Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluji tě, ale musím tě zničit (19)

Stephenie Meyer


Miluji tě, ale musím tě zničit (19)Takže, jsem tu s další kapitolou. Tentokrát je kapitola velice nezvykle z pohledu Thomase, který jsme tu snad ještě neměli. Thomas se vrátí domů po práci, ovšem doma chybí Bella, co se Thomas dozví? Proč má divný pocit, že něco není v pořádku? Doufám, že se vám bude kapitola líbit a že zanecháte nějaký komentář. Vaše Veronixika.

Záchranná mise

POHLED THOMASE

  Přišel jsem domů z práce. Něco mi nesedělo. Bylo něco málo po půl osmé. V osm a šest minut se stmívalo. Brzy to tedy mělo začít. Stmívání. Doba proměny. Sestra nebyla doma. Kde by mohla být? ptal jsem se sám sebe v duchu. Něco bylo špatně. Cítil jsem to. Ne jako lovec, ale jako bratr jsem cítil, že tu něco nehraje. Proč mi nic neřekla? Otázky se mi honily hlavou. Kam šla? ptal jsem se, ale nenašel jsem odpověď. Možná jsem odpověď nechtěl najít. Sedl jsem si. Křeslo v obývacím pokoji bylo tvrdé. Nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že se něco stane. Pustil jsem si televizi a zase jsem ji vypnul. Něco mi nedalo klid. Uvařil jsem si večeři. Nandal jsem si na talíř pořádnou porci a dal si pár soust. Nechutnalo mi. Co se to děje? ptal jsem se dále. Snědl jsem nechutné jídlo. Šel jsem nahoru. Na rukou husí kůže. Nebyla mi zima. Bylo mi divně, necítil jsem se ve své kůži.

  Vešel jsem do pokoje. Můj pokoj byl nádherně vybavený a ve všech barvách zelené. Sedl jsem si na postel. Začal jsem uvažovat. Vzpomínal jsem na včerejšek.

  Když jsme byli oba v našich zvířecích podobách. Bella byla nervózní. Stále myslela jen na učení, které stejně uměla bezchybně, díky její paměti a možnosti si vše přečíst během pár okamžiků. Zaměstnávala svou mysl. Něco tajila. Něco mi chtěla zatajit. Měl jsem špatné tušení.

  Vešel jsem do jejího pokoje. Okno bylo otevřené. Rám poškrábaný. Na zemi velké otisky tlap. Nebál jsem se. Věděl jsem, že to byly Belliny tlapy, které tu zanechaly takovou spoušť. Bláto bylo ale docela čerstvé. Takže to není tak dlouho, co tu ve své tygří podobě byla. Budou to tak dvě, maximálně tři hodiny. Jinak bylo vše v pořádku. Postel ustlaná a vše jak mělo být. Ale něco mě stále zneklidňovalo. Podíval jsem se na její stůl. Byl na něm docela nepořádek a také jeden list papíru, popsaný Belliným rukopisem. Věděl jsem, že bych neměl, ale přečetl jsem si jej.

 

Milý Thomasi,

Šla jsem s Edwardem ven. Dnes ho zničím, ale pochopila jsem, že bez něj nedokážu žít. Nehledej mě, ani na mě nečekej. Nevrátím se. Prosím, dokonči náš úkol a osvoboď se.

Tvá milující sestřička, Bella.

 

  Upustil jsem papírek. Mísila se ve mně zlost se smutkem. Málem jsem se skácel k zemi. Zbláznila se! prolétlo mi hlavou. Ten pitomý upír! Podíval jsem se na hodiny. 7:50. Není čas. Nemůžu to stihnout.

  Běžel jsem ven. Nevěděl jsem kam. Nevěděl jsem, jestli mám ještě šanci. Ale běžel jsem. Běžel jsem lesem. Nevěděl jsem, kde. Trny a větve mě zpomalovaly. Zařezávaly se mi do kůže. Nevnímal jsem je. Jen jsem běžel. Musím ji zachránit. Jediná myšlenka, která mi utkvěla v hlavě. Už jsem nemohl. Neměl jsem sílu. Neměl jsem šanci. Tohle je konec.

  17:55. Šel jsem rychlou chůzí. Nemohl jsem dál. Neměl jsem nejmenší tušení, kde jsem. Kdyby mě potkal upír, nebudu pro něj žádným problémem. Snad jen tím, že když mě zabije, sám zemře. Uvažoval jsem. Možná, že chci umřít. Když jsem už zůstal sám. Ne, čeká ode mě, že budu silný. Musím to zvládnout. Musím ji zachránit.

  8:00. Stále jsem rychle šel. Nevěděl jsem, jestli nejdu opačným směrem. Nevěděl jsem, jestli už není mrtvá. Ale musel jsem doufat, že ne. Doufat, že čeká na setmění. Doufat, že nevyužije svou královskou schopnost.

  8:05. Stále jsem šel. Neměl jsem moc času, jen tři minuty. Tři minuty do konce. Rozběhl jsem se. Využil jsem všechnu svou vůli, abych běžel. Padal jsem vyčerpáním. Proměna. Nová síla. Rozeběhl jsem se za jejími myšlenkami. Seděla na paloučku. On před ní stál. Zamrzlý. Reakce na stres. Pomyslel jsem si. Doběhl jsem k louce. Řval jsem na Bellu v myšlenkách, ale ona neposlouchala. Jen jedno se jí honilo v hlavě. Pomsta. Myslela na mamku. Vybavovala si jen to, jak ho trhá na kousíčky. Nic jiného. Pár minut, možná sekund, než skočí. Bella skočila. V tu chvíli jsem se odrazil. Odrazil se a skočil přímo před toho hnusného upíra. Všechno se událo hrozně rychle. Viděl jsem všechny detaily. Bella, která měla v očích jen zlost. Edward, který byl vyděšen k smrti. Nevěděl jsem, co jsem to udělal. Jen jsem věděl, že Edwarda musím zachránit. Jedině tak přežije má sestra. Náraz. Něco se mi zakouslo do hrudi. V ten moment jsem si neuvědomoval, co to bylo. Bolest. Pád. Křupnutí. Další bolest. Tma…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě, ale musím tě zničit (19):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!