Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluj mě, jestli to dokážeš - 2. kapitola - Před tabulí

Cosmopolis


Miluj mě, jestli to dokážeš - 2. kapitola - Před tabulíBella nevnímá v hodině a myšlenkami je jinde. Najednou ji učitelka vyvolá a ona musí k tabuli. Co se ale stane pak?

2. kapitola – Před tabulí

„… ale mám pocit, že slečna Swanová má na práci něco důležitějšího. Nuže, přednesete nám nyní vy svou báseň, Isabello?“

Strnula jsem. Stala se ze mě při těch slovech socha. Myšlenkami jsem byla totiž úplně jinde – ostatně jako pokaždé – a moji učitelku to vždy parádně dopálilo jako plamen sirku. V brunátném obličeji se bez zjevného skrývání ukazoval ďábelsky rozzlobený výraz, který by vyděsil i toho největšího drsňáka v naší škole – a že jich po světě i po školních chodbách chodí hromady. Z míry ta ženská vyváděla nejen mne a mé ubohé spolužáky, ale i školní personál – včetně naší obtloustlé ředitelky, která byla ovšem poněkud nebojácnou osůbkou a nejspíš i proto mne zaskočilo, že se nechá zastrašit někým, jako je učitelka, co právě postávala přede mnou. A učitelka Stromdonová stále vyčkávala, prsty netrpělivě poklepávala do mojí lavice a zahlížela na mě neustále tím navztekaným obličejem, jež mne doslova znervózňoval. Báseň jsem připravenou neměla. A to uvědomění mne zasáhlo další ránou pod pás. Co se dá dělat?

A tak jsem se pomalu zvedla a stoupla si čelem k ostatním spolužákům. Polilo mne vlhké a nepříjemné horko. Tenký pramínek ledového potu mi loudavě stékal po čele a zajel až do výstřihu mého trička, aniž bych to nějak příliš zaregistrovala. Cítila jsem, jak se mi třesou kolena, křehce jsem stála u tabule a pohledem těkala po dalších párech očí. Všichni čekali, co z mých úst vyplyne, avšak já jen mlčela a tupě zírala. Nedokázala jsem jaksi vyslovit ani hlásku. Stromdonová rázně práskla třídnicí do stolu – během toho, co já došla k tabuli, ona se posadila - a vykřikla: „Tak bude to konečně?“

Několik žáků se náhle rozesmálo. Něco si mezi sebou šeptali a plácali se do dlaní. Jejich výsměšný smích ve mně vyvolával ještě větší stud, pokud to snad ještě pořád bylo možné. Ruce jsem zatínala v pěsti.

Otočila jsem k ní hlavu:

Vy mi nebudete rozkazovat, co mám a co nemám dělat!

Vtom se celá třída otřásla v základech. Okna se otevřela dokořán. Sklo prasklo a střepy se rozlétly kolem. Křik. Strach. Zděšení. To naplnilo vzduch v místnosti spolu s prudkým poryvem větru. Papíry poletovaly v prostoru, učebnice padaly na podlahu. Vlasy se dívkám cuchaly a vlály jim jako vlajky na stožáru. Některým se nadzvedávaly sukně. Venku bylo již poněkud teplo, proto si velká většina z nich vzala právě ony krátké sukýnky, díky nimž chlapcům odhalovaly nohy, a oni zbožně hleděli a slintali. A chlapecké části třídy se zvedaly košile. Nikdo se už hloupě nesmál. Jelikož nebylo čemu. Jedna dívka dokonce propukla v pláč a dlaněmi si zakryla oči i ústa, aby ztlumila plačtivé steny. Ale úplně každý jinak koukal na mne. Mysleli si, že to dělám určitě já. Ale jak bych mohla něco takového vyvolat? To přece nikdo nedokáže!

Najednou vše ustalo. V prostoru zavládla bezchybná nehybnost. Zahrada sousoší. Jen oči všech brouzdaly po mně stále dál bez přestání. Ústa měla velká většina otevřená dokořán jako vrata. Nesnesla jsem tu atmosféru, která získala moc nad vším – utekla jsem pryč. Dveře se za mnou samy zabouchly. Utíkala jsem co nejrychleji. Nohy jednotlivě dopadaly na podlahu školní budovy a já ani netušila, kdy a kde se vlastně zastaví. Ale já je v tu chvíli neřídila. Ony měly sílu nade mnou a já se nemohla bránit – možná jsem ani nechtěla. Hlavně se nezastavuj!

Najednou jsem zakopla o nějaký předmět, co ležel na zemi. Tělo se přesunulo na zem. Padalo dlouze a já měla skoro pocit, že jsem ve zpomaleném filmu. A horší bylo, že tam někdo stál! Někdo, kdo viděl můj útěk. Kdo viděl můj pád. A kdo mi pomohl zase vstát na nohy.

„Děkuju,“ vyblekotala jsem vyjeveně a překvapeně zírala do zelených očí, které mne pozorovaly s lehkým pobavením.

„Není zač. Kam máš namířeno?“

„No…“

„Nic nemusíš vysvětlovat, pokud nechceš.“

Chápavě se pousmál, ale pořád se mu v očích leskly pobavené jiskřičky, které nešlo přehlídnout. Avšak jednal se mnou jako s kamarádkou, tak se nebylo proč něčeho obávat. Vyšel se mnou ven před školu, povídali jsme si jen tak o ničem a o všem zároveň. Dozvěděli jsme se o sobě něco málo – jako třeba já se dozvěděla o něm, že má dva starší bratry, že má doma spoustu desek, který střídavě poslouchá, a že nesnáší ranní vstávání. Já mu řekla něco o sobě. Smáli jsme se vtipům, co z nás padaly. Ještě nikdy jsem se necítila tak úžasně.

„Tak zatím, Bells.“

„Zatím, Edwarde.“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluj mě, jestli to dokážeš - 2. kapitola - Před tabulí:

 1
27.05.2014 [16:58]

JohnnaZajímavý to s tím větrem, jsem zvědav co z toho vyleze. Moc se mi líbil ten výraz: zahrada sousoší!! Emoticon Doufám, že 3 bude brzo. Emoticon Jediné, co bych vytkla je kratší kapitola, kdyby to bylo možná víc rozepsané, tak by to působilo ještě víc, ale jinak dobré. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!