Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love sent from heaven - 3. kapitola

5.panika + Monickaa-Jacob + Bella


Love sent from heaven - 3. kapitolaOmlouvám se za hooodně velké zpoždění. Opravdu doporučuju si přečíst předchozí kapitoly. :-D
V této kapitole se toho moc neděje. Bells jde nakupovat se svým „speed" doprovodem. Možná něco koupí? Ukradne? Možná někoho potká? Kdo ví? Jen ten co si to přečte. Pokud zanecháte i komentář, nebudu se zlobit.

Stála jsem na lesní mýtině. Byla tak nádherná, až byla téměř kýčovitá. Všude rostly nádherné květiny ve všech možných barvách a tvarech. Ačkoli by se mi ten sen měl líbit, nelíbil. Byla jsem celá udýchaná a měla jsem strach, ale nevěděla jsem z čeho. Najednou za mnou zapraskala větvička. Otočila jsem se a…

…uviděla nádherného kluka. Mohlo mu být tak osmnáct, devatenáct. Něco na něm však bylo zvláštního. Chvíli jsem ho pozorovala a pak mi to došlo. Netlouklo mu srdce. Začala jsem zděšeně couvat, ale ve vteřině byl u mě. Když jsem pohlédla do jeho zvláštních zlatavých očí, cítila jsem se jako zhypnotizovaná. Nemohla jsem se ani pohnout.

„Neboj se mě. Neublížím ti.“ Nevím proč, ale uvěřila jsem mu. Zlehka se nade mnou naklonil a pohladil mě po vlasech. Ačkoli jsem byla stále vyděšená, trochu jsem se uklidnila, jakoby ten jeho pohyb byl něčím známým.

„Musím už jít. Zase se uvidíme.“ A najednou jsem byla vzhůru. Přestože bych měla být jeho slibem zděšená a s křikem vyběhnout z domu, byla jsem podivně klidná a ke svému překvapení taky nedočkavá. Posadila jsem se a podívala se na budík. Půl osmé, měla bych vstát. Se sténáním jsem se vyhrabala z postele a vlezla do koupelny, kde jsem strávila hodně času.

Sešla jsem do kuchyně a ucítila nádhernou vůni.

„Slečno? Už jste vzhůru? Jsem vás nečekala tak brzy. No, tady máte snídani, snad vám bude chutnat. Já teď půjdu trochu poklidit a vy byste se potom mohla obléknout a půjdeme se podívat do města, třeba nakoupit nějaké oblečení. No, tak já vás tady nechám.“ A byla pryč.

Sedla jsem si ke stolku a zkoumala svou snídani. Po chvíli se ozvalo dunění, jak paní Carsenová seběhla schody a já do sebe snídani bez rozmýšlení hodila.

„Jéje, slečno! To jste ty lívanečky snědla rychle! No nevadí, běžte se obléknout a upravit, abychom mohly rychle vyjet“

Našla jsem pokoj a rychle se oblékla. Pod schody už na mě čekala paní Carsenová. Venku jsme nastoupily do auta a vyjely směrem k městu. Snažila jsem se sledovat a zapamatovat si cestu, ale v té rychlosti, jakou paní Carsenová zvolila, jsem nestíhala nic, než vydýchávat nevolnost.

Po zhruba desetiminutové cestě jsme dorazily do města k velkému obchodnímu domu.

Ihned jsme šly (no skoro běžely) k obchodu s oblečením. Ačkoli jsem ještě tak moc nechápala hodnotu peněz, při sumách za to oblečení se mi zatočila hlava. Ale což, peněz mám dost.

Prodavačky se k paní Carsenové chovaly, jako kdyby ji znaly, a když jsem si jí lépe prohlédla, všimla jsem si, že je oblečená dobře. Vlastně hodně dobře, na to, že dělá hospodyni.

„Slečno, co tu tak stojíte? Běžte si přece vybírat!“ A už byla pryč mezi regály.

