Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Milenec nebo vrah? - 17. kapitola


Milenec nebo vrah? - 17. kapitolaTenhle dílek bych chtěla věnovat Carlie, Puccy, BeSwan, Tereska, Isabelaa, zuzka88 - díky za ty komentáře:-* Dělá mi to radost:))

 


Bella:

Poté, co Edward odešel, jsem se zhroutila. Seděla jsem na zemi ve svém pokoji a zírala na stěnu, jako kdybych měla zásek. V hlavě mi pořád zněl jeho hlas, tak sladký a něžný. Hlas, který jsem vždy nadevše milovala. Promítala jsem si celý náš rozhovor. Byla jsem na něj tvrdá, tvrdší než si zasloužil. Asi jsem to neměla dělat, ale možná si díky tomu Edward uvědomil, že do mého života už nepatří. Nemůže a nesmí v něm být. 

Kdyby se Jake dozvěděl, že se vrátili Cullenové, tak by je zabil. Nenechal by Edwarda na pokoji, to je mi jasné. Pokusil by se ho zničit - a to jakýmkoli způsobem, který by uznal za vhodný. Na jednu stranu si říkám, jak moc by jim to všem patřilo za to, jak moc mi ublížili, ale přece jen...

Ne, Edward si to zasloužil. Opustil mě a nechal napospas mému osudu. Neuvědomil si, jak moc mi tím ublíží a netušil, že mě to bude ničit a užírat do konce života. Myslel si, že když mě opustí, zachrání mě a já si prožiji šťastný a spokojený život. To nevěděl, že mě to zničí? Nedokázal si přiznat, že patříme k sobě? 

I hate everything about you
Why do I love you
I hate everything about you
Why do I love you

Všechno na tobě nenávidím
Proč tě tak miluju
Všechno na tobě nenávidím
Proč tě tak miluju


Proč mi tenkrát lhal? Myslel si snad, že dokážu zapomenout? Že ho přestanu milovat? Já... nedokážu bez něj žít. Na jednu stranu bych byla nejradši, aby byl mrtvý, aby ho Jake zabil. Nemusela bych ho vidět, nemusela bych s ním mluvit a žila bych si svůj šťastný život s Jacobem po svém boku. Sice bych ho asi nikdy nedokázala milovat tak, jako Edwarda, ale jedno vím jistě - Jake by mě nikdy neopustil. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale vím, že Jake by dokázal být mou oporou po celý zbytek mého života.

Ale pořád je ve mně někde ta část, která bez něj nedokáže žít a která ho miluje. Která byla tak moc šťastná, že ho viděla... Líbilo se mi, že jsem s ním mohla mluvit. Bylo nádherné vědět, že se o mě bojí, že mě miluje a nedokáže beze mě žít. Chtěla jsem ho obejmout, políbit, chtěla jsem cítit jeho tělo. Toužila jsem po každém jeho doteku, který by mnou projel jako elektrický proud. Užívat si opojnou myšlenku, že mě miluje. 

I hate
You hate
I hate
You love me

Nenávidím
Nenávidíš
Nenávidím
Miluješ mě

Jak ho můžu milovat i nenávidět zároveň? Ničí mě to. Trhá na kousíčky. Chci s ním být a chci, aby byl pryč. Chci ho milovat a chci ho vidět trpět. Toužím po každém jeho dotyku a zároveň nechci, aby se mě ještě někdy dotkl. Jsem tak moc rozpolcená. Mele se ve mně tolik protichůdných pocitů, jako bych to snad ani nebyla já. Vždy jsem přesně věděla, co chci. Tak proč mi to najednou přijde tak vzdálené?

Only when I stop to think
About you, I know
Only when you stop to think
About me, do you know

Jenom když na tebe přestanu myslet, já vím
Jenom když na mě přestaneš myslet, víš?


Bože, proč jsem tak moc zmatená? Proč se nedokážu rozhodnout? Proč jsem ho nechala jít? Proč jsem ho nevyhodila dřív? Je to pro mě všechno tak těžké. Sotva jsem se trochu vzpamatovala a něco ve mně se částečně zacelilo, Edward se vrátí a celá iluze mého nového života je rozbitá na tisíce kousků. Všechno, čemu jsem nyní začala věřit, je pro mě tak bezdůvodné a hloupé. 

