Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mercenary - 18. kapitola

16.11.2011 (15:15) • Kaliban • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 2666×

18. kapitola

Smečka balila se špatně skrývanou nechutí. Jeden by si myslel, že když od vstupu do smečky nevytáhli paty, bude se jim výlet líbit. Asi ne.

Ryan a Leah se strašně pohádali. Ona si očividně nemyslela, že tajit něco takového je v pořádku. Se mnou Ryan pro změnu nemluvil vůbec. Zlobil se, že jsem to Leah práskla. I když úmyslně to nebylo. Paul si zůstat nakonec vydupal. Leah balila čistě z trucu. Po příjezdu si stejně s Ryanem padnou kolem krku, kouzlo otisku.

Cullenovic kluci byli, oproti vlkům, naprosto u vytržení. Na svoje roky se pořád chovají jako děti. Běhání po lese a hraní na indiány zlákalo i jinak vážného Edwarda. Alice jim samozřejmě všechno vyslepičila, takže u mě byli pečení, vaření. Hlavně Jasper s Emmettem, můj vztah s Edwardem pořád nebyl z nejlepších.

Cory uvízla v zácpě a musela přenocovat v motelu. Další zdržení v naší už tak úžasné situaci. Nádhera. A protože se až do jejího příjezdu nedalo nic dělat, byli všichni nervózní a napružení, chodili z pokoje do pokoje a poštěkávali po sobě.

* * *

„Cory, kdo si objednal tuhle akci?“ vybafla jsem na ni hned po příjezdu.

Cory se zamyslela, přičemž se osvobozovala z důmyslného propletení kabátu a šátku.

„Roa, prý osobní záležitost. Je s tím něco v nepořádku?“

„Ne, je s tím všechno v nepořádku. Celá ta akce je kec. Všechny důkazy, všechny dokumenty, celé je to snůška kravin.“ Zamávala jsem knihou demonstrativně ve vzduchu.

Cory se zadívala na Paula a přimhouřila oči.

„Jestli chceš zachránit jednoho z nich, tak by se něco dělat dalo, když ho pak udržíš v ústraní. Zbytek akce pak můžu převést na někoho jiného, když je to pro tebe osobní,“ snažila se mi vyjít vstříc.

„Nechci zachránit jen Paula, chci zachránit celou nevinnou smečku, protože ani jedno z těch obvinění není pravdivé,“ naléhala jsem.

„Souhlasil byste s detektorem lži?“ promluvila na Paula.

„A máte ho sebou?“ pozvedl obočí.

„Žádný nepotřebuje,“ ušklíbla jsem se.

Cory se svým jemnocitem pro mimiku a s prsty na vašich zápěstích strčila v klidu do kapsy kdejaký detektor.

Chytla Paula za zápěstí a začala s výslechem.

„Kurva,“ zaklela tiše, když z něj dostala všechno, co potřebovala vědět.

„Dvě stě let!“ štěkla.

„Dvě sta zkurvených let z nás Roa dělá kretény a my mu to žereme!“ zařvala nepříčetně a kopla do dveří.

Hned jsme byli o jedna dvířka pro psa bohatší. Navíc, s originálním desingem.

„Promiň,“ ušklíbla se lítostivě při pohledu na tu díru.

„Tušíš, kolik nevinné krve máme za tu dobu na rukou? Neodvažuji se ani hádat.“ Promnula si unaveně obličej.

„A Zoe měla v něčem pravdu,“ povzdechla jsem si.

„Vždyť víme, kdo je cíl a proč,“ upozornila jsem ji.

„Vážně? A kolik z toho zjišťujeme my? Podklady vždy dodává Roa! A jeho už jsi někdy viděla?“ vyzvídala jízlivě Zoe.

„Ani Cory neví, jak Roa vypadá,“ odsekla jsem.

„Jdu odvolat Malakaie a Debru z akce. Doufám, že ještě nevyrazili.“ Vzala Cory mobil a šla před dům zachraňovat, co se ještě dalo.

