Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluji tě, ale musím tě zničit (bonus)


Miluji tě, ale musím tě zničit (bonus)Takže, jakpak se cítí Edward, když jede z Bellou v autě nebo když je s ní v jídelně? Co se děje u Cullenů, mezitím co Bella s Thomasem kují pikle? Jaká je Bella z Edwardova pohledu? Jak na ni reagují ostatní Cullenovi? To vše v tomto bonusu, který Vám mou povídku obohatí o Edwardův pohled.

Edwardův pohled

„Co jsi zač?“ zeptal jsem se jí. Již nějakou dobu mi tato otázka vrtala hlavou. Nemůže to být obyčejný člověk.

„C-co?“ zeptal se udiveně, nebo vystrašeně? Že by měla tajemství, o kterém nikdo neví? Může to tak být, nemůžu jí číst myšlenky, Alice ji nevidí a Jasper jí nemůže ovlivnit emoce, musí být něco víc než člověk.

„No mluvíš jako člověk, jíš jako člověk, ale nechováš se jako člověk, ani tak nevypadáš,“ vysvětlil jsem jí a ona se zatvářila zadumaně, ale pak vyprskla smíchy.

„Nevím, o čem to mluvíš, jak bych nemohla být člověk, to bych byla jako co?“ zeptala se se smíchem, ale pak se na mě podívala nechápavým pohledem. A Jéjej! Pomyslel jsem si, to jsem si to zavařil.

„Nic,“ řekl jsem tedy, doufajíc, že se nebude vyptávat. I když ta šance byla titěrná, o to větším překvapením bylo, že se už na nic nezeptala. Co to mělo znamenat? Ptal jsem se sám sebe v myšlenkách, ale pak jsem ji doprovodil na první hodinu a pro jistotu se vypařil.

Hlupáku, blbče, jsi hrozný sobec, víš o tom?! Řvala na mě má sestra Rosalie v myšlenkách. Jak jsi ji mohl toho tolik říct? Jsi snad padlý na hlavu? Nebo tě ta puma uhodila moc velkou silou? Pokračovala, ale já se ji snažil nevnímat. Uvažoval jsem jen nad tou záhadnou dívkou. Je možné, že je obyčejný člověk? Ptal jsem se sám sebe.

Edwarde, zavolala mě Alice. Drž se od ní dál, nevidím ji a když jsi v její blízkosti, nevidím ani tebe! Upozorňovala mě už asi podesáté, ale copak jsem mohl? Ta dívka byla tak krásná a neobyčejná, byla prostě záhadou a já chtěl vědět, co skrývá, kým vlastně je.

„To nejde,“ sykl jsem na ni potichu.

Edwarde, je to čím dál horší, už vidím tvou budoucnost jen krátce, něco se ti určitě stane, měl by ses mít na pozoru a držet se od ní dál. Řekla Alice, věděl jsem, že má o mě strach. Věděl jsem, že její zkrácené vize nevěstí nic dobrého. Ale možná ne, možná jen to, že s ní trávím tolik času, prostě mou budoucnost nevidí, protože je propletená z tou od Belly.

Celá doba ve škole ubíhala pomalu, už jsem se těšil, až ji potkám na obědě, ale ostatní z toho moc velkou radost neměli. Rosalie byla naštvaná, že jsem nás málem prozradil, Alice se o mě bojí. Jaspera štvou všechny ty pocity okolo něj a Emmett je ke všemu lhostejný.

Konečně byl čas oběda, ten, na který se většinou netěším, protože většinou musím něco sníst. Ale tentokrát to bylo jinak, sedl jsem si mimo mé sourozence a vyčkával na Bellu. Když se objevila, prohlížela si stůl, kde seděli mí sourozenci, a vypadala zklamaně, ale pak se podívala přímo ke mně, usmál jsem se na ni a pokynul jí, aby si sedla ke mně. Znamenalo to sice sníst několik soust toho hnusu, ale to mi bylo jedno.

„Ahoj,“ pozdravil jsem ji vesele.

„Ahoj, Edwarde,“ pozdravila mě a sedla si.

„Tak jsem si říkala, o víkendu bude hezky, nechceš jít do lesa?“ zeptala se mě znenadání, na chvíli jsem zauvažoval. Do lesa? Chce se nechat zabít? Ptal jsem se sebe v duchu. Ta holka vážně není člověk, nebo nemá gen strachu. Řekl jsem v duchu, ale chtěl jsem jít, podíval jsem se tedy na Alici, abych zjistil, jestli nebude svítit slunce.

Nebude, ale nechoď. Prosila Alice v myšlenkách, poznal jsem, že už mě vidí jen pár dní dopředu, jen do víkendu. Řekl jsem si, že se tím budu zabývat později.

„Dobře,“ řekl jsem. Už jsem se těšil na víkend, možná se o ní dozvím něco více, musím zjistit, co je ta holka zač.

Po obědě jsme šli společně do třídy biologie. Ve třídě si Bella sedla opět na okraj lavice jako každý jiný den, divil jsem se proč. Že by poznala, že jsem nebezpečný? Ptal jsem se sebe v duchu, ale byla to hloupost. Vždyť mě před chvíli pozvala na procházku do lesa, kde je to pro ni nejnebezpečnější. Bylo to prostě divné, ona byla jiná, chovala se jinak než ostatní lidé, ale přitom stejně. Jedla, bavila se s lidmi, sice ne moc, ale trochu ano. Ale na druhou stranu měla bílou kůži, víc než albín, chovala se jinak než lidé a také jinak reagovala než ostatní lidé. Byla pro mě prostě velkou záhadou. Velkou krásnou záhadou, miloval jsem tu tajemnou dívku, byla krásná, daleko více než nějaká Rose, chtěl jsem, aby byla moje Bella, ale to se mi nesplní, ona je člověk, šťastný člověk, přeci jí nezničím život!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě, ale musím tě zničit (bonus):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!