Začala jsem věřit, že se do Jaka jednoho dne zamiluji. Doufala jsem, že když budu před Charliem předstírat jak moc jsem zase šťastná, bude rád. Chtěla jsem se upnout na školu a jednoho krásného dne vypadnout z Forks někam hodně daleko. Chtěla, chtěla... Pořád jsem si myslela, že moje nové cíle jsou důležité, ale nejsou...

Najednou pro mě nic z toho není důležité, všechno se zdá zapomenuté a neobyčejně hloupé. Copak dokáži změnit svůj život k lepšímu? A jestli ano, tak proč ví, že bez Edwarda to nedokážu. Mám tisíc důvodů ho milovat a tisíc důvodů ho nenávidět, tak co si mám vybrat? Čemu mám věřit? Srdci nebo rozumu? 

Najednou jsem se strašlivě lekla. Zvonění mého mobilu mi málem způsobilo infarkt, naštěstí mě jen probralo. Znuděně jsem se podívala na displej, abych zjistila kdo mi to volá. Jacob. No tak to je vážně nádhera, jakoby nestačilo, že se tady objevil Edward, on mi musí volat ještě Jake. Chvíli jsem se ještě rozmýšlela, jestli to mám vzít, ale pak jsem si řekla, že to vezmu. Alespoň se dozvím, co po mně chce.

„Ano?" zeptala jsem se trochu znuděně. Sice jsem věděla, kdo to je, ale to mi v tu chvíli bylo nějak jedno.

„Ahoj, miláčku, no konečně jsi to zvedla. Co jsi dělala?" zaznělo naštvaně ve sluchátku. Tak tohle začíná moc pěkně.

„Ahoj, Jakeu. Promiň, ale trochu jsem uklízela pokoj a než jsem našla mobil... Přece víš, jak jsem zapomnětlivá," snažila jsem se o milý tón hlasu.

„Mno, to je teď jedno. Chtěl jsem se ujistit, že jsi v pořádku. Takže slyším, že je vše, kromě tvého zapomínání, ok, takže přejdu k další věci. Chtěl jsem se zeptat, v kolik pro tebe mám zítra ráno přijet. Nechtěl bych přijet moc brzo, lásko. Víš, že nesnáším čekání."

Naprosto jsem netušila, o čem to Jake mluví. Vždyť jsem s ním přece nebyla domluvená. Nebo ano? Ne, určitě ne. Kdybych si s ním něco domlouvala, tak si to určitě budu pamatovat. Tedy doufám, že bych si to pamatovala.

„Ehh... Cože Jakeu?" zeptala jsem se ho po chvíli nechápavě, protože mi vážně nedošlo, o čem to mluví.

„Bello, ty mě snad vůbec neposloucháš. Ptal jsem se tě, v kolik se pro tebe mám ráno stavit, abych nemusel čekat a mohli jsme jet včas do školy." Jeho hlas zněl znuděně až naštvaně. Vsadila bych se, že... Počkat! Cože, škola?? 

To mě probralo. Rychle jsem se zvedla, abych se podívala do kalendáře, který mi visel na stěně. Jake nelhal. Zítra bude prvního září. Vylekala jsem se. Byla jsem zmatená... Jak to, že je najednou konec prázdnin?

„No tak, Bello! Už mě to vážně přestává bavit! Nemohla bys mi už konečně odpovědět?! Mám i jiné věci na práci, než jen čekat na to, až se mi uráčíš odpovědět," zařval do telefonu Jacob a já leknutím nadskočila.

To nevypadá moc dobře. Jake už zase začíná být naštvaný. Navíc, takhle na mě do telefonu nikdy neřval. Je možné, že by přišel na to, že tu byl Edward? Ne, ne... To určitě ne. Prostě jsem ho jen zase vytočila. Je to moje vina, kdybych se mu víc věnovala a nepřemýšlela tady nad hloupostmi, určitě by se nenaštval. 

„P-promiň mi to, lásko," špitla jsem potichu do telefonu. „Já budu hotová nejpozději v půl osmé, tak se pro mě stav, jestli chceš." Chvíli bylo ticho a nakonec se z druhé strany ozvala jen jedna věta.

„Budu tam, čau." Jen oznamovací tón byl důkazem toho, že to Jake položil.

Osaměla jsem ve svém pokoji. Už ani Jakeovo řvaní tu nebylo slyšet. Jen dopadající kapky vody, které potichu bubnovaly na střechu našeho domu. Tak tohle je to, co mi zbylo. Malé střípky mého života.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Milenec nebo vrah? - 17. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!