Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Matka, dcera - Kterou miluji? - 8. kapitola

Stephenie Meyer


Matka, dcera - Kterou miluji? - 8. kapitolaCo může způsobit jedna nevinná věta Alice? Snaží se tak moc, aby získala Isabellino přátelství, až překročí pomyslnou hranici. A proč Edward reaguje zrovna takhle?

8. kapitola

Vše kolem mě probíhalo v jakési rozmazané šmouze. Ani jsem se nesnažila něco vnímat. Uzavřela jsem částečně svoji mysl - hlavně před dalším emocionálním vypětím - a snažila se dělat, že je všechno v pohodě. U Cullenů jsem byla už dva dny. Dva dlouhé dny, kdy jsem si připadal tak sama, jako snad nikdy. A ani tomu nenapomáhal fakt, že dům byl plný jeho obyvatel.

Všechno zaběhlo do podivné rutiny. Ráno se vstalo - snídala jsem se vždy jako jediná, protože jsem poslední vstávala - nachystali jsme se a vydali do školy. Vozili mě Cullenovi. Respektive Alice s Jasperem, protože těm dvěma jsem očividně tak moc nevadila.

Alice se mě snažila vždy rozpovídat, ale po mém malém zájmu a jednoslovních odpovědí to vzdala - díky bohu. Ale občas přišly chvilky - třeba jako byla tato - kdy se mi Alice snažila nějak zvednout moji náladu. Nevím, jak ji dokázala poznat a ani jsem si nebyla jistá, jestli ji za to mám být vděčná, že je tady se mnou, nebo ne.

Seděla jsem na schodech vedoucích ke dveřím a s očima zavřenýma dýchala čerstvý vzduch. S šancí, že uvidím hvězdy, jsem se už rozloučila.

„Nechceš společnost?“ zeptala se Alice, která se tiše přikradla vedle mě. Připadalo mi, že odpověď zná, jen s ní není spokojená a tak zkouší druhou možnost. Rezignovaně jsem si povzdechla, a aniž se na ni podívala, jsem přikývla.

Kolem mě bylo najednou cítit podivné štěstí. Bylo téměř hmatatelné, ale ještě to nebylo úplně ono. Cítila jsem, že Alicinou nabídkou a mým přijetím se daly věci do pohybu. Jako by čekaly právě na tuhle chvíli, aby mohly začít žít.

Povzdechla jsem si, přitáhla si kolena k hrudníku a položila na ně bradu.

„Pamatuješ si na svoje rodiče, Alice?“ zeptala jsem se jí šeptem. Věděla jsem, že moji otázku uslyší zřetelně.

„Esme s Carlislem mě adoptovali, když jsem byla malá. Nepamatuju si svůj předešlý život," odpověděla. Připadalo mi, jako by ji to ani netrápilo. Hlas se jí nechvěl, nepůsobila sklíčeně nebo tak. Prostě to brala jako fakt. A v podstatě měla pravdu. Stejně s minulostí nic nenaděláme - musíme jí pouze přijmout.

Ušklíbla jsem se a periferním okem viděla její obličej, jak přes něj rychle přelétl úsměv. Zvláštní.

„Vadí vám, že jsem tady?“ vypadlo ze mě najednou.

Alice se na mě zkoumavě podívala a pak se usmála. „Ne, samozřejmě, že ne. Proč si to myslíš?“

„Ehm, já nevím... Neber to špatně, Alice, já jen - to uvítání a to, jak se ke mně chováte. Ne všichni! To ne, já totiž...“ Povzdechla jsem si. Úplně jsem se do toho zamotala.

Najednou jsem uslyšela Alicin zvonivý smích. Koukla jsem na ni a nadzvedla jedno obočí. Přemýšlela jsem, jestli není náhodou cvok, pokud ano, s radostí jí vezmu do party.

„Vidím, že v tomhle prostředí nejsi zrovna dvakrát šťastná, že? Máš ráda svůj klid a v tak početné rodině to moc nejde.“ Přikývla jsem.

Pokývala hlavou na znamení pochopení a nasadila novou masku. Tentokrát přemýšlela. Byla zadumaná - alespoň myslím.

„Ví tvá matka o Charliem, Bello?“ zeptala se náhle.

„Ne. Teda neříkala jsem jí o něm.“

„Chyba,“ vykřikla Alice a nadzvedla ukazováček. „Jdi zavolat mamince, řekni jí o Charliem. Určitě bude chtít být s tebou, konečně budeš s někým, kdo tě nebude otravovat.“ Smutně se usmála.

„Ale Alice, vy mě přeci ne- “

Přerušila mě: „Šup, jdi zavolat hned. Nezapomeň, že na Floridě je trochu jiné časové pásmo.“

„Jasně,“ souhlasila jsem a pak mi něco došlo. „Ehm, Alice? Já ti říkala, že moje mamka bydlí na Floridě?“

Alice nasadila zvláštní pohled, ale hned ho skryla za úsměv. „Myslím, že mi to říkal Carlisle.“

„Aha,“ řekla jsem hloupě.


***


Máma to vzala na třetí zazvonění. V dolní části domu se ozvala ohromná rána a něčí naštvaný křik.

Když jsem slyšela matčin hlas, všechny starosti a obavy ze mě spadly a já věděla, že už bude dobře. Jakmile jsem se zmínila o zdravotním stavu táty, bylo chvíli ticho, které následně přerušila pár slovy:

„Přijedu tam za tebou. Nesmíš teď být sama a Charlie by mě mohl potřebovat.“

Nestihla jsem ani protestovat, řekla to jako jasnou věc, stejně tak i to, že chytne první letadlo, které sem poletí. A já byla solidně v... dalekých končinách.

S hlasitým povzdechem, který museli slyšet až ve Forks, mi vypadl mobil z ruky a dopadl na postel. Složila jsem si obličej do dlaní. Cítila jsem se nějak moc unavená. S podivným pocitem jsem vstala z postele a došla ke dveřím.

Při jejich následném otevření, jsem se trochu lekla. Na prahu stál Edward a netvářil se jako vždycky. To bylo asi největší překvapení. Vypadal normálně, jen v jeho obličeji se zračilo překvapení a nevěřícnost - obrovské překvapení a nevěřícnost. Proč asi?

 

 

martisek <<< Shrnutí >>> Rock

 

7. kapitola - 9. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Matka, dcera - Kterou miluji? - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!