* * *

Po kafi a panáku na uklidnění chtěla Cory podniknout menší exkurzi do Samova domu. Sice se mi moc nechtělo u něj rabovat, zvlášť, když tam teď nikdo není, ale jestli to nějak pomůže, tak proč ne. Navíc, Paul je ze smečky a ta tam byla jako doma.

„Izzi, existuje důvod, proč jsi mi nenahlásila, že tvoje krytí je naprosto obklopeno vlky, upíry a kdo ví čím ještě?“ vyzvídala Cory po cestě k Samovi.

„Jistě. Víš, jak nesnáším papírování. Navíc, pro takový les by většina měňavců zabíjela,“ culila jsem se nevinně.

„No jistě, ten les nevypadá vůbec špatně.“ Kývla uznale hlavou a zavadila pohledem o Paula.

Na to, aby měla svoji jednotku přečtenou jako včerejší noviny, žádné měření tepu nepotřebuje.

* * *

Paul se zrovna chystal sáhnout pod falešný kámen pro klíč, když se z domku ozvalo zacinkání.

Šest postav se jako na povel přitisklo na stěnu domu. Dojem sice kazilo Emmettovo zadunění, za které si od Jaspera vysloužil velice ošklivý pohled, ale snaha byla.

Paul pomalu otevřel nezamčené dveře a všichni jsme vpadli dovnitř ve více méně připravených pozicích. Sam na nás hleděl s překvapeným výrazem a krajícem chleba na půl cesty k ústům.

„Většina návštěv prý klepe, alespoň co já jsem slyšel,“ rýpnul si po chvíli vesele.

„Same, co tu děláš?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Svačím,“ odpověděl pohotově.

Jistě, jak jinak, to dá rozum.

„No, to je hezké, ale proč nesvačíš v Kanadě?“ zeptala jsem se sladce.

„Přece sis vážně nemyslela, že bych odjel,“ zasmál se.

Když si všiml mého nakvašeného výrazu, rozesmál se ještě víc.

„A kdo je tohle?“ Mávl rukou směrem ke Cory.

„Před chvílí váš mistr popravčí, teď váš anděl strážný. To je Cory, prakticky můj nadřízený,“ představila jsem je.

„Jasně, jako bys ty někdy někoho poslouchala,“ ušklíbal se a netáhla k Samovi ruku.

„Tenhle skřítek vám šéfuje?“ uchechtl se vlk vesele.

„Sedni, blechavče!“ šlehl Coryin hlas podrážděně.

Ke svému největšímu údivu si Sam opravdu sedl. Emmett a Jasper se mohli potrhat smíchy.

„Tenhle drobeček se umí měnit v grizzlyho,“ podotkla jsem.

„V grizzlyho?“ zeptal se Emmett zasněně.

„Říct něco takového před Emmettem je jako říct před sedmiletým dítětem, že se mění v dort,“ vysvětloval Jasper nám méně vědoucím.

„No, myslím, že na ní by sis vylámal zuby,“ upozornila jsem Emma s úsměvem.

„Co to čteš?“ přerušila naší debatu Cory a naklonila se nad stůl.

„Účetní knihu smečky.“ Přisunul jí Sam svazek.

„Chytré,“ pochválila ho a on se nafoukl jako holub.

„Že by řezníka přestala bavit naše obrovská spotřeba masa?“ zasmál se Paul.

„Peníze jsou druhý nejčastější motiv k vraždě,“ poučila ho Cory klidně. „Tím prvním je vášeň,“ prohodila jsem mrknutím.

„V tom případě mám obrovské štěstí, že jsem si našel tak hodné, klidné a nekonfliktní děvče.“ Objal mě kolem ramen a políbil do vlasů.

Děkujeme za komentáře.

Další díl bude podle komentářů!

Autor: Kaliban (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mercenary - 18. kapitola: