Za tuto kapitolku se velice omlouvám. Bohužel mě nic jiného nenapadlo, ale v příští to vynahradím. Slibuji.
07.01.2010 (11:30) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3968×
III – Intervium s upírem
Jen co jsem se ráno probudila, pohlédla jsem do tváří mnoha lidem, vlastně duchům. Všichni na mě shlíželi, ale zvláštní bylo, že každá duše, která okolo mojí postele stála, patřila do rodiny. Byla tady babička a děda z máminy i tátovy strany. Byly tady tety a pratety strýcové a prastrýcové. Dokonce i prababička a moje malá sestřenka, která umřela chvíli po narození. Tu držela v náručí její máma, která při porodu zemřela.
Prostě u mojí postele stáli všichni moji příbuzní. Nevěděla jsem, co chtějí, ale jedno jsem věděla jistě. Cítila jsem to napětí, které mezi nimi kolovalo. Byli rozděleni na dvě skupiny a vypadalo to, že jsou chvíli po hádce. Už jsem otevírala pusu, že se zeptám, co se děje ale v tom promluvila moje babičky.
„Já říkám, že ji to musíme říct. Ona se už potom rozhodne. Má právo být šťastná.“ Promluvila a z druhé strany postele se ozvalo.
„Ale on je nebezpečný. Může ji ublížit. Řekneme ji jenom, ať se mu vyhýbá.“ To promluvil můj dědeček. Nevěděla jsem o čem je řeč, ale věděla jsem, že spěchám a je musím dostat co nejrychleji pryč.
„Haló! Já už jsem vzhůru. O co se jedná? Spěchám.“ Promluvila jsem a sledovala, jak moje babička se zase ujala slova. Ale nemluvila tím stylem jako normálně. Všechna slova ze sebe vysypala velice rychle. Sotva jsem jí rozuměla a moc mi nepomáhalo syčení z druhé strany postele.
„Ten kluk ve škole je nebezpečný, ale budeš s ním šťastná. Není to ale člověk, je nadpřirozená bytost. Je to…“ Promluvila, ale nestačila svojí větu doříct. Do jejího monologu vtrhl děda.
„Přijdeš na to, co je zač, ale vyhýbej se mu.“ Promluvil a zmizel.
Zadívala jsem se znovu na babičku a čekala, že mi konečně řekne, co myslí tím, že Edward není.
„Bell, promiň, ale já ti to říct nemůžu. Ale víš, co byl můj oblíbený film?“ Zeptala se a znovu zmizela. Hned jsem si vzpomněla, který měla ráda. Koukali jsme se na něj vždy, když jsem byla u táty na návštěvě, ale nechápala jsem co s tím má společného film.
Ale rozhodla jsem si ho večer pustit.
Když všechny duše zmizely z mého pokoje, pohlédla jsem z okna. Byl sluneční den snad první, který jsem tady zažila. Hned se mi zvedla nálada a do školy jsem jela s úsměvem na rtech.
Celý den utekl rychle. Možná až moc rychle. Měla jsem celý den klid od jakékoliv duše. Ta zvláštní rodinka se dneska ve škole neukázala, tudíž ani její doprovod.
Jen co jsem dojela domů, vrhla jsem se k televizi a pustila jsem babiččin oblíbený film. Intervium s upírem. Celý jsem ho hltala očima, ale když film skončil, byla jsem si jistá jenom jednou věcí. Edward není upír. Ale nechápala jsem tedy, proč by mi jinak babička tenhle film doporučila. Přišlo mi to nějaké, divné?
Upíři přece přes den spí, takže by ven nemohl. A hlavně co by dělal upír ve škole? Ale přece jen jsem si těsně před spaním pověsila babiččin křížek na krk. Měla jsem celkem strach. Babička nikdy neradila špatně. A je jen jediná věc jak zjistit zda on je, nebo není upír. I když asi budu riskovat.
Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Medium - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!