Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Midnight 9.část

Stephenie Meyer


Midnight 9.částOmlouvám se, že jste museli tak dlouho čekat. Nějak jsem nevěděla co dál a inspirace přišla až včera večer. Přeji vám pěkné čtení a doufám, že vás nezklame tohle pokračování. Budu ráda za komentáře.

 

9.ROZUZLENÍ

Jacobovo tělo se napínalo a upír stojící naproti němu zuřivě vrčel. Netrvalo dlouho a Jacob mě odstrčil stranou. Chystal se proměnit. V hlavě se mi znovu objevil obrázek velkého rudohnědého vlka, ležícího bezvládně na pláži. „Ne, Jaku!" Jacob se na mě úzkostlivě podíval. Potom jeho či zamířili zpět k té zrůdě. „Co tu chceš Nahueli? Nikdo tě nezval." Zarazilo mě, že ho Jacob zná jménem, ale panika převažovala nad zvědavostí. Měla jsem chuť mu nějak pomoct, ale nemohla jsem najít způsob, jak. Jacobovo tělo se náhle přestalo třást a viděla jsem mu v na očích, že se snaží uklidnit. Kmitala jsem očima mezi Jacobem a Nahuelem. Chlapec s tmavou pletí se po chvíli napřímil. „Nechtěl jsem způsobit rozruch. Jediné, po čem jsem toužil, bylo poznat jedinou ženu mého druhu. Jedinou, která není mou sestrou." Nevěřila jsem jeho slovům. Nevěřila jsem tomu, že je taky z poloviny člověk. Jeho hnědé oči mi napovídaly, že mluví pravdu. Pomalu jsem se začala uklidňovat. Přívětivý výraz v jeho tváři mi napovídal, že možná není tak špatný, jak se zdál být v mých snech. Přesto jsem nechápala, jak se mi mohla promítnout v hlavě jeho tvář. V tu chvíli jsem si uvědomila, že tu tvář jsem dávno znala. Tvář chlapce, který přišel tehdy, když nám hrozil útok od Volturiů. Uklidnila jsem se, když jsem si uvědomila, že právě on nás tehdy zachránil, tím, že přišel s Alice. „Leda ve snu." Odsekl Jacob a stoupl si přede mě. „I navzdory otisku ji nemůžeš bránit v poznání vlastního druhu." Oplatil mu Nahuel. Jacob hlasitě zavrčel, potom se otočil ke mně a naléhavě se mi podíval do očí. Oplatila jsem mu pohled a nic nedávala najevo. Pohladil mě po vlasech a naklonil se blíž. Věděl, kam mě to táhne. V té jediné krátké chvíli, když se mi díval do očí, poznal, co cítím. A nehodlal mi bránit v mém počínání. „Běž." Řekl jediné slovo a odstoupil. Nahuel nastavil ruku a já jsem přistoupila blíž, abych ji mohla chytit. Překvapila mě její teplota, která nebyla ani nízká, ani vysoká. Byla to teplota odpovídající mému tělu. Usmál se a táhl mě ven z místnosti. Ještě než jsme opustili dům, Edward se usmíval mým směrem a na Jacobově tváři se rýsoval utrápený výraz. Netušila jsem, co to vlastně dělám, ale cítila jsem příležitost. Příležitost, kterou jsem si nechtěla nechat ujít.

Nelitovala jsem toho, že jsem šla s Nahuelem. Chodili jsme po lese a mluvili jsme. Měla jsem pocit, že ho znám celý život, že je mojí součástí. Byl milý a laskavý. Dověděla jsem se spoustu věcí o jeho nynější rodině a o jeho dosavadním životě. Žil velice dlouho na lidské krvi a potom se rozhodl pro lepší život. Už přes rok přežívala na zvířecí krvi a lidském jídle. Hodně jsme se spolu smáli a já jsem úplně ztratila pojem o čase.

Byla temná noc, když jsme se vrátili zpět do domu Cullenových. Jakmile jsme dorazili, Nahuel se rozloučil a chystal se odejít. Byl to Edward, kdo ho zastavil. „Nechceš přespat, Nahueli?" Bella se zarazila tím návrhem a zbytek rodiny jak se zdá taky nebyl nadšený. „To bych rád, ale nechci obtěžovat." Edward se pousmál. „To je nesmysl, neobtěžuješ. Můžeš spát tady, je tu spousta volných pokojů." Nevěřila jsem nabídce, kterou otec právě s radostí nabídl tomu chlapci. Hořce se usmíval, jakoby snad byl rád, že je tady. Edward měl Jacoba rád, ale zdálo se, že pro mě by zvolil jinou možnost. Když Nahuel nabídku přijal, šla jsem si lehnout do svého pokoje, abych si pročistila hlavu. Přesto se mi to nepovedlo. Před očima jsem stále měla jemnou čokoládovou tvář chlapce, který byl pravděpodobně velkou šancí na normální život. Tak jsem o něm přemýšlela. To, že byl stejného druhu, způsobilo, že mě k němu přitahovalo jisté pouto, které, jak se zdálo, nebylo možné přetrhnout. Tahle cesta se mi zdála přirozená, nebylo to, jako trávit čas s Jacobem. Bylo to naprosto odlišné. Když mi v mysli proběhlo Jacobovo jméno, trhla jsem sebou. Tohle přece bylo to poslední, co jsem chtěla-ublížit Jacobovi. A to jsem dnes odpoledne udělala. Trvalo dlouho, než jsem usnula a ponořila se do dlouhé bezesné noci

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Midnight 9.část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!