Vybírala jsem si dlouho. Dříve jsem byla zvyklá si jen vybrat látku a šaty mi byly ušity na míru. Teď jsem pobíhala mezi regály a policemi a vybírala si, co se mi líbilo. Vzhledem k mojí štíhlé postavě nebylo zase tak těžké vybrat si pěkné věci.

U pokladny jsem zaplatila značnou sumu, ale měla jsem spoustu nádherných triček, kalhot, mikin a pár sukní.

Pomalu ještě před tím, než mi prodavačky podaly tašky s nákupem, už mě paní Carsenová táhla zase jinam. Tentokrát obchod se spodním prádlem.

V mojí době bylo spodní prádlo trochu… více zakrývající tělo.

Když jsem viděla ty krajky, průhlednost a hlavně prťavost, trochu jsem zčervenala. Nakonec jsem si vybrala pár jednoduchých podprsenek a kalhotek. Koupila jsem si i chlupaté teplé podkolenky. No co, vždycky jsem zbožňovala teplo na nohy.

Další obchod v pořadí byl obchod s obuví. Tam jsem si koupila nějaké botasky, sandále, boty na podpatku, baleríny.

Před dalším obchodem jsem se trochu pozastavila. Byl to obchod s kufry, cestovními potřebami, batohy a kabelkami. Když paní Carsenová viděla mé zdvižené obočí, začala vysvětlovat.

„Ale slečno! Přece potřebujete zavazadlo do školy.“

„Do školy?“

„Ale ano. Budete přece chodit na Niktinu Akademii, ne?“

„Ano, jsem tam přihlášena. Proč?“

„Protože pro žáky prvních ročníků je povinností bydlet na internátě školy. V dalších ročnících již můžete bydlet doma, nebo tam zůstat.“

„Ech? Internát?“

„Ano, ano. A teď nebudeme zdržovat, máme toho ještě hodně co nakoupit.“ A zase byla v trapu.

Šla jsem za ní do obchodu a našla ji u řady nádherných kufříků. Za chvíli za námi přišla prodavačka.

„Dobrý den. Potřebujete pomoci?“

„Ano. Tady slečna bude potřebovat nějaké zavazadlo pro cesty do školy.“

„A budete chtít zavazadlo na kolečkách nebo jen přes rameno?“

„Nejspíš by se nám hodilo obojí.“

„Dobrá pojďte za mnou.“

Začínala jsem si myslet, že jsem tady tak trochu zbytečná, protože si mě absolutně nevšímaly a vybíraly samy. Já se zatím vydala na obhlídku obchodu a vybrala si batoh a kabelky.

Zanedlouho ke mně dorazily vybraná zavazadla.

Další zastávkou byla drogerie. Tam mi musela paní Carsenová pomoci, protože jsem nevěděla co si vybrat. Nakoupily jsme veškerou kosmetiku, hygienické potřeby a spoustu dalších blbin. Pokud paní Carsenové bylo divné, proč se nevyznám v těchto maličkostech pro dívku v dnešní době tak důležité, nedala to na sobě absolutně znát.

Bylo už 12 hodiny, když konečně zavelela, že je čas k obědu. Zašly jsme si do restaurace. K obědu jsem si dala špagety. Bohužel pro mě velmi špatná volba, jelikož jsem si umazala triko. Omluvila jsem se a zamířila na toaletu, kde jsem si tričko alespoň trochu vyčistila.

Když jsem vycházela, do někoho jsem narazila. Přišlo mi to, jako kdybych naběhla v plné rychlosti do zdi. Cítila jsem, jak mě uchopily ruce, které mi byly podivně známé. Vzhlédla jsem a…

 

předchozí kapitola ~°~ další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love sent from heaven - 3. kapitola:

 1
4. Mullev
29.09.2011 [7:43]

Já vím. Moc se omlouvám, měla jsem nějaké rpoblémy, ale 4. už mám skoro napsanou, takže tu ude doufejme dřív :-D

3. lucka2010
28.09.2011 [20:11]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [19:09]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [18:14]

LuMo12wow! už som myslela, že sa jej nedočkám a oplatilo sa čakať. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!