Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluješ mě ještě? - Kapitola 8.

aaaaaaaaaaaaaaa

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Miluješ mě ještě? - Kapitola 8.Pokračujeme dále v činosti, kterou jsem minule usekla. Bella dostane od Edwarda dopis a už se jí něco nebude zdát... Co to bude? To si prosím přečtěte. Snad tu zanecháte komentáře. PeTi

25.07.2010 (09:00) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3498×

8. Překvapení 2/2

Nastejno jsme si chtěli sundat naše spodní prádlo, jenže jaksi se nám ručičky pomotaly a dělaly něco jiného. Po zdolání naší bariéry jsme před sebou seděli plně nazí ve sluneční záři. Byla jsem ráda, že nebydlíme uprostřed města, nýbrž na kraji u lesa.

 

Edward mě toho dne už poněkolikáté jemně položil na deku. Rukou mi obkresloval siluetu mého těla. Pak si mě přetočil pod sebe. Opět čekal, jestli chci jít dál. Na důkaz toho jsem ho políbila. Své ruce si dal pod má záda… Pomalinku do mě vnikal. Cítila jsem v sobě jemný pohyb. Nijak zvlášť mě to nebolelo. Jen jedna slzička se prodrala skrze oči. Edward si toho zajisté všiml. Hned se přestal ve mně hýbat. Posadil si mě na klín a smířlivě se na mě díval.

 

„Nebolí tě nic? Měla jsi mi to ihned říct, že něco není v pořádku,“ utěšoval mě Edward.

„Nebolí, jen mě mrzí, že jsem tohle poprvé nemohla zažít s tebou. Ani nevíš jak… Je to tak procítěný a něžný a… Hrozně moc tě miluji. Prosím, zkusme to, už se to nestane,“ odříkávala jsem to jako slib.

„Vždyť si nic neprovedla špatnýho,“ utěšoval mě hned můj nejskvělejší přítel. Políbil mě za ucho a něčeho si všiml.

„Ty máš za uchem pihu, je dost podobná labuti. Takhle, jestli se mi ztratíš, tak tě identifikuji,“ pověděl vesele. Já se jen usmála a pohladila ho.

 

Milostným pohledem jsem se na něho podívala. Pochopil. Podruhé do mě proniknul. Začal se ve mně trochu více hýbat, pořád se bál, že by mi mohl nějak ublížit. Postupně přidával na rychlosti, jako když řadíte u auta. Jo… Vtípek si prostě nemohu odpustit…

Ale nebyla to nějaká, Bůh ví jaká rychlost. Nám to stačilo. Po delší době těch nádherných vzdychů a pohybů, jsme oba dosáhli plné výše naší touhy. Přerývaně jsme dýchali a vzdychali si do uší. Říkali jsme si ta něžná slůvka lásky. Avšak  já zapomněla na zkoušky z matematiky, která měla být další den. Raději jsem to nechala plavat a věnovala se Edwardovi.

 

Navzájem jsme se oblíkali. Bylo to velice legrační. Nehorší byly však Edwardovi ponožky. To jsem mu říkala, že mu je prostě nenasadím. Když jsme byli oblečení, Edward roztáhl deku. Zabalil mě do ní a přitáhl si mě k sobě. Objal mě oběma rukama. Pak při oranžovém západu slunce mě líbal do vlasů. Zamilovaně jsem se na něho podívala. Pak ale můj zrak zamířil směr les. Něco se tam mihlo a zastavilo.

Více jsem se na tu soustředila. Zdálo se mi to na menší hubenější postavu s černými vlasy. Nervózně jsem zacloumala Edwardovi ramenem a ukázala mu tu osobu, která se zatím nedívala na nás. Připomnělo mi to mojí sestřičku Alice. Nevím proč, ale měla jsem takový pocit, že to je ona. Pak ta osoba šla pomalu po lesní stráni. Když se mihla na Slunci, tak se zatřpytila. Říkala jsem si, že tohle není normální.

