Bella se pohádá s Alicí kvůli Edwardovi, jak to asi dopadne?
05.07.2009 (18:00) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5361×
Alice:
Bella na mě vyděšeně koukala, když jsem jí řekla, že si s ní potřebuju promluvit. Uklidnila se, nahodila klidný obličej a sedla si vedle mě. Asi jí ještě nedošlo, o čem s ní chci mluvit.
„Bells, prosím tě. Já vím, že to nemáš s Edwardem lehký, ale on se bojí, že ti ublíží. Ty jsi první člověk za sto let, který ho vytáhl z přežívání a svojí přítomností ho donutil žít.“
Belle zmizel ten její klidný obličej a dívala se na mě spíš naštvaně a tak jsem radši pokračovala, než mi skočí do řeči. „On to s tebou myslí dobře a je mu líto, že jste se kvůli tomu pohádali. Edward tě miluje a milovat bude, to si musíš zapamatovat, tak mu to odpusť.“
Bella se na mě zuřivě podívala a já cítila, že to dobrý nebude. Holt se bude Edward muset víc snažit, než jsem si myslela.
Bella:
Když jsem zjistila, o čem se chce Alice se mnou bavit, naštvala jsem se. Vyslechla jsem si její proslov a rozzuřila jsem se. Ona Edwarda ještě brání. Chtěla jsem utéct, ale to by vypadalo, jako že mu odpouštím. Ne, prostě se s Alicí pohádám.
„Drahá Alice, to, co tady říkáš je sice hezké, ale odpustit mu nemůžu.“ Alice na mě vyvaleně koukala, ale já jsem pokračovala. „A taky mi to přijde dost sobecký, když se nezajímá ani o to, co si o tom myslím.“ To, co jsem tady říkala, mi přišlo jako blbost, ale mě to bylo jedno. „A navíc, moc dobře vím, že on by mi neublížil. Na to je moc opatrný.“ Do očí se mi nahrnuli slzy.
„Stejně pochybuju o tom, že mě miluje. Tanya by pro něj byla 100krát lepší.“ U téhle věty jsem už brečela.
Alice chtěla něco říct, ale já jsem rozeběhla a utíkala pryč. Po 15 krocích jsem se otočila a Alice stála jako opařená pořád na stejném místě. Utíkala jsem dál. Chtěla jsem být co nejdříve doma.
Když jsem doběhla domů, už se stmívalo. Uvařila jsem Charliemu večeři a šla si dát sprchu. Sprchu jsem si užívala, ale po, chvíli mi začala být zima. Vypnula jsem vodu a zabalila se do osušky. Oblékla jsem si pyžamo a šla do svého pokoje. Věděla jsem, že tam na mě nikdo nečeká a tak jsem nechvátala.
Když jsem zavřela dveře, zkoprněla jsem. Na mé posteli někdo ležel. Edward to být nemohl. „Bože Emmette, co tu děláš a jak ses sem dostal?“
Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Love is dead 6:
super..... ale strašne krááátke
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!