, lítost mě přešla. V tom zazvonil budík.
Vstala jsem celá natěšená, že ho zase uvidím, když v tom se stala ta nejhorší věc, která se mi mohla stát. Svítilo slunce. Ve Phoenixu jsem sluníčko měla ráda, ale od té doby co jsem potkala Edwarda, se mi víc líbily mraky. Moje nálada poklesla.
No co, jeden den to bez něj vydržím a ještě dneska ho pudu navštívit. Rychle jsem se připravila do školy, nasnídala se. Vzala jsem si bílé tílko, které jsem dostala od maminky – někdy jí budu muset zavolat – a černé bermudy. To bylo poprvé, co jsem si je vzala ve Forks na sebe. Vyrazila jsem.
Do školy jsem dorazila včas. Jakmile mě Jessica zpozorovala, šla ke mně.
„Ahojky,” řekla jsem jí a usmála. Měla jsem dobrou náladu. Slunce mě zvláštním způsobem nabíjelo, což bylo zvláštní, když tu nebyl Edward. Hrozně mi chyběl.
„Ahoj.” Úsměv mi oplatila. „Nešla bys s námi ve středu do Seattlu do kina? Teda pokud něco nemáš.”
Takový výlet s kámoši není špatný nápad. Už jsem s nimi nikde dlouho nebyla.
„Jo, pojedu ráda. Jaký to bude film?”
„Myslím, že to jsou Prci, prci prcičky 3, nebo něco takového. Tyler vybíral.”
„Super, to jsem chtěla vidět.”
Vydaly jsme se směrem do třídy. „Kdo všechno pojede?” Jenom jsem doufala, že nepojede Lauren.
„Jedu já, ty, Angela, Ben, Taylor a Lauren.” Ach jo, to jsem si mohla myslet, když jede Taylor, tak jede i Lauren. No, přece si nenechám zkazit den jednou fuchtlí. Víc už jsme se o kinu nebavily.
Když jsem skončila ve škole, rozloučila jsem se s Jessicou a ostatními a šla jsem k náklaďáčku. Nasedla jsem a vytáhla telefon a volala jsem Edwardovi.
Ozval se můj nejoblíbenější sametový hlas. „Ahoj Bello, copak potřebuješ?” zeptal se mě.
„Ahoj, chtěla jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nechtěl jít na naši louku?”
„Hrozně rád bych šel, ale jsme na lovu a vrátíme se až v noci.”
„Aha, to nevadí, aspoň udělám tu seminárku, kterou tak dlouho odkládám. Tak si to tam užijte.”
„Jo užiju a promiň, že jsem ti neřekl včera, že tu nebudeme.”
„To nevadí, ahoj.”
„Pa pa, a lásko”
„Ano?”
„Miluju tě, strašně moc.”
„Já tě taky miluju,” řekla jsem a ukončila hovor.
Jela jsem domů a šla jsem dělat tu seminárku. Když jsem ji měla hotovou, šla jsem chystat večeři. Dělala jsem steak s americkými bramborami.
Charlie přijel domů. Oba dva jsme se navečeřeli a já se ho zeptala, jestli můžu s kámoši ve středu do kina. Nadšeně souhlasil. Z nějakého důvodu se mu nelíbilo, že většinu svého času trávím s Edwardem.
Pak jsem se šla osprchovat a spát.
Ráno mě probudil pocit chladu, něčí ruce mě držely. Ani jsem nemusela otevírat oči, abych zjistila, že je to on. Přitiskla jsem se k Edwardovi víc. Hladil mě po zádech a hlavu měl zabořenou v mých vlasech.
Zazvonil budík. Edward ho rychle vypnul a něžně mě políbil na čelo. „Dobré ráno, Bells.”
„Dobré Edwarde, tak jaký byl lov?”
„Bylo to hezké, ale moc jsi mi chyběla.” Otevřela jsem oči, abych ho viděla. Díval se na mě s úsměvem. Jeho oči měly barvu karamelek.
Vstala jsem a řekla: „Jdu se umýt.”
„Samozřejmě,” odpověděl a ještě víc se rozvalil na posteli. Měla jsem hroznou chuť se na něho vrhnout, ale řekla jsem si, že na něj skočím, až se umyju.
Pokračovala jsem v cestě do koupelny. Rychle jsem se upravila. Přiřítila jsem se do pokoje, ale on tam nebyl.
Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Love is dead 12:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!