 

„Viděl jsi to?“ vystrašeně jsem se ptala Edwarda. Začala jsem se třepotat, protože jsem měla strach z toho neznáma a celkem nadpřirozena.

„Viděl, Miláčku. Neboj se, určitě to nic není, byl to jen nějaký odlesk něčeho,“ utěšoval mě jeho melodickým hlasem. Více si mě přitáhl k jeho tělu.

„Ale to nejspíš byla má mrtvá sestřička Alice.“

„Bůh ví, co jsi viděla.“

„Přece vím, jak vypadala.“ Chtěla jsem se od něho odtáhnout, ale pořád mě držel. Nejspíš nechtěl, abych se nějak zbytečně nestrachovala.

„Pusť mě!“ přikázala jsem mu. Ač to nechtěl, tak tak učinil. Zvedla jsem se a šla se podívat na místo, kde stála ta osoba. Byly tam stopy po balerínách. Pak jsem se vrátila zpět k Edwardovi a zavrtala jsem se mu do košile.

 

Nejspíš jsem mu usnula v náručí, protože jsem cítila, jak mě někdo kolíbavě nese a dupe na schody… Počkat… Edward tady nikdy nebyl, tak jak může vědět, kde mám pokoj?

 

Ze spaní jsem se trošinku probudila ve své posteli. Zvedla jsem se a doťapkala ke svému počítači… Na něm ležel lísteček a na něm bylo napsáno něco od Edwarda.

 

Miláčku, doufám, že tohle nebude číst tvůj otec, ale budiž. Hrozně moc ti děkuji za to, co se mezi námi stalo… Už to je nějakou delší dobu, co spolu chodíme.  Ale to nyní přeskočím. Usnula si mi v náruči a já jako povinnost viděl, že tě musím odnést do tvé postele. Tam jsem tě do ní uložil a přikryl. Náhle napsal tento dopis. Já… Potřeboval bych si týden před maturitou s tebou o něčem promluvit. Nebuď však z toho nervózní… Není se čeho bát… To ti slibuji.

S láskou, Edward.

 

Byla jsem z toho celá nesvá. I když mi psal a neustále říkal, že není čeho se bát, ale já se bála. Musela jsem ho ještě oficiálně představit taťkovi. A on zase jeho rodičům… O své mámě jsem ani nepřemýšlela. Do toho ještě to nehorázné učení.

 

Charlie velice rychle pochopil, že jsem už dávno vyrostla v ženu. Takže Edwarda velice rád přivítal. Hned si s ním povídal o rybaření.

 

Když jsem byla já u jeho rodičů… Tak to šlo taktéž celkem hladce. Ale šlo vidět, že nejsou šťastni, že chodí s obyčejnou holkou. Snažila jsem se to vzít normálně. Před nimi to šlo, ale doma to bylo horší. Ale když mě utěšoval Edward, všechno se vrátilo do starých krásných kolejí. Ale od toho dopisu byl Edward celkem jako vyměněný. Něco se chystalo. Vadilo mi, že o ničem nevím, že mi to nechce říct. Tak hrozně moc jsem si to přála vědět.

 

 

Byl zrovna přípravný týden do maturity. Charlie nám nechal prázdný dům. Prý abychom měli klid. Ale on stejně měl služební cestu, takže by odjel tak… nebo tak. Edward si k nám přivezl jeho pár věcí. Nejspíš měl Charlie strach mě tu nechávat samotnou. Byl rád, že jsem vůbec někoho jako Edwarda našla. Viděl na mě, že jsem mnohem šťastnější. Nic nemohlo přerušit ten krásný klid… Tedy pokud nepočítám tu jednu ohromnou věc, která se o ten volný týden stala. Prostě jedno překvapení za druhým.

Kapitola 7. Δ Kapitola 9.

Ano, vím, že mě za ten konec ukamenujete, ale jinak to nešlo. Další kapitolky budou rychlejší, co se týká děje. Snad se vám bude líbit. PeTi

Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluješ mě ještě? - Kapitola 